Predestination

Ta barová konverzačka je tak geniální, až člověk zapomene, že kouká na sci-fi o cestování časovou brázdou. Pak se začne konat, a pokud máte aspoň trochu nakoukáno, začnete tušit, s čím se na vás bráchové budou snažit v závěru vyrukovat. Měl bych jim to za zlé možná i víc, ale fakt, že se celou dobu vlastně drží docela při zemi a vše se řeší spíše nenásilnou formou chytrých dialogů, mě nutí jít s hodnocením nakonec docela vysoko. (08.07.2015)

No jsem až zděšen co se z toho filmu vyklubalo, neuvěřitelně ujeté. Natočeno je to dobře a čas se ani trochu nevleče, ale je tu hrozně moc zvratů, které pokaždé změní pohled na celek. No podruhé bych si film rozhodně nepustil a průměr je až mírumilovné hodnocení. ( Hodnocení: 5/10 ) (04.02.2015)

Sám sebe s úctou označuji za výplod časového paradoxu a tak mne celkem zaujala otázka sexu se sebou samým, ze kterého bych se mohl narodit. Až mi PPL konečně doručí plutonium na pohon mého stroje času, tak se pokusím experimentálně dokázat, že bych se při pohledu na sebe patrně nezotpořil, ale do té doby mi musí stačit tohle poměrně zábavné scénáristické cvičení, které se mi však při pohledu z Jupitera jeví jako příliš samoúčelné. (26.12.2014)

Taková trochu jiná, vlastně úchvatně podivná sci-fi o paradoxech cestování časem. Herecky všechno zdánlivě stojí na Ethanu Hawkeovi, ale ona v podstatě neznámá herečka Sarah Snook předvedla brilantní herecký výkon hodný ryzí charakterové studie v nějakém čistokrevném dramatu... Tohle je ten druh filmu, který si člověk chce pustit podruhé, aby se přesvědčil, jestli se znalostí rozuzlení (které je mimochodem dlouho dopředu signalizované) vše do sebe zapadá přesně tak, jak má... (20.12.2014)

Sarah Snook, když sedí u baru odlíčená, s kratším sestřihem a vypráví svůj příběh, vypadá jako mladý DiCaprio v ´předtitanikovském´ období a nejenže tak vypadá, ona podobně fantasticky hraje. Vůbec celá první hodina, její vyprávění, nabízí jednu z nejzajímavějších pasáží, kterou filmový svět za poslední rok ukázal. Bohužel potom, když se „vyloží karty na stůl“, se už hraje pouze na časové paradoxy, které se tak krásně parodují v trilogii ´Návratu do budoucnosti´. Je to velká škoda, protože tady se mrhalo velkým potenciálem. (05.01.2015)