Elle

Je zde několik tematických rovin – manipulace, psychopatie, dominance/submisivita, násilí – na nichž existují duality, které tvoří v jednání postav spíše zdánlivé protipóly. V průběhu děje se poměrně nečekaně některé z nich převrátí, díky čemuž lze na daný konflikt v tu chvíli nahlížet nově. Přesto se až do konce nevyčerpá nejistota ohledně toho, jak do sebe všechny tyto duality správně zapadají – jakou strukturu tvoří. Jasná čitelnost morálky a motivů neexistuje - pro diváky ani pro postavy. Je to proto, že žádná pevná, neproměnlivá struktura zřejmě není, přestože se některé její křivky zdají rýsovat do pevnějších tvarů. De facto mistrný snímek – jak z hlediska herectví Isabelle Huppertové, která – mám postupně sílící dojem – v takovýchto rozpolcených submisivně-dominantních postav s trhanými pohyby hraje tak trochu sama sebe, tak z hlediska režijního. (12.01.2019)

Verhoeven se nějak stáhl do pozadí a pokud chce divák vidět jeho další film, musí více hledat. Stejně jsem tomu měl i v případě Elle, o které jsem nevěděl vůbec nic a nalákalo mě na ní pouze režisérovo jméno. Každopádně, pokud vám více sedí americká tvorba tohoto legendárního úchyla, bude pro Vás Elle utahaná podivnost o ničem. I já měl občas problém udržet pozornost, ale naštěstí je film natolik jedinečný a herecky bezchybný, že jsem ho bez větších problému dojel až do konce a občas si ho i užíval. (08.03.2017)

Podobný Hanekeho Caché bol tajuplnejší a napínavejší. Ale návrat Verhoevena (väčšinou hodne sa opierajúceho o formu) k obrazovo surovej, psychologicky komornej dráme, spoliehajúcej výhradne na hercov, je osviežujúci. Málokto je tu normálny, a hlavná postava je kráľovná mŕch. Nesúcitíme s ňou za to, čo sa jej stalo, ale sme zvedaví, ako sa pri svojej odmeranosti ku všetkým a všetkému s nečakaným démonom vysporiada. A ako bude vyzerať ich ďalšia interakcia. Humorný podtón, ktorý odľahčuje závažnú tému a skúmanie zložitej hlavnej postavy, by som oželil. Ale je to holt režisérov unikátny štýl, ktorý robí film svojským. Čo je dôležité. Štvrtú hviezdu dávam za perfektne súdržné režijné vedenie. Hanekeho tu nespomínam náhodou, a meno Polanskeho sem taktiež patrí. A to je pre tvorcu hollywoodskych blockbusterov viac než dobrá spoločnost. (29.11.2016)

Herecký koncert Isabelle Huppert! Nevím, jak to ta ženská dělá, ale s každým rokem je čím dál tím lepší herečka. Ač Elle zpočátku vypadá jako zvrácená variace Pianistky, brzy celý film změní směr jízdy a veze diváka křivolakými francouzskými uličkami, jak už to ve francouzských filmech bývá. Zpětně byla každá postava vlastně výjimečná: Michelle, její syn, ex manžel, milenec, soused, kluci z herní firmy, kterou Michelle řídí, a samozřejmě rodiče Michelle. Komplikované, zašmodrchané, ale - až na závěr, který mi přišel trochu moc americký - skvělé. (30.11.2016)

Byla jsem moc zvědavá na (kdysi) démonického Verhoevena a stále dobrou herečku Isabelle Huppert. Což o Isabelle, ta dokáže zahrát cokoli a čím zápornější hrdinka, tím líp. Jenže tentokrát to moc nefungovalo. Složitá rodinná historie a propletence se míchaly s dravou osobností manažerky a navíc ještě více méně osamělé stárnoucí ženy. Hodně moc psychologických aspektů najednou. A do toho přepadení, znásilnění a šok. Film se mi tedy moc nelíbil, nevyvolal ve mně žádné očekávané emoce. Ani vášeň, ani zlost ani lítost, natož soucit. Jenom zmatek. (02.03.2017)