Režie:
Olga SommerováScénář:
Olga SommerováKamera:
Olga Malířová ŠpátováHudba:
Aleš BřezinaHrají:
Marta Kubišová, Aneta Langerová, Pavel Kohout, Milan Hein, Václav Neckář, Vlastimil Třešňák, Iva Janžurová, Jiří Černý, Fero Fenič (více)Obsahy(1)
Zpěvačka, signatářka a mluvčí Charty 77 Marta Kubišová setrvala se ctí dvacet let v odporu proti komunistickému režimu. Když jí bylo dvacet sedm let, byla ve svém strmém profesním vzletu sestřelena ruskými okupačními tanky, které obsadily Československo.Důvodem byla pravděpodobně zpěvaččina píseň Modlitba pro Martu, která se stala protestsongem okupované země. Marta, trojnásobná Zlatá slavice z let 1966, 1968 a 1969 a sex symbol tehdejší doby, se živila lepením pytlíků. Stres vyvolaný dramatickou změnou života a normalizační beznadějí vyústil ve zpěvaččinu osobní tragédii. Svůj osud zpěvačka nesla bez reptání, přestože se stala terčem výslechů a šikanování ze strany Státní bezpečnosti. V roce 1989 zažila Marta během sametové revoluce comeback, který by jí mohla závidět leckterá světová hvězda. Její Modlitbě naslouchalo plné Václavské náměstí, stala se jedním ze symbolů odporu proti komunistickému totalitnímu režimu. Film mapuje zpěvaččinu první i druhou pěveckou kariéru, odkrývá mnohé z dramatického osobního života a zároveň mapuje historii Československa v druhé polovině 20. století. (A-Company CZ)
(více)Videa (1)
Recenze (122)
Po skvělém filmu o Věře Čáslavské přichází Olga Sommerová s dalším dokumentem o unikátní ženě, která se po zásluze navzdory protivenstvím osudu stala legendou, a nepřestala přitom "být svoje". Jak dokazuje třeba naprosto promrhaný potenciál dokumentu o Josefu Váňovi, ani u takového "materiálu", jakým on nebo Marta Kubišová nesporně jsou, se nejde spoléhat na to, že osobnost udělá dokument o sobě zajímavým sama, takže stačí běhat jí za zadkem s kamerou. Naštěstí Olga Sommerová ví velmi dobře, co a jak je potřeba udělat, aby bylo řečeno pokud možno vše, mělo to hlavu a patu, a hlavně to nebyla typizovaná série záběrů mluvících hlav. Je tak použita spousta archivního materiálu jak hudebního tak (méně) i filmového - kdy ke každému z nich je potom v rozhovoru dodáno něco dalšího, nějaká vzpomínka, postřeh, nebo "jen" trocha sebeironie a určitého životního cynismu. Zřejmě v nějaké předtuše jsem to napsal už u Věry 68, ale sem to pasuje mnohem lépe. Takže - kéž bychom měli víc Kubišových než Vondráčkových... nemluvě o Hanychových nebo Štikových, že:P 90% ()
Prvoplánovitá a tolik populární obžaloba socialismu se nekonala a to je dobře. Místo toho jsem viděl poměrně zajímavý dokument o skvělé ženě, která se nenechala semlít dobou a stála si za svým. Naprosto mne dostal její povzdech, že 45 let slibuje lidu, že se k němu vrátí vláda a ono pořád nic. To je v dnešní době hodně odvážné a já jen doufám, že ji nepotká polistopadový osud podobně kázajícího Karla Kryla - http://www.karelkryl.cz/s146-zeme-lhostejnost.html ()
Pred rokmi som na pôjde u starého tata, pri prehrabávaní sa starými časopismi, učinil objav z najväčších: číslo časopisu Mladý svět z konca 60. rokov s dvoj-portrétom Gotta a Kubišovej na obálke (zjaví sa i v dokumente). Káju som poznal, ten bol všade. O Kubišovej v 80. rokoch nebolo však v médiach ani vidu ani slychu. Rádio Slobodná Európa hudobne pokrývali Krylove hodinovky, kde hovoril o sebe a hral seba, občas pieseň kamoša. Ostalo pýtanie sa po príbuzných. Každý ju dobre poznal. Vedeli, že kvôli nesúhlasu s inváziou Varšavskej zmluvy v 1968 do ČSSR nesmie spievať. Po prevrate v 89. sa chýbajúce miesta príbehu doplnili reedíciou platne, rozhovormi a tak. Režisérka poskladala príbeh do farbistej mozaiky, plnej postrehov, úryvkov zo skvelých starých klipov, spomienok dcéry, pamätníkov, publicistov, spoluhráčov. Obohatené o info druhom exmanželovi, ako agentovi štátnej bezpečnosti nasadenom na manželku. Ako si asi takýto zmrd pripravuje pokec so ženou? Pomáha riadiaci dôstojník? Potešila pohľadnica od Bardotky, tiež veľkej priateľky zvierat. Kubiška si body navyše pripísala trefnými poznámkami, úprimnosťou a cigaretovou náruživosťou. K otázke Madsbendera: koncert MK som navštívil dvakrát. Žiadna politika v tom nebola. Jej hlas dostal po rokoch prestávky zabrať, ale na koncertoch znel stále magicky. ()
Marta Kubišová je u mě v top 10 žijích Čechů, pro její morální zásadovost a ohromnou ženskou sílu, kterou jsme jen tak mimochodem cítil i z tohoto dokumentu. Mrzí mě, že jsem v době premiéry tohoto dokumentu neměl čas jít na Magický hlas do kina, abych podpořil práci Olgy Sommerové, ale nakonec jsem se s dokumentem potkal a jsem za to rád. Dokument se nezabývá detaily (rodina, partneři, atd. ) ukazuje průběh života Marty Kubišové s tím, že největší pozornost se dostává těm nejzásadnějším událostem v Martině životě (Golden Kids a normalizace), možná mě zde chybí i větší lidská pestrost, která by se vyjadřila k Martě v daném období. Přijde mě to, že dokument je určen víc pro lidi, kteří Martin osud již znají než pro lidi, kteří ho touží poznat, ale i tak má velký význam, protože za těch 90minut si může každý udělat obrázek na ženu, která má krásnou duši, pro kterou byli zásadní lidský hodnoty víc než kariéra a která je lidskou ozdobou naší země. ()
Podobně jako v případě Věry 68 se Sommerová znovu zaměřila na silnou ženskou osobnost a jde vidět, že tahle poloha jí sedí. Magický hlas rebelky je velmi dobře a zajímavě natočen, nabízí především spoustu věcných rozhovorů a vhodně vybraných hudebních ukázek. Za jedinou slabinu dokumentu považuju fakt, že některá životní období (a z nich plynoucí osobní vztahy) byla poněkud rychle odbyta (a vůbec to nemyslím bulvárně, ale kupříkladu "problém" s Helenou Vondráčkovou měl být „nakousnut“ i za cenu určité kontroverze, ostatně pár minut navíc by se určitě sneslo). Proto hodnotím solidními 4*. ()
Galerie (12)
Zajímavosti (2)
- K získání prostředků na dokončení filmu se producenti rozhodli získat peníze pomocí tzv. crowdfundingu. To znamená, že se peníze snaží nasbírat po menších či větších částkách výměnou za podepsané CD, pozvánku na premiéru nebo uvedení v titulcích filmu. Peníze, které tvůrci vybrali, by chtěli použít na úhradu archivních záběrů a archivní hudby, bez nichž nebylo možné tento film natočit. (Zdroj: a-company.cz) (VášaVF)
- Snímek měl nesoutěžní premiéru na 49. filmovém festivalu v Karlových Varech, kde získal Cenu diváků, což je pro dokument neobvyklé. (Terva)
Reklama