Pasažéři

Pro mě rozhodně zajímavější vesmírná jízda, než nové SW. Momentálně nejsympatičtější dvojka hollywoodu spolehlivě utáhne tuhle dvouhodinovou jednohubku a ani mi snad nevadilo, že poměr akce/romantiky hrál hodně ve prospěch toho druhého zmíněného... Taky bych si nechal líbit jedno vesmírné rande s Jenn :)) - 80%. (21.12.2016)

„Všichni nejsou mrtví, Dave...“ Listera už musela nejen od zvedání vidličky s kuřetem Vindaloo bolet pravačka a tak si probudil Kochanskou. Inteligentní Rimmerové pomáhají s aklimatizací, Kryton za barem hází moudra, robíci uklízejí paluby bez vulgárních gest, chvíli se mihne i kapitán Hollister, prostě jedna velká kosmická idyla, dokud se neobjeví škvíra. Pochopitelně ve stázi.. I když se v rámci etických otázek nabízel pravý opak, zůstali Pasažéři plytkým sci-fi, za jehož scénářem stojí přibližně 60 učitelů tělocviku a které se až příliš zahledělo do své vizuální opulentnosti. Romantická udička pro široké kinomasy, aneb i dělník ze šroubárny si může přečíst manuál Avalonu v originále a zamilovat se do někoho z první třídy. Apropo, taky vás v souvislosti s koncem napadlo, proč si kromě zahradničení neprobudili i porodní asistentku..? Zatímco Jennifer Lawrence plní snadný úkol vlhkého snu, krotitel velociraptorů Pratt neuvěřitelně tápe v hereckém vyjádření základních emocí (strach, údiv, smutek). Vždyť ho Michael Sheen za barem z Osvícení přehrává o tři délky a to ho je jen polovina.. Možná bych přihodil jednu hvězdu navíc, kdyby za tím vším stál Queeg.. (04.04.2017)

"Smál jsem se muži bez kalhot, než mi došlo, že nemám nohy." Robot, gentleman a práskač Arthur mě bavil určitě víc než duo probuzených. Ti sice byli mladí, krásní, jedineční i odhodlaní, ale taky mi způsobili hybernační kocovinu a 612 dalších zdravotních problémů. Pardon, to jsem nebyl já, ale kapitán Mancuso. Mě to tedy nic neudělalo, vlastně mě to celkem bavilo, představoval jsem si 90 let pohody s vlastním kinem, zábavnými výstupy do vesmíru, hláškujícím robotem a vybíráním budoucí matky svých dětí. A asi by to dopadlo jinak než "náhodné" setkání Jima s Aurorou, které nedostalo šanci něčím mě překvapit. (09.05.2017)

Když se týpek probudil z hibernace na opuštěné vesmírné lodi, napjatě jsem očekával, že palubní počítač nonšalantně zahlásí „všichni jsou mrtví, Dave“. Nezahlásil a taky to stálo za hovno. Všechno je tu na můj vkus až moc nepravděpodobně naleštěný; dva mladí charismatičtí krasavci s atletickými těly si každou noc užívají předpisový sex, ve všech případech korunovaný intenzivním společným orgasmem, jejich koitální pot voní po levandulích a Chrisův ejakulát by se dal s troškou nutelly mazat na palačinky. To jako vážně? Jasně, musí na to chodit davy týnejdžrů a kdybych se ve vylidněném kosmickém plavidle předčasně vzbudil třeba já, plešatý tlusťoch s malým pérem, který si musel objednat hibernační dvojkomoru pro zamilované, protože se do té obyčejné nevešel, tak by na to asi nikdo nechodil a film za sto mega by se nezaplatil, chápu. Navíc já bych si tam jakožto naprosto neschopný lempl nedokázal ani ukrojit chleba, natož rozmrazit štětku na šuk, takže bych za dva dny chcípl hlady a film by mohl po deseti minutách skončit. Muselo se to zkrátka pojmout moderně a vznikla z toho klišovitá a přeslazená young adult scifárna pro nenáročné pubescenty s nedovyvinutými pohlavními znaky. Jedna hvězda k dobru za relativně píchatelnou JLaw. (07.01.2017)

Technologická hi-tech laskomina v područí rutinního melodramatu bez vášně, v němž si tvůrci usmysleli, že pokud neutáhnou filozofii ani opatrné tokání, spasí je v závěru trocha velkolepého ohně. Úvodních dvacet minut je z jiného světa, finále z dobře známého universa, kde to řičí hysterickým smíchem. (02.10.2017)