Den blbec

Filmu stačí obehraný model psanců: bankovní lupič a coby rukojmí bankovní úředník. První huláká, druhý kuňká, první je potetovaný silák, druhý ušlápnutý kravaťák. Nicméně postupně je sblíží nejen muzikantský vkus - ryčnou hudbu obstarali Kabáti z Kolína nad Rýnem, rocková kapela Cowboys on Dope. Zlosyn změkne, byrokrat přitvrdí a navzájem si dávají rady, jak na finance a na ženy.To je vše. Navíc předvídatelná přehlídka vesměs milých lidí svedených na scestí nedorozuměním drhne, než panák od přepážky na půjčky zpětně shrne svůj nanicovatý živůtek, v němž z trapné firemní oslavy spěchá za synkem, protože manželka právě rozjíždí vlastní kariéru.Na útěku se tempo zvedne a sem tam udeří žert jako dětská sedačka v autě desperádů či hlídací psi se jmény Hitler a Usáma. Ale výsledek se drží mantinelů krotce rodinné pololupičské polokomedie, jež potřebuje trochu moc náhod naráz, aby jízdu nastavila o další etapy. (07.07.2020)

Tak tohle je výborný! Němci občas umí překvapit a tenhle kidnap road trip mi sednul. Má to zajímavý příběh, kdy lupič přepadne banku a vezme si jako rukojmí pokladníka v bance, který dobrovolně lupiči pomáhá a zažijí spolu neuvěřitelné dobrodružství. Moritz Bleibtreu je v roli lupiče/únosce vynikající, tvrdý rocker, který se s nikým nesere a hláškuje jedna radost a Axel Stein je typický poseroutka, který se však z normálního spořádaného člověka během jednoho dne promění v nekontrolovatelné "zvíře" ? Hezky napsané postavy, skvělé hlášky, nechybí i narážka na Česko ( Měj úctu, Škodovku nekraď. Češi maj dobré kur*vy,ale auta jim stojí za prd!!). Za mě skvělá zábava balancující mezi 4 a 5 hvězdami. 85% (29.03.2018)

Komedie, které moc nefunguje komediální stránky, přestože hlavní hrdinové v podání Axela a Moritze jsou více než fajn. Ono tahle "náhodná se spojení protikladů na akční cestě" mii moc nesedí a vždycky jsou velmi neuvěřitelné. Akce ušla, ale nebylo to něco, co by mě nějak donutilo měnit názor na tenhle film. Námět je prvoplánový a vše dost zmatené... Srovnal bych to s podobně špatnou americkou Divokou dvojku v ženském provedení. (01.11.2015)

Když člověk stagnuje a setrvává v každodenním stereotypu, ať už partnerském, pracovním, či v kombinaci obojího, stačí pak i jeden nepatrný impuls k tomu, aby si řekl, že nemá co ztratit a začne si užívat příležitost, kterou mu štědrý osud nabídl. A to je přesně případ hlavního hrdiny Tilla, který se z rukojmího stává zpočátku parťákem svému únosci, aby se pak stal neřízenou střelou urvanou z řetězu. Já osobně si myslím, že každý slušňák žijící spořádaným životem v sobě má hodně nevybouřené energie, a je jen otázka, jestli někdy dostane příležitost jí ze sebe vyventilovat a jestli té příležitosti využije. V hlavním hrdinovi se totiž dost vidím. Sice zatím nemám manželku a dítě, ale cítím, že moje slušňáctví a spořádaný život už se mi začíná tak trochu zajídat a rád bych zažil aspoň na nějakou chvíli, jaké to je jen si existovat, neřešit co bude zítra, za týden, za měsíc, neohlížet se na následky. Hlavní hrdina v tomto filmu tohle dokázal a tím pro mě film dostal tak trochu jiný rozměr. Neříkám, že jsem se přímo inspiroval, ale rozhodně mě tenhle film donutil nad svým životem a přístupem k němu mnohem více přemýšlet. Což bych čekal od nějakého nezávislého dramatu odněkud z Jižní Ameriky, ale ne od německé komedie od tvůrců takové oddechovky, jako je "Fakjů, pane učiteli". Paradoxně u komedie "Den blbec" jsem se nahlas téměř nesmál, ale o to více mě zaujala, jelikož mi dokázala nastavit zrcadlo s odrazem mého vlastního života. Tenhle film mě dokázal zaujmout jinak, než jsem čekal, ale hlavní je, že mě vůbec dokázal zaujmout. A vůbec nevadí, že jsem byl v pátek večer na tomto filmu v celém sále jediný divák, jelikož jsem se ponořil do děje filmu natolik, že mi celé okolí bylo šumák. Za sebe filmu uděluji solidní čtyři hvězdy. (31.05.2015)

"Češi maj dobrý děvky, ale auta ne." Tak i na náš hrdý národ došlo, ale já jsem příliš malý vlastenec na to, abych prchal před zákonem ve Škodě Octavia, když můžu túrovat motor Forda Mustanga. Jen bych prosil červeného s bílými pruhy, aby mi ladil s ponožkami. Jinak jsem měl samozřejmě chuť Tilla umlátit dluhopisy nějaké solidní banky, ale pak mi došlo, že je mi dost podobný. I já jsem totiž kdysi býval rebel a nyní je ze mě usedlý páprda živící rodinu, takže se ve mě najednou nastartovala touha prožít s Tillem tu šílenou noční jízdu v Amsterdamu a pak si za ukradené peníze zaplatit JUDr. Sokola, aby mě z toho vysekal. Zatím to neudělám, ale jednou děti vyrostou, z práce na zahrádce vyprchá veškerý adrenalin, něco jako Rammstein bude hrát někde poblíž a já to zase dám. Díky za inspiraci. (28.02.2017)