Nikde v Africe

Nádherný a s citem natočený snímek. Vhodný i pro ty, kteří nemají rádi němčinu, neboť tak polovinu filmu se mluví jiným jazykem. Problém války a holocaustu (i když jen tušeně), problém vykořeněnosti a odlišnosti kultur a s tím se vším související problémy rodiny, to jsou témata, na kterých film rovnoměrně stojí. Jenže každé z nich je natolik skvěle propracované, že díky tomu absentuje nějaká vůdčí linie hlavní a film se ve svém účinku trochu rozmělňuje. Čtvrtý element - Afrika, funguje navíc spíše jako kulisa pro tyto konflikty. Režisérka se nejspíš bála určité kýčovitosti a spokojila se s konstatováním "je tu nádherně". Já bych ovšem více filmové poezie na úkor některých jiných scén uvítal. (25.01.2006)

Pozoruhodný, i když ne úplně dokonalý, německý film: přesvědčiví herci, krásná práce kameramana, úžasná hudba... Váhal jsem mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami, ale nakonec jsem se přiklonil k plnému počtu. Jelikož jsem stejně hodnotil i Lenina, nezbývá než uznat, že se německý film v posledních letech až nečekaně vzpamatoval. (01.12.2004)

Největší plus (ale zároveň možná i mínus) vidím v tom, že oba hlavní představitelé jsou mimořádně věrohodní (přispívá k tomu i krásně nelibozvučná němčina) a peripetie jejich vztahu působí opravdu jako "ze života". Ze stejných důvodů jsou ale i lehce nesympatičtí a nelze jim moc fandit. A dvojice Owuor-Regina mi přijde zase příliš "hollywoodsky" přesympatičtělá ..... O půl hodiny kratší stopáž by mi taky nevadila. (12.06.2003)

Já si naopak myslím, že jsem viděl v minulém roce mnohem kvalitnější evropské filmy, jež by si Oscara zasloužily mnohem víc. Během těch 140 minut se stalo takové množství věcí, že kdyby měl film klasickou hodinu a půl, možná by to bylo zajímavé. Ano, odehrává se v pěkném prostředí, herci hrají přesvědčivě (zejména jsem si oblíbil domorodého kuchaře Owuora) a hudba je asi na celém filmu to nejlepší, ale nic to nezmění na tom, že jsem s hrdiny příběh příliš neprožíval, nijak mě nezasahoval a když se hlavní mužský hrdina bál o svou rodinu, nějak mi to bylo šuma fuk. Kromě zmiňované hudby jsem si oblíbil i subzápletku Owuora-Regina, jejichž loučení byla jediná emotivní scéna z celého filmu (a že tak nějak v evropské art produkci očekávám nával emocí). Dvěma slovy řečeno - docela nuda. (28.05.2003)

.........Film o přátelství, lásce, ztracené vlasti, toleranci a usmíření. Strhující děj o záchraně židovské rodiny cestou do Afriky vypráví jejich dcera Regina. Osudy lidí zavátých daleko od domova. Zjištuji, že hodně lidí všeobecně u německých filmů hodnotí opatrně, spíše ubere. Toto se však hodně vymýká ze stereotypní filmové německé tvorby. Caroline Link má svůj osobitý šmrnc a pohled na svět, což mimochodem úspěšně předvedla už i u jejího staršího filmu Za hranicí ticha. Zdařilá kamera Gernot Roll, působivá hudba a nadčasové téma, to vše vytvořilo autentickou atmosféru válečné doby v Evropě i v Africe............. (21.11.2004)