1597: bitva u Myeongryang

Hrdinský epos o kórejských vojakoch, ktorí sa postavili voči japonským ambíciám ovládnuť ich vlasť. Najviac udrie do očí pekná kamera, obraz je naozaj perfektný a farebne výborne vyladený. Príbeh síce nenudí, ale ani to zase nie je žiadne terno. Na škodu sú nezvládnuté vizuálne efekty pri akčných scénach, ktoré v mnohých momentoch vyznievajú skôr na srandu ako na filmové vyžitie. Čistý priemer. 60/100 (12.01.2015)

Čert vem přehnaný patos, ten bych zkousla, kdyby se mi dostalo ve velké míře toho, co bych od podobného filmu chtěla - pořádnou námořní bitvu. Strategický génius se ale občas ztrácí ve víru vody kvůli naprosté neuvěřitelnosti některých prvků (nejvýrazněji nepotopitelná vlajková loď versus japonské lodě, které se sypou jak krabičky od sirek). Kontaktní bitvy jsou většinou jeden velký nevýrazný chumel a jen zdůrazňují absenci zapamatováníhodných postav. Upřímně, ani Min-Sik Choihovo charisma tentokrát pořádně nezapracovalo a titulní Admirál zůstal jen jednorozměrnou figurkou drsně zírající do kamery - stejně jako jeho soupeři v čele s japonským pirátským velitelem. (12.12.2015)

"Vaše veličenstvo, stále mám dvanáct lodí." ■ Myslím, že u hodnocení Admirála je zásadní, co člověk o bitvě u Myeongnyangu (1597) ví a nakolik si uvědomuje, že 1) 13 korejských lodí (údaj je ověřený i z japonské strany) doopravdy stálo proti 133 vojenským lodím Japonců (dost pravděpodobný odhad - k tomu měli Japonci ještě asi 200 zásobovacích plavidel), 2) admirál Yi Sun-sin doopravdy vyplul se svou vlajkovou lodí dva kilometry před své loďstvo, až loď stála a bojovala osamocená "jako hrad uprostřed moře", 3) se jednalo se o geniální využití mořských proudů, 4) korejské loďstvo bylo zdecimované a psychicky na dně po předchozí brutální porážce od toho samého japonského loďstva, 5) SPOILER (!) Japonci doopravdy ztratili 30 (31) lodí a Korejci žádnou. Konec SPOILERu. Co mi připadalo nereálné, byla občasná rychlost lodí - ne vše se dá obhájit morskými proudy, ale možná, že se mýlím a lodě byly prostě velmi rychlé - a dělostřelba, která počtem výstřelů podle mě neodpovídala počtu děl na palubě. Patos a občasné filmové přehánění mi nevadily, akceptuji, že admirál Yi Sun-sin je pro Korejce ještě větším hrdinou, než pro nás Jan Žižka z Trocnova. ■ P.S. Panokseon: https://en.wikipedia.org/wiki/Panokseon ■ Trailer https://www.youtube.com/watch?v=7PBIHkKi0wM (19.11.2017)

Zjevně drahé, ale nudné, ploché a plné pateticky pitomých záběrů a provolání postav "My vás zachráníme, Admirále" :) Možná kdybych byl Jihokorejec a o nějaké takovéhle historické legendě běžně věděl, možná budu nadšený. Tady se jen splácala hromada drahých efektů, podivných nesmyslů a milionkrát v asijských historických filmech viděné klišoidní chování a proslovy a dění do něčeho, co se snaží tvářit epicky, ale i po více jak dvou hodinách v tom stále chybí nějaký film. Není to zas nějaký evropský tupý sestřih z mnohem delší asijské možná i dvoudílné verze? (09.01.2015)

Jak si zde nejeden šikulín všiml, film je rozdělen na dvě části. Ta první trvá asi čtyři týdny čistého času a je plná dloooooooouhých záběrů na dramaticky se tvářící xichty rozličných ťamanů, vypadajících, že serou zrovna rubikovu kostku, vyvedenou v nadstandardní velikosti. Jistě, též se tam plíží zrada, zákeřnosti a love story někoho nezajímavého s němou, ale to sere Goro. Pak konečně shoří plovoucí stodola, japko dopádluje a můžeme začíst s druhým partem, partem plným až parodicky přepjaté akce a modernímu (pubescentnímu) publiku poplatných alogických zvratků v ději. Též patosu nejhrubšího zrna. Thermopyly po Kojejťku, plotím. Za pozornost stojí hlavně dědek/neznámý venkovan - objevitel víru, a jeho herecké kreace, především k závěru této nekonečnosti. Výkon zjevného nestora korejského filmu je neohodnotitelný. Žádná Zlatá malina, adekvátní ovoce prostě ještě nevymysleli. (28.09.2016)