Red Corner
Červený labyrint
Režie:
Jon AvnetScénář:
Robert KingKamera:
Karl Walter LindenlaubHudba:
Thomas NewmanHrají:
Richard Gere, Bai Ling, Bradley Whitford, Byron Mann, Peter Donat, Robert Stanton, Tsai Chin, James Hong, Tzi Ma, Ulrich Matschoss, Roger Yuan, Mary Ann Schmidt (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Máte právo se přiznat... Richard Gere jako obchodník, obviněný v Číně z vraždy. Americký herec Richard Gere patří mezi známé kritiky čínského komunistického režimu, což dokazuje i filmem Rudý labyrint (1997). Ztělesnil v něm právníka Jacka Moorea, který je jako poradce zábavního koncernu na obchodní misi v Číně. Probudí se v hotelovém pokoji vedle mrtvého těla dívky, s níž se seznámil minulý večer v pekingském nočním klubu, a je zatčen. Podle místních zákonů může mít pouze čínského obhájce, ovšem má štěstí, že je mu přidělena nejen půvabná, ale i velmi schopná Šen Jüe-lin (Bai Ling). Mladá žena sice nevěří v nevinu svého klienta a také mu velmi pregnantně sdělí, co ho čeká, když se nepřizná (Budete zastřelen a účet za kulku dostane vaše rodina!), postupně mu však pomáhá se bránit vykonstruovanému obvinění...
Kritický aspekt filmu je tu zabalen do divácky přitažlivého melodramatického balení, jemuž na přesvědčivosti dodává především herecký výkon tehdy nastupující čínské herecké hvězdy Bai Ling. Kvůli svému obsahu nemohly být klíčové scény natáčeny na autentických místech, a tak si filmaři pomáhali digitálními triky a dalšími způsoby. Většina exteriérů (kromě práce II. štábu) vznikla v Los Angeles a např. poměrně dlouhá „pěší" honička pekingskými uličkami a dvorky se celá natáčela pár kilometrů od Losangeleského mezinárodního letiště. Z předchozí tvorby režiséra a producenta Jona Avneta (v posledních letech pracuje téměř výhradně v televizi) jsme viděli mj. retrofilm ze sedmdesátých let Strom snů (1994) s Elijahem Woodem a Kevinem Costnerem a milostný příběh Intimní detaily (1996) s Robertem Redfordem a Michelle Pfeifferovou.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (81)
Překvapivě slušný příběh o muži, kterému nebylo souzeno udělat výjimečný obchod s Čínou. Přes všechnu průhlednost film několikrát potěší, ale přesto zůstane v šedém průměru a s doporučením sledovat maximálně v televizi. Richard Gere bez své milé partnerky, která hned na začátku filmu umře není tím velkým romantikem a trochu se ztrácí. ()
Je to těžký, prosadit svou práci na poli politického a nebo konspiračního thrilleru. Vždycky se tu najde srovnání, protože v téhle branži víc než obvykle vyplouvají na povrch klady či nedostatky. Málo kdo se narve pod laťku dvou hodin čistého času, tak aby zachoval pointu a připravil i nějaké ty převraty v ději. Když jsem Rudý labyrint viděl prvně, děsně jsem se nudil. Zprvu jsem si říkal: „Co tam propána dělá Richard Gere? Ten má někde prohánět „exprostitutku“ Robertsovou po kostele a ne šťourat do politického rozložení lidové Číny.“ Ale napodruhé už jsem se nedivil a ani sem si už neposlintal košili při mihotání těch obrázků předemnou. Snaha opět porovnávat režimy neporovnatelné, aneb jakás takás morálka pod kulomety a rouškou svobody s nálepkou „úplně běžný komunismus,“ provrtávání asijských tradic a zdůrazňování toho, že trvání na nevině je přitěžující okolnost, to všechno jsou fakta, která jen nuceně táhnou břemeno filmu na svých pohrblých zádech. Jon Avnet splnil co bylo v jeho silách, natočil průměrný thriller, který se ztratil kdesi na policích videopůjčoven. Jen tu poopravuji dvě hvězdičky na tři, protože při druhém shlédnutí se mi to nezprotivilo, naopak nudil jsem se několikráte míň než na poprvé. ()
Příběh dobrý. Zpracování poměrně taky, bavilo mě to... Ale co mi vadilo byla délka. Zas taková pecka to nebyla aby to přesahovalo 2 hodiny. Zkrátit a byl by z toho svižný film. Gere je klasik, od něho jsem neviděl zahrané něco špatně snad nic. Dobře sekundovala Ling Bai... No, v Číně bych se do průseru nechtěl dostat. ()
Nebýt několika řekněme hloupých scén, které z vážného filmu dělají snímek spíš úsměvný (a to hlavně ke konci), dal bych 4/5. Jde totiž o vcelku reálnou ukázku toho, jak to v některých zemích chodí, když se stanete nepohodlným, nebo prostě je potřeba uklidit určitý problém s "pomocí" někoho bezvýznamného (zájem státu je důležitější než zájem jednotlivce). Příběh Rudého labyrintu je bohužel aktuální i dnes, 12 let po jeho natočení. ()
Lidový soud Čínské lidové republiky vs. Ríša Gere. Střídavě bitý, nahý na samotce, nebo ve své stále sněhobílé košili producírující se s advokátkou mimo místo svého zadržení, do toho klapky Newmanova klavíru úspěšně vykrádající samy sebe a pocit, že to celé působí jako ve Státech natočený a Perry Masonem stříknutý pohled zvenčí na systém, ve kterém stát stojí nad jednotlivcem (pokud tedy ten jednotlivec není významným členem KSČ). Natočit něco podobného v současném Hollywoodu je už nemyslitelné. Jen chudý blázen by postavil kritiku rudé nad šustivou zelenou.. ()
Reklama