Reklama

Reklama

Zámek markýze Teynaka ve francouzském kraji Perigord byl vypálen a vyloupen Rinaldem a jeho bandou. Francois de Capestrang, známý pod přezdívkou Kapitán, markýzův blízký přítel, mu přijíždí na pomoc. Teynak je při souboji zabit Rinaldem a Kapitán vyvázne jen zázrakem díky nečekanému zásahu tmavovlasé dívky. Když se Francois probere z bezvědomí, zjistí, že mladá kráska zmizela. Poté co se Kapitán zotaví ze zranění, odjíždí do Paříže, aby pomstil smrt přítele a pokusil se nalézt neznámou zachránkyni. Romantický příběh na tělo střižený Jeanu Maraisovi, plný šermířských scén a tajemných ztrát a nálezů. (TV Prima)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (53)

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Rozprávka s historickým pozadím, kde sa najviac preslávil Marias scénkou výstupu na 15 metrov vysokú vežu, bez dabléra, bez istenia. Tam to je vidieť, že šlo o veľa. Hoci príbeh až tak neoslnil, boli to viditeľne ešte časy, keď boli filmoví hrdinovia ušľachtilí a statoční, taký praví rytieri v našich fantáziách, bez zdieľaných kolobežiek. A vizuál tiež stojí za to. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Honza Mareš posekanej jak dříví na zimu zachraňuje ženu svého srdce, hraje si při tom na Adama Ondru a navíc skáče ze čtyř metrů OBKROČMO na koně. Co na to jeho sexuální život, diskrétní pánové od dvora neprozrazují.____Jeden z lepších historických kousků, v němž se pořád něco děje, o vtip se stará Bourvil, a moje srdce zaplesalo s existencí chaloupky, kam se oba hrdinové uchylují pokaždé, když zdrhají z Louvru. Moc pěkná kamera, netrikuje se příliš a hodně se natáčí z auta trysk koní (místo trapné zadní projekce), exteriéry jsou skvostné (především ten zámek s jezerem, kde věznili Gisèle d'Angoulême!). Závěrečná šermovačka se natáčela na hradbách Château de Pierrefonds, zmíněný hrad s jezerem je Château de Val. No a dabing z roku 1976, to je parádní záležitost. ()

Reklama

BMW12 

všechny recenze uživatele

Mám rád tyto historické francouzské filmy z královského prostředí, plné rytířských soubojů a krásných kostýmů. Tento film je přesně takový, ovšem filmu uškodily některé přetažené scény (např. když Jean Marais leze 10 minut po věži vězení, to snad v žádném filmu takto dlouho netrvá) či nelogičnosti (např. hozená dýka odražená rukama je po střihu najednou zabodnutá v břiše). Jinak musím říci, že Bourvil mi hodně připomínal Gérarda Depardiea. ()

Tom_Lachtan 

všechny recenze uživatele

Celkem klasický dobrodružný film, který se vám bude líbit ve dvou případech - ten první je pokud jste Kapitána viděli kdysi jako dítka ne zcela zletilá a máte k němu pocity jisté nostalgie, nebo, a to je můj případ, máte prostě slabost pro dobrodružné  filmy, co si hrají na historickém písečku. Vlastně je to naprostá klasika, která sice může působit jako tři mušketýři pro chudé, protože podob je tam dost a dost (mladičký král, vtipný druh charismatického hrdiny, dáma v nesnázích, zlý intrikán v pozadí, hrdina co cestuje z dalekého kraje..), jenže půlka těch věcí je prostě proprietami žánru a je to zábavně a lehce natočené s charismatickou hereckou dvojicí. Nejvíc na podobných filmech nemám rád scény na královských dvorech, kde se intrikuje o stošest a ukazují kostýmy a takových scén je tu málo - super! Navíc je to překvapivě skvěle nasnímáno a kameraman ukazuje na rok 1960 značné kvality. Není to nic světoborného, ale prostě mám takové filmy rád. A pomohlo by tomu ledatak víc ježků, neo jedno až dvě chapadla, ale to už jsem jen divnej. ()

elizabeth_ba 

všechny recenze uživatele

Připadala jsem si jako bych sledovala Vinnetoua zasazeného do doby počátku samostatné vlády Ludvíka XIII. Maraisův Francois de Capestang byl stejně bezchybný jako byl Old Shatterhand, taky mu to tak slušelo a dojem podtrhl dabing Vladimíra Ráže (který daboval i Lexe Barkera ve známé sérii filmů o apačském náčelníkovi). Bourvil byl takový francouzský Sam Hawkins, nechyběly krásné ženy a dívky, Concini králi a šlechtě pil krev naprosto dokonale, stejně jako ovládal královnu matku (ten se nám nezatoulal z Mayovek, ale ze Třech mušketýrů, jak už tu někdo trefně poznamenal, protože nejvíce připomínal kardinála Richelieu, dokonce s sebou měl i svého Rocheforta). Marie Medicejská byla vykreslena jako postava mnohem kladnější než ve skutečnosti byla a také dostala mnohem méně prostoru, což ale nepovažuji za chybu. Za tu naopak považuji, že (aspoň mně) zde chyběl Vinnetou :-)), aby toho hlavní hrdina nemusel stihnout tolik...No jo, na věčné přátelství mezi muži věří jenom Němci a Francouzi by se do něčeho tak ošemetného a krkolomného nikdy nepouštěli, zvláště u takových historických postav jako byl Jindřich III. z Valois či Ludvík XIII. z Bourbonu... ()

Galerie (18)

Zajímavosti (7)

  • Natáčanie filmu prebiehalo v dedinách Biron, Monpazier, Avallon, Lanobre, Hautefort, Pierrefonds a na zámkoch Fontainebleau, Château de Val, Château de Beynac a Château de Pierrefonds. (dyfur)
  • Při prvních důvěrných chvilkách Cogolina (Bourvil) a Giuseppy (Pierrette Bruno) skladba navazuje na jejich rozhovor. Obě postavy jsou však ve zcela jiných kostýmech. Cogolin je v červeném místo ve žlutém kabátci, Giuseppa vyměnila modré šaty s hnědými ozdobami za modré šaty s červenými vsadkami. (Jezinka.Jezinka)
  • Počas príbehu musel Capestang (Jean Marais) zachrániť krásnu Gisèle d'Angoulême (Elsa Martinelli) uväznenú v opevnenom zámku Clairefont (v skutočnosti Château de Val v Lanobre). Jediným prostriedkom na to bolo vyliezť na vysoké závratné steny a preniknúť dovnútra. Výstup bol taký nebezpečný, že poisťovne odmietli kryť riziko. Marais však opäť odmietol dabléra a šiel do akcie podstupujúc nebezpečenstvo, pričom pri výstupe asi v 6 metrovej výške jedna dýka, po ktorej vystupoval praskla a on padol nadol, avšak už zvyknutý ako padať obišiel bez ujmy. V následnom pokuse už vyliezol 15 metrov. Odvtedy majitelia Château de Val pre návštevníkov napísali na ceduľu umiestnenú vo vnútri tohto otvoru: „Okno, cez ktoré preliezol Jean Marais počas natáčania filmu „Le Capitan“ v roku 1960.“ (Arsenal83)

Reklama

Reklama