Predestination

No jsem až zděšen co se z toho filmu vyklubalo, neuvěřitelně ujeté. Natočeno je to dobře a čas se ani trochu nevleče, ale je tu hrozně moc zvratů, které pokaždé změní pohled na celek. No podruhé bych si film rozhodně nepustil a průměr je až mírumilovné hodnocení. ( Hodnocení: 5/10 ) (04.02.2015)

Solidně zrežírovaná svým způsobem sci-fi konverzačka, jež první hodinu výborně buduje atmosféru a nastoluje otázky, aby se v závěrečné třetině utopila v časových paradoxech. Jako mám je rád, ale někdy se zkrátka musí znát míra. V předloze to možná smysl dávalo, tady jim ale obávám se zmizel někde na papíře. Sarah Snook je ale hodně nadějný herecký objev. (22.02.2015)

Tak a sem f piči. To je poprvé co se mi nějakej film líbil a já nedokážu říct proč. Ať jsem se nad tím zamejšlel jak jsem se se zamejšlel, tak mi to logiku nedává. Vlastně je to celý nesmysl ne? Když hypoteticky změním něco ve své minulosti, aby byla lepší budoucnost, tak se přeci moje budoucnost bude odvíjet jinak a tudíž nedostanu příležitost změnit minulost nebo jo? Každopádně i když je to totálně dialogovej film, tak mě vtáhnul do děje a 90 minut uteklo jak nic. Je to úlet. Já jsem spokojenej, ale neřeknu vám z jakýho důvodu, páč to sám nevim.75% (25.11.2014)

Zapomeňte na běžně uznávaná pravidla cestování časem, Predestination je zatraceně dobře promyšlená hříčka, která vyžene časové paradoxy ad absurdum. Příběh však není ryzí sci-fi, v jeho centru zůstávají charaktery a jejich přezvláštní "lidství". Leckomu může vadit, že příběh neslouží k ničemu jinému než ke znázornění hada, který si navěky žere vlastní ocas (tedy jistá samoúčelnost), ale mě osobně to vůbec nevadí a závěrečné odhalení jsem taktéž předem neodhalil. 7/10 (07.12.2014)

Sci-fi příběh plný časových paradoxů, jehož suverénním vrcholem je první polovina ve znamení retrospektivního vyprávění o jednom neobyčejném lidském osudu. Kdyby byl celý film natolik strhující a atmosférický jako tato úvodní pasáž, která mi jen krásně sladěnými záběry na obličeje obou diskutujících hrdinů způsobovala příjemné mrazení, jednalo by se o absolutní a dosud nevídanou pecku. Jenže posledních třicet minut mi nejenže až příliš zamotalo všemi časovými posuny hlavu, ale také zcela narušilo dosavadní harmonii vyprávění, díky níž jsem doposud neskrývaně chrochtal blahem. Jakoby odvážní Spierigové chtěli sdělit strašně moc, ale zatímco v úvodu jsem jim to žral a věřil, v závěru jsem skoro neposlouchal.... Velká škoda. 70% (08.07.2015)