Kreuzweg
Krížová cesta
Stations of the Cross
Stations of the Cross
Stations of the Cross
Režie:
Dietrich BrüggemannKamera:
Alexander SassHrají:
Lea van Acken, Franziska Weisz, Lucie Aron, Michael Kamp, Moritz Knapp, Hanns Zischler, Anna Brüggemann, Florian Stetter, Birge Schade, Sven Taddicken (více)Obsahy(1)
Čtrnáctiletá Maria je dospívající dívka s odpovídajícími zájmy a tužbami. Na „správnou" cestu se ji však snaží nasměrovat jak kněz z katolického spolku, tak její matka, která fundamentálnost své víry chápe jako nezbytnost i přednost. Maria je svazována hned z několika směrů, její mladší bratr navíc trpí zjevně nevratným postižením a rozrušená dívka mezi řečí zmiňuje, že chce pro jeho záchranu podat oběť. Musí hřích opravdu znamenat zatracení? Zajistí varování před hříchem Boží přízeň? A jsou všechny události opravdu tak nevyhnutelné, jak se zdá? V náladě filmu lze cítit vliv Ulricha Seidla či Michaela Hanekeho, jinak jde ale o osobitý a zejména dokonale promyšlený tvar. Snímek s mimořádnou citlivostí balancuje mezi ráznou, skrze humor prosvítající kritikou netolerancí prostoupené víry a chápavým pohledem na vnitřní boj hrdinky. Zatímco její matka vidí jedinou cestu, divák může navzdory strohému stylu snímku zahlédnout odboček mnoho. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (119)
Já jsem věřící a nijak mě tento snímek neuráží, jak by tu 90% kritiku čekalo. Má víra spočívá ve svobodě. Tohle je obraz fanatismu nikoliv víry. Jak už tu někdo napsal, nezáleží na Víře, ale na tom, jestli je člověk "normální" nebo debil či autoritařská svině... A to platí i u komentářu tady na CSFD ()
Tento film mal na to aby človeka brutálne emočne roztrhal. To sa síce nepodarilo no napriek tomu veľmi dobrý film. ()
Hodně se mi líbila jak vizuální stránka (zajímavý poměr syrové strohosti a stylizace) i ta německá věcnost, analytičnost. Jen mě, diváka nevěřícího, kterého se téma přímo netýká, film nedokázal vzít na nějakou morálně ambivalentní půdu. Měl jsem od začátku jasno, stejně jako tvůrci, kde leží "správno". Kreuzweg precizně pojmenovává, v detailu vykresluje již probádaná území. Neboří zažité představy ani nenabízí nový úhel pohledu. Je otázkou na koho tedy vlastně míří. ()
Maria (Lea van Acken) nie je typickou štrnásťročnou dievčinou. Pochádza z rodiny, kde je kresťanská viera na prvom mieste, nadovšetko ostatné. Pod vplyvom miestneho duchovného otca, ale najmä svojej matky, sa rozhodne svoj život naplno obetovať Bohu. Túto svoju oddanosť však pojme doslovne, čo nakoniec vyúsťuje do radikálneho záveru a zakončenia jej pomyselnej krížovej cesty. Človek môže od tohto filmu očakávať všeličo. Náboženskú agitáciu, zľahčovanie celej otázky viery v "Niečo" alebo aj poňatie viery v ľahšom svetle. Čo však v skutočnosti od tohto filmu dostáva, je mix plný zmiešaných pocitov, diváckeho sklamanie a najmä poriadnej dávky fanatického poňatia kresťanstva. Film záberovo postavený na statickej kamere, tichých, no vraj úderných dialógoch a minimalistickej atmosfére, však ani zďaleka nepôsobí tak, aby dokázal naplno zaujať. Už prvá scéna, ktorá dĺžkou dosahuje takmer štvrťhodinu, je "dobrým" odrazom toho, akou cestou sa uberá celý film. Nemožno povedať, že statická kamera je zlá, to vôbec nie, ale v prvom rade by mala pasovať do príbehu. A to sa v prípade tohto filmu absolútne nedeje. Táto pomyselná krížová cesta hlavnej postavy, ktorá si "nesie svoj kríž" v podobe spochybňovanie svojich činov a pochybovania o sebe, na jednu stranu dobre odráža krutú realitu, kam až môže prehnaná viera človeka doviesť. Ale chváliť spracovanie tohto konceptu rozhodne nemožno. Nezaujímavé spracovanie príbehu, bohužiaľ, pochováva všetok potenciál, ktorý námet ponúka. Išlo by ho využiť omnoho lepšie, rovnako ako doň zapojiť statickú kameru. Minimálny dobrý dojem zanecháva film snáď pri výbere niektorých hercov a ich stvárnených rolí. Lea van Acken predstavuje malú šedú kresťanskú myšku, ktorej podobné dievča mohol stretnúť už každý z nás. A hoci je jej výkon dobrý, ostáva v tieni Franzisky Weisz, ktorá ju v roli jej matky zatienila. Máloktorá postava vás dokáže prinútiť ju tak veľmi nenávidieť, ako sa to v tomto prípade darí Franziske Weisz. Na jednu stranu skvelé, na druhú absolútne nechutné. Kreuzweg nefunguje, ako by mal. Darí sa mu poukazovať na nástrahy náboženského fundamentalizmu a ponúka obstojné herecké výkony jednotlivých protagonistov. Týmto sa mu však ani zďaleka nedarí zamaskovať pomerne nudné spracovanie príbehu, ktoré je navyše znásobené statickou kamerou, miestami pôsobiacou až divácky trýznivým dojmom. Zas a znovu jeden z filmom, ktoré ponúkajú potenciál, ale sami sa oň dokážu pripraviť, čo je veľká škoda. Výsledný výtvor a jeho sledovanie sa rovná malej diváckej krížovej ceste, ktorej kroky snáď povedú k lepšej tvorbe. ()
Film je obsahom veľmi podobný španielskemu filmu Camino. Matka hlavnej hrdinky Márie, patriaca k tradičným latinským katolíkom, je tu vyobrazená ako krutá tyranka. Jej vzťah k dcére je chladný. Je postavený hlavne na príkazoch a zákazoch. Chýba tu láska k dcére, ale hlavne tu absentuje z matkinej strany to podstatné: živý vzťah k Ježišovi! Mária chce úprimne slúžiť Bohu a chrániť sa hriechu, ale spôsob, ako sa k nej správa matka a podáva jej vieru, ju úplne deprimuje. Nakoniec svoj život ponúka Bohu ako obetu za uzdravenie jej brata, ktorý sa po smrti sestry zázračne uzdravil. Osobne som toho názoru, že zámerom tohto filmu je výsmech nielen latinských veriacich, ale celkovo zdravého kresťanstva ako takého. Na jednej strane sa zhodujem s latiníkmi vo filme na niektorých zdravých postojoch, ktoré zastávajú v boji proti hriechu, svetskému mysleniu a diablovi. No na druhej strane som toho názoru, že ak niekto odsunie do úzadia podstatu kresťanstva, t. j. osobný vzťah ku Kristovi, na miesto neho postaví náboženské predpisy (čítané hlavne v latinčine) a vieru začne hlásať násilným spôsobom, tak potom sa z človeka naozaj môže stať náboženský zákonník až fanatik, ktorý škodí sebe aj druhým. Posúdenie môjho komentára však ponechávam na úsudok diváka, po zhliadnutí daného filmu. ()
Áno, aj takéto filmy treba točiť. Možno niekomu otvoria oči... ()
Celkem síla.. na malé ploše. ()
V hlave mi zni valcik "Na krasnem modrem dunaji" a ja v naruci imaginarniho partnera tancuji bytem. Ju, az tak. Tusila jsem ze Kreuzweg bude muj salek caje, opravdu jsem doufala (zvlast po patetickem Tore tanzt), ale ze me to takhle dostane to jsem opravdu necekala. Asi to neni film pro kazdeho, film ma na kazdy obraz Jezisovy cesty jeden staticky zaber, ale rozhodne necekejte nudu. I kdyz je Kreuzweg filmem "mluvicim", presto na me pusobil velmi dynamicky. Tam kde u me Tore tanzt selhal (herecke vykony, neskutecna vtiravost pribehu, podbizeni se divakovi) Kreuzweg obstala na jednicku. Ja si nepamatuju kdy me neco tak rozsekalo. Mimo jine jsem na tento film koukala v ramci Challenge Tour 2015 a i kdyz jeste nejsem u konce tak neverim ze toto neco prekona. Famozni, opravdu famozni! ()
Myslím si,že je třeba rozlišovat,co je dobře a co špatně bez ohledu na vyznání.Tohle je jednoznačný případ manipulace a brainwashingu.Celkem dobře zahrané,především hlavní role v podání Lea van Acken. ()
Dlhe strihy, co strih to kapitola - podobenstvo. Silny pribeh, mnozstvo otazok na konci, husia koza. Jedna z najlepsich dram roka 2014. ()
Hlava je prostě mezek. A takové náměty mě prostě baví. ()
Čekal jsem pseudointelektuální depresi, ale tohle mi naprosto vyrazilo dech. Film postavený na geniálně promyšlených dialozích a úchvatných hereckých výkonech, které se odehrávají ve čtrnácti statických obrazech, působících jako čtrnáct divadelních dějství. Bruggemann, jako by se nejdříve snažil konvertovat diváka na víru, poté jej nechal prožít silnou deziluzi, aby následně žádnou z hlavních otázek, které snímek klade, jednoznačně neuzavřel. Filozofická úvaha na téma víry a lásky k Bohu v dnešní době, její oprávněnosti, či nesmyslnosti a iluzorní zahleděnosti. Tou pozitivnější částí snímku, se táhne nevtíravý humor, založený na absurdnostech. ()
Náboženský fanatismus. Kdo tvrdí že o něm neslyšl, kecá. Kdo o jeho důsledcích na děti neviděl žádný snímek (viz. Jesus Camp), máte nyní možnost. Odpornost vlastních dogmatických přesvědčení vám zprostředkuje několik výborných herců a statická kamera. Realita každodenní výchovy a rodičovské moci nad svým potomkem, která ještě v polovině snímku vyhlížela úsměvně a fantaskně. ()
Film, který je ideově velmi silný, kontrast mezi čistou vírou a jejím zdeformovaným pochopením. Umocněno ještě němčinou, která někdy zněla dost nepříjemně a byla i zvukově naddimenzovaná. Postava matky úplně k nevydržení. ()
Fanatismus, ať už ve víře, nebo v čemkoliv jiném je začátkem konce.Tohle je jeden z filmů, který patří promítat ve školách... ()
Tu neexustuje žiadny rozpor. Dcéra, ktorá bola svojimi rodičmi dohnaná k samovražde si zaslúži byť za svoje utrpenie a mučeníctvo vyhlásená za svätú. Či už sa zázrak stal a či nie. ()
Vydržet se dívat na tento film je pro mě až fyzicky nepříjemné, gore, i když odpadávají především kusy duší, ne těl. ()
Čo je ozajstným krížom nášho života, sa môžme pýtať. Cirkev? Alebo hlásatelia viery? Možno viera samotná? Alebo ...? ()
Jsem militantní ateista a měl jsem despotického, fanatického otce. Snad to ani nechci vidět. ()
Formálně naprostá dokonalost. Obsahově potom poněkud zvláštní příběh malé unylé světice, který mě nedokázal nijak více oslovit, čímž alespoň dobře vystihl pocit, kterým na mě působí podobně fanaticky založení lidé - otravnost. ()
Související novinky
Filmy roku dle TOP uživatelů ČSFD.cz
Mezi za oceánem nejlépe hodnocenými filmy roku 2014 je hodně těch menších, nezávislých, které k nám ještě nedorazily - Inherent Vice, Birdman, Slídil, Whiplash, Hon na lišku, Kód Enigmy nebo Teorie… (více)
Das Filmfest 15. – 23.10.2014
Odvážné dokumenty odhalující praktiky světa vysoké ekonomiky či pozadí moskevských procesů s Pussy Riot, prestižními cenami ověnčené snímky bojující o Oscara, filmové adaptace slavných bestsellerů… (více)