Muž, který zabil Dona Quijota

Tím mužem, který zabil Dona Quijota je Terry Gilliam, který natočil nesoudržnou, nepřehlednou groteskní a podivnou komedii s pěknou výpravou, zajímavými exteriéry, ale nepochopitelně amatérskou režií, která není schopna převést scénář na plátno a vést jinak dobré herce. Driver se snaží, je to cítit v každé scéně, ale výstavba scény mu hází klacky pod nohy. Škoda. Ten film je asi vážně prokletý. (07.07.2018)

Gilliam konečně dokončil projekt, který jej kdysi malém zničil. Herecky vynikající i když Depp by mi tam seděl asi víc než Driver. Pryce jede svou klasiku a obě osudové ženy jsou krásné, jedna více než druhá. Ironické odkazy na předchozí natáčení, fantastické finále a hudba je nádherná. Přesto se nemohu zbavit pocitu, že první verze, kdyby ji tenkrát dokončili by byla lepší, na druhou stranu bychom přišli o onen depresivní a zdrcující dokument. (30.11.2019)

Počkám, až co si moje srdce rozmyslí s časem, nyní jsem si každopádně jistá, že Óscar Jaenada je nejkrásnější muž na světě. --- Terry Gilliam není uvězněný ve svých fikčních světech, nýbrž ve třicet let starých tvůrčích postupech. Obsadit do hlavní role Adama Drivera, který je podle mého skromného názoru nejlepší a nejzajímavější herec, jakého americká filmová mašinerie vyplodila za posledních minimálně deset let (a přísahám, že to neříkám jenom proto, že většinou nosí dlouhé vlasy), byl jistojistě osvícený tah, nicméně oproti tomu Jonathan Pryce svého Quijota hraje tak, jako by vystupoval v té reklamě, kterou filmový Toby znechuceně točí. Do aktualizovaného meta příběhu by se vedle Drivera hodil někdo, kdo oplývá správnou kombinací vyšinutí, odhodlání a sebe-vědomí, jako příklad mě napadá Michael Keaton nebo Malcolm McDowell, kdyby tedy chtěli Brita. (John Hurt by byl dost možná skvělý, bůh žehnej jeho duši.) Protože ten závoj frenetické vyhrocené hysterie, do kterého je zpočátku film zahalen jen lehce, ale ve svém konci se do něj beznadějně zamotává, by se dal teoreticky pominout (i když jen s těžkým srdcem, neboť právě on vytváří tu hořkou pachuť, která mi po filmu zůstává v hlavě), ale to, že don Quijote, byť jen vedlejší postava, působí jako vetchý senilní stařec a neoplývá vůbec žádným charismatem, to už se prominout nedá. (11. 3. 2019) (16.07.2018)

Nečekal jsem mnoho, ba dokonce nečekal jsem víc, než jemný dotyk bláznosvství Terryho Gilliama se špetkou nudy, která se občas do jeho filmů vkrádá, ale výsledek byl jiný. Don Quijote je i pro mě velmi sympatický příběh, byť jsem tu bichli samozřejmě nepřelouskal. Láska, kterou Terry Gilliam k příběhu Dona Quijota chová a pocta, kterou mu vzdává, je cítit téměř z každého záběru. Příběh je v nadsázce a jemném humoru vystavěn tak, aby dal vyniknout kontrastu mezi dobou moderní a dobou Dona Quijote. A to je skvělé, lehce inteligentní, nikoli však pozérské. Zábavné, humorné, ale ne zcela absurdní. Vsadím se, že spoustu, možná i většinu diváků nebude tato kompozice nijak hluboce oslovovat, ale to už je daň za nevšední umění. Za mě výtka pouze malinko protahovanému konci, jinak to na mě působilo jako příjemné pohlazení na duši. 8/10 (08.07.2018)

Asi nejšílenější a nejdelší produkce filmu o jakou jsem se kdy od jejího počátku zajímal, to nutně musí vytvořit ke svému závěru hype, kterému nejde dostát. Takže by bylo dosti nefér vyčítat Gilliamovi že nenatočil svůj nejlepší film ever který každému dal všechno v co v něm doufal - je pak dost hloupé když ho ostatní shazují svým hodnocením kvůli svým nerealistickým očekáváním. Muž, který zabil Dona Quijota je dobrý film, Gilliamovka, která zase jednou oživuje ten jeho nádherný svět plný magického realismu, vytržený z naší skutečnosti do podoby, ve kterém se snoubí vědomé fantazírování umělců s nevědomým propadáním se do halucinací šílených. Až jedno se stává druhým, a diváka to stejným směrem táhne také. Před dvaceti lety, v dobách Gilliamovy vrcholné tvorby, by z toho možná vznikl lepší film, ale ta síla příběhu tu je stále, byť už nedrží tolik pohromadě. A Adam Driver s Johnathanem Prycem jsou víc než skvělou náhradou za (tehdejšího, dnes už je jen svým stínem) Johnyho Deppa a Jeana Rocheforta. 8/10 (27.02.2019)