• Anderton
    ***

    Ono to tak trochu vyzerá, ako keby Altmanovi svatbu nenakrútil Altman, ale Jakubisko. Spočiatku som sa bál, že sa na rozjarený štýl filmu neadaptujem, s pribúdajúcimi vážnejšími scénami sa mi to nakoniec podarilo. Wajda asi nakrútil presne to, čo chcel, alebo možno ani nie, isté je iba to, že to viac nakrútil sám pre seba, ako pre hocikoho iného vrátane ľubovoľného Slováka, alebo Čecha. Škoda, že Olbrychski je tentokrát tak málo využitý, možno aj preto som si udržoval od filmu odstup.(21.2.2017)

  • CheGuevara
    ***

    Film, který adaptuje či přepisuje, jednu z kultovních polských divadelních her, která má kritizovat a ukazovat na nešvary polské společnosti. Wajda se moc se scénářem nemazal a nechal ho tak jak byl původně napsán, tedy ve verších, a myslím že to dílu nijak neuškodilo, ba právě naopak mu přidalo na "filmovosti". Ne, že by ten samotný film byl špatný, ale spíš mám problém v té předloze. Ta mě vůbec neoslovila, problémy polského lidu mě nechaly naprosto chladným. Bohužel je zde znát, že je to hra pro Poláky a film taky. Ale na druhou stranu se nedá upřít Wajdův režisérský talent, a to zejména ve scénách s nadpřirozenem se mu daří stoprocentně. Docela by mě zajímalo jak by si samotný Wajda poradil s hororem. Veselka bohužel není žádným jeho majstrštykem, ale Poláci mají zase o jeden film navíc, na který mohou být hrdi.(2.10.2006)

  • Beuthen
    ***

    Ne náhodou studoval Wajda nejprve akademii výtvarných umění, jak je vidět na jeho citu pro barvy a vůbec obrazovou kompozici. Ta je zpočátku silně folkloristická (kroje, svatba v autenticky působící venkovské chalupě), hudba, zárodek konfliktu nejprve v podobě měšťané kontra venkované. Později nabývá dramatických až hororových podob v souvislosti s vývojem děje: ve formě přeludů se objevují výjevy z polské historie, odkazy na výtvarná díla zachycující historické okamžiky, hudební odkazy zahrnují polskou hymnu i Chopina... Závěr je docela silný: (doslovné) ustrnutí ve své nesvobodné situaci - nevůle k činu (který by přinesl osvobození a obnovení samostatného Polska) jako důsledek nerozhodnosti a nejednotnosti... Obsahově hluboké, symbolické a mnohovýznamové dílo, ne vždy přístupné svým recipientům. _____ Přidávám otázku (nePoláka) Elii Kazana k Wajdovi po zhlédnutí filmu: "Kde jste našel tak skvělého scénaristu?" Andrzej Kijowski pro film upravil hru Wesele (z roku 1901) Stanisława Wyspiańského.(18.2.2016)

  • bjjoba
    *****

    Film ma zaujal pre svoju výbornú výpravu, kostýmy, hudbu od Killara, herecké obsadenie najlepšími poľskými hercami, ako - Olbrychski, Perepeczko, Lukasziewicz, Pieczka, Pszoniak a veľa ďalších v tomto období ale aj teraz. Tiež je dobré oceniť výborné režijné vedenie Andrzeja Wajdy. Film podľa mňa patrí do zlatého poľského filmového dedičstva. Pekne pôsobí aj ich bujará folklorika pri takýchto obradoch. - http://www.youtube.com/watch?v=SLwmmy5lr_U(27.7.2012)

  • neo93
    ***

    Jeden z nejnáročnějších filmů, který natočil Andrzej Wajda, podle divadelní hry Stanisława Wyspiańskiego. Přitom jeho základní narativní rámec je založen na jednoduchém až banální události, jakou je svatba. Ta se odehrává v roce 1900 někde kolem města Krakov, tedy v době, kdy Polsko bylo rozděleno do tří částí, na ruskou, pruskou a rakousko-uherskou část, ve kterém ožívá tento příběh. Sledujeme tedy nevěstu, která pochází z obyčejných vesnických poměrů, a ženicha, který naopak má původ ze vzdělané městské rodiny. V první polovině filmu ještě pozorujeme poměrně běžnou svatbu na vesnici, kde spousta hostů pije, zpívá, tancuje a prostě se veselí. Jenže od poloviny snímku dochází, kromě těchto radovánek, k tomu, že jsou symbolickým způsobem zprostředkovány polské dějiny či postavy. A pro současného diváka, který není obeznámen podrobně s historií Polska, je docela problém, vyznat se ve všech těch metaforách. Také tedy pro mě to nebylo vůbec jednoduché pochopit celý tento snímek, který je jinak velkolepý, ohromný a výborný po audiovizuální stránce.(21.6.2017)