Hráč

Zajímavé spojení francouzského zpracování ruské klasiky. Přestože jsem Hráče nečetla, musím konstatovat, že mi tento snímek ruské prostředí moc nepřipomněl. Tehdejší lamač ženských srdcí Gérard Philipe sice válel a nejedno ženské oko muselo v té době zvlhnout dojetím nad jeho šarmem, mě ale spíše rozesmíval. Svou rolí trochu naivního Alexeje Ivanoviče, jenž se honosil takovou legrační bradkou, mi připomínal kozlíka. Určitě mi toto dílo ale dokázalo, že je neradno sedat za jakýkoliv hrací stůl, kde jde o peníze. (mezi námi, tady se ta ruleta točila opravdu až moc nevěrohodně) Člověk velmi snadno prohraje nejen vlastní spodky, ale i něco mnohem, mnohem cennějšího. (16.07.2016)

Typický ruský realizmus 19-teho storočia s miernym expresívnom, črtami nátur mešťanských obyčajov i spoločenskými konzekvenciami. Francúzsky tím v celku verne vykreslil atmosféru a zdekorovanie ateliérového i interiérového placeu, avšak na to tradičné veľké rozprávanie nepríde. Každopádne navnadilo na predlohu, Dostojevsky je majster všemožných opisov a nálad a v istých mizanscénach to vyzeralo spôsobom, že čo by on rozpísal na 5 strán tu trvá 5 sekúnd. Je to dané možnosťami a aspektami, ale niekde sa to skrátka prejaví. (17.07.2016)

Vcelku zdařilá, adaptace Dostojevského románu s neodolatelným Gérardem Philipem v hlavní roli. Tím, že se příběh odehrává převážně v kasinu a na velkorysé výpravě se nešetřilo, jeví se film jako příliš francouzský. Duch díla nebyl vystižen, protože námět ruského autora má být realizován v ruském prostředí – viz adaptace z roku 1972. Varováním budiž naše Kněžna Libuše v americkém podání z roku 2009. (13.11.2015)

Na Dostojevského si potrpím, zato na licousy ne a zrovna ty Gérardovi tak strašně moc nesluší, že jeho éterickou krásu proměnila v éter, a film mě skoro uspal. Ostatně Alexej je charakter plytký jako žabinec. Postava svérázné babičky byla jediná sympatická, z P. Permanenty nebo jak se děvenka jmenovala, jsem rostla, zlatokopka a její stádo línajících oslů, bažící mít s ní spoustu sexu a peněz působili úsměvně, zato francouzský milovník, který měl být v té ruské invazi svěžím vánkem, byl k zblití. Není to špatný film, ale že bych ho musela vidět dvakrát… (22.01.2018)

Ani to, že jsem film viděla pouze s ruským rychlodabinkem, nedokázalo zničit potěšení ze skvělého snímku. Tato verze Dostojevského Hráče je mistrovská, založená na dokonalé znalosti autorova díla i života (viz scéna s líbáním nožky pod stolem - Dostojevskij byl totiž právě dámskými nožkami doslova posedlý a v Hráči se s tím netajil). Dokonce i to, že závěr je ještě vygradovanější než v literární předloze, jako by bylo zcela v intencích geniálního romanopisce - analogicky podle pravidla, že když se na začátku příběhu objeví (např.) revolver, potom... G. Philipe zde exceluje a L. Pulver je v této dramaticky vypjaté roli příjemným překvapením, protože si ji jinak pamatuji hlavně jako komediální herečku. (08.12.2011)