Reklama

Reklama

Osamělost přespolního běžce

  • Velká Británie The Loneliness of the Long Distance Runner (více)

VOD (1)

Obsahy(1)

Tvorba mladého rozhněvaného muže Alana Sillitoea oslovila tvůrce nově se formujícího hnutí Free cinema hned dvakrát. V nezávislé produkční společnosti Woodfall vznikl v režii Karla Reisze nejprve přepis románu V sobotu večer, v neděli ráno a posléze byl zfilmován další titul Osamělost přespolního běžce. Hlavní hrdina dospívající mladík Colin Smith (ztvárnil ho o několik let starší, ale dostatečně věrohodný Tom Courtenay) se za krádež dostane do nápravného zařízení, kde ředitel pokládá za nejlepší výchovný prostředek sport. Když zjistí, že je Colin nadaný běžec, umožní mu dobré podmínky k tréninku. Colinův životní příběh se objasňuje v retrospektivách během závodu v přespolním běhu, ve kterém se střetávají chovanci ústavu se studenty elitního gymnázia. V jednotlivých výjevech se postupně dozvídáme o Colinově rodinném zázemí (smrt otce a jeho vztah k matce), ale i o jeho sporech s ředitelem. Přestože je mladík jasným favoritem závodu, vzbouří se a nechá vyhrát jiného běžce. Colin je typický antihrdina, který se ve své mladosti a romantickém postoji konfrontuje s autoritami společnosti, se světem instituce. Jeho vzpoura nemá konkrétní program, je spíše instinktivní. Richardson záměrně volí dokumentární styl zachycení příběhu, k čemuž také značně napomohl dvorní kameraman hnutí Free cinema Walter Lassally, stejně jako celá řada nových neokoukaných hereckých tváří z regionálních divadel. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (52)

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Nejoblíbenější film jednoho z mých nejmilejších přátel by neměl ujít ani mé pozornosti, zvláště když hněv, který jej patinuje, trávil – a tráví – i mě. Tedy oč jde: především o ryzí hořkost, která po sobě zanechává jen tmu, vlastně víc než tmu: šeď, která je horší, protože na rozdíl od prvotních temnot, které lze zaměnit za vodstva a písky, z nichž vše povstalo, je tato neplodná a zdánlivě – a co hůř: konvenčně – obyvatelná. Od prvních vzpomínek nešťastného, osamoceného běžce jsem se ptal po životě. Na plátně se umíralo, trpělo, radovalo i krvácelo, prudce se rodila láska i kypěl chtíč, ale vše jako by jen nalévalo příslušné tekutiny do připravených nádob. V mlhách vyhasínajících dělnických těl se zastavoval čas a vyhlíželo se bezčasí jako spása před smrtí ztotožněnou se životem, který je však jen přežíváním. Ne však při běhu: tam se zažíhalo vše bezděčné a všechny domnělé smlouvy parafoval oheň... Vzhledem k tragičnosti ztěžklého dosedání, zaklekání do bloků u tohoto snímku překvapí lhostejná kamera, která však vidí vše, co má, a svým urputným žvýkáním gumy věrně zprostředkovává slepotu hrdinů. Zrak nájemného kameramana ovšem současně nelíčeně předvádí všechen ten dusivý kouř nedělních rán, v něž se přetavil nečinný týden, a divák se tak může klidně tázat, co je za těmi bílými paspartami, zda tam pokračuje fikce, anebo se tam zabydluje ještě nestravitelnější fauna. Mnoho slov a málo příběhů: v zásadě jde ale jen o jedno, o tu osamocenost, osamocenost, ne samotu! PS: Vychován Thoreauem jsem se vždycky ptal na rozdíl mezi během a chůzí. Odpovědí mi bylo kulhání, při němž se v jednom prudkém doteku sdělí tělo i země navzájem. Tedy každý ryzí běh se musí před svým cílem zastavit, a to nepochopí nikdo jiný než ten, který se doběhl… ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Znuděnost zpohodlnělého diváka. Sociální linka nikoli nezajímavá, ale zdlouhavá a úmorná. Nápravně běhací naopak výtečná, ale poněkud v ústraní. Ten pocit, když překonáte bolest, tuhnutí nohou i sebe sama, vyčistíte mysl, rozběhnete se nad své momentální možnosti a začnete si to patřičně užívat... Je tam, ne že ne, ale je zruinován hudebním podkresem. Jazz se k tomu hodí asi jako cimbálovka k Bayově blockbusteru. Finále a především Tom Courtenay ovšem dojmy mohutně vylepšují čili ve výsledku spíše (mírná) spokojenost. ()

Reklama

ORIN 

všechny recenze uživatele

"Hey, Col, what's the first thing you'd do if you won 75,000 quid?" - "Count it." Tvorba britského hnutí Free cinema sahá již do počátků 50. let, úzký okruh tvůrců (Anderson, Clayton, Reisz, Richardson, Schlesinger) se na britskou scénu etabloval dokumentárními, levicově zaměřenými filmy, které často zobrazovaly mládež dělnické třídy v realitě všedního dne, což bylo s podivem, protože většina představitelů Free cinema pocházela z vyšších vrstev britské společnosti. Později, koncem 50. a začátkem 60. let, se pustili do tvorby celovečerních filmů, často na základě literárních předloh Rozhněvaných mladých mužů (britská "obdoba" beatníků). A právě Osamělost přespolního běžce je jedním ze základních kamenů hnutí. Téměř vzorový příklad filmu, ve kterém dospívající jedinec (rebelující Colin Smith) statečně vzdoruje systému. Colin je za krádež umístěn do převýchovného ústavu, kde se záhy zjistí, že je velmi talentovaný běžec. Colin se od ostatních chovanců značně odlišuje, většina si chce svůj trest v klidu "odkroutit" a znovu se začlenit do společnosti, hlavní postava se ale odmítá podřídit tvrdému režimu, nicméně mu jsou ředitelem ústavu (vkládá do něj veškeré naděje na vítězství v přespolním běhu) udělena určitá privilegia. Závěrečný běžecký závod zachytí Colina v totální rozpolcenosti, v průběhu závodu je divák svědkem Colinových myšlenkových pochodů (Richardson zde aplikuje důmyslnou střihovou montáž), jež přesně vystihují vnitřní rozervanost hlavního (anti)hrdiny. ()

LaRhette 

všechny recenze uživatele

Film začíná převozem povedené zločinecké partičky. Dvacátník Colin Smith (tehdy dvacetipěti letý Tom Courtenay) vypadá, jako že jeho život právě skončil, zatímco ostatní tam jedou snad za zábavou. Film je hojně propleten retrospektivami, ze kterých se dozvídáme, z jakého prostředí mladík pochází a jak se dostal až sem. Postupně se obě linie propujují a vyprávění se dostává až k očekávanému závodu. Poběží Colin tak rychle, aby dokázal utéct svému předurčení? Jak rychle jste schopni běžet vy? Mladí utíká před životem, život utíká od mládí. Jednoduše: mám ráda filmy o běhání a tohle je numero uno. Skvělý reprezentant filmů kuchyňského dřezu. ()

Javert 

všechny recenze uživatele

Klasika, která co se týče sociálního poselství za tu spoustu let pozbyla dost ze své aktuálnosti a dnes již spíše poskytuje pohled na nelehký život britské pracující třídy v době 50s-60s. Překvapila mě vyváženost obou přítomných dějových linií - jedna, zachycující běžný život vrstvy, je poměrně syrová co se vykreslení sociální situace, ale i charakteru lidí týče, druhá, z nápravného zařízení, působí sice trochu jako praktický doplněk vyprávění, ale nepostrádá nic na síle a v konečné fázi se stává důstojným "křovím" v době vyvrcholení Colinova životního rebelantství. P.S. Courtenay opět rules. ()

Galerie (29)

Zajímavosti (2)

  • V malé (a své vůbec první filmové) roli běžce z Ranleighské školy se zde objevil Edward Fox. V titulcích nebyl uveden. (KM Phoenix)

Reklama

Reklama