Le Jour se lève
Daybreak
Režie:
Marcel CarnéHudba:
Maurice JaubertHrají:
Jean Gabin, Jules Berry, Arletty, Mady Berry, René Génin, Bernard Blier, Madeleine Rousset, Georges Douking, Marcel Pérès, Léonce Corne, Gabrielle Fontan (více)Obsahy(1)
Ve filmu, který náleží k tendenci francouzského poetického realismu, je představen jeho typický hrdina – těžce pracující dělník (Jean Gabin), který nalézá své štěstí v ideální lásce k mladičké, křehké a zdánlivě nevinné dívce (Jacqueline Laurentová). Právě zjištění, že dívka byla svedena chlípným Valentinem (Jules Berry) ho dovede až k hrůznému činu. Zajímavý způsob vyprávění, skvělé dialogy Jacquesa Préverta, herecká symfonie Gabin – Berry, napjatá atmosféra spoluutvářená dekoracemi Alexandra Traunera a rytmy bicích Maurice Jauberta se spojují v umělecké dílo, které bylo uvedeno do kin tři měsíce před začátkem 2. světové války a rozhodně stojí za zhlédnutí i dnes. (Phaedra)
(více)Recenze (53)
Pomalé a bez života. Stejně jako protagonista, který vzpomíná na minulost nedávnou, i když je zřejmé, že jeho problém leží v minulosti mnohem dávnější. Gabin, na němž stojí až příliš velká část filmu, hraje existencialistického rozervance každou částí těla, ale z podání příběhu jsem nepociťoval tragičnost situace, v níž se octnul (neměřeno počtem ozbrojenců). Bohužel již uplynulo příliš mnoho dekád, abych za nápadité považoval alespoň použití flashbacků. 65% Zajímavé komentáře: Akana, Petrus1 ()
To, že Gabinovi zrovna tyhle role sedí je asi celkem jasné. Má na to obličej, má na to schopnosti a diváci mu prostě věří. Ten příběh je dobře vystavěný, ale nějak se mi nezamlouvalo tempo, ani to, kam příběh směřoval. Rozhodně mu nechybí kvality, o tom se nedá přít, ale na druhou stranu, když mě film nezaujme, tak mě prostě tolik nezaujme. ()
Mám veľmi rád túto periódu. Pevné herecké výkony, zastavenie časom a nezabudnuteľný poetický nádych, ktorý všednostiam dodáva nehorázneho lesku. Akoby jedna životná udalosť mala mať priestor na komplexné rozpovedanie francúzskej duše z nižších vrstiev, ktorá bojuje voči okoliu. Isteže nejde o širokorozsiahlu psychologickú anabázu, na to sa poetický realizmu nehrá a ani na obskulárnu melodramatickú kriminálku vytvárajúcu forsiráciu napätia. Možno nie je Le Jour se lève najdôležitejším snímkom francúzskej odnože realizmu, ale prekvapí nelineárnym rozprávaním a bohatou nádielkou emócií v strete cynizmu a oddanosti. Gabin je bohovský, tieto role mu maximálne sedia a som si všimol ako tuna pomerne schudol. Na jeho charizme to však nemá pochopiteľne žiaden zásadný vplyv. ()
Žiadne nadšenie, skôr rozpaky charakterizujú moje druhé zhliadnutie klasického francúzskeho filmu. Gabin ma fascinuje predovšetkým v jeho neskorších filmoch. Zo zvyšku hercov stojí za zmienku slizká postava stvárnená Julesom Berrym. Aj na tomto filme som sa utvrdil v tom, že hodnotiť filmy iba podľa dávnych spomienok býva spravidla zradné. ()
François stojí na osudové životní křižovatce, dopustil se zločinu, zavřel se v pokoji a odrazil první atak policie. Postupné rozplétání milostného trojúhelníku (možná čtyřúhelníku, možná ne) divákovi poskytne vysvětlení, jak trnitou cestu François ušel na to, aby se dostal na mušku strážců zákona. Inu, pro někoho den začíná, pro jiného končí... Ženský ansámbl krom krásy žádná velká sláva, ovšem pánové to zachránili, Jean Gabin v osobním zoufalství obyčejného muže strhující a Jules Berry v roli prolhaného zmetka výborný, přesvědčil i mě, také jsem měla velikánskou chuť mu ublížit.. ()
Galerie (30)
Photo © NBC Universal
Zajímavosti (6)
- V roce 1947 vznikl americký remake Carného filmu s názvem The Long Night. Američtí producenti se pokusili zničit všechny kopie s původním snímkem. To se jim naštěstí nepodařilo a právě jejich film je dnes narozdíl od původního díla již téměř zapomenut (ČSFD)
- François a Françoise sú mená protagonistov, ktoré boli zámerne vybrané, aby odzrkadľovali archetypy predvojnového Francúzska. Obaja sú osamelí, bez opory rodiny, aj z toho dôvodu je ich sen o spoločnom šťastí krehký a pomsta za jeho stratu tak definitívna. (Biopler)
Reklama