Vlna

Na Vlnu jsem se docela těšil, jelikož se mi zamlouvala myšlenka katastrofického velkofilmu v evropských reáliích. Na padající mrakodrapy můžeme v kině čučet skoro každý den, na skály řítící se do fjordů ne. A nezačíná to špatně. Úvodní půlhodina hezky načrtne styl života v okolí skalnatých norských zálivů a víceméně se jí daří vzbudit zájem o to, jak norští mužové a ženy hlídají nebezpečné šutry nad vodní plochou. Pak přijde sesuv, CGI vlna a všechno jde do kopru. Načrtnuté zůstane načrtnutým, CGI vlna je na plátně chvíli (zajímal by mě názor někoho zasvěceného, jelikož si myslím, že skutečná fjordová tsunami by nevypadala jako plující rozčilená Godzilla) a zbytek je soubor těch nejtuctovějších žánrových klišé. Scenárista byl bezradný naprosto nevídaným způsobem; za všechno mluví závěrečná sekvence, jež se skládá z povinného hledání uvíznuté rodiny a udobřování otcosynovských vztahů - pokud by to náhodou někomu nestačilo, dostane ještě jako bonus násilně naroubovanou momentku s topícím se tatínkem a jeho následným křísením (včetně nezbytné variace na "Ne, nevzdávej to!!" - fakt!). Bullshit! Asi bych byl k dramaturgickým selháním shovívavější, kdyby za něco stála katastrofická část - problém ovšem je, že nízký rozpočet dovolil po vlně už jen bloudění několika ušmudlaných tváří ve tmě, kde jim dělá společnost maximálně několik hořících autovraků. Což je z výše uvedených důvodů nuda. Čestnou výjimkou zůstává sugestivní návštěva autobusu. 3/10 (02.01.2016)

Intro hezky načrtlo reálné mantinely následného dění a přes všechna "povinná" klišé je to až do úderu vlny skutečně napínavě budovaná katastrofická story. Když se vlna přežene, je to pak už jen nudné a dementní vršení minut přes sebe, kde se nedaří ani to napětí ani ten sentiment.. Fakt se těším až někdo někdy natočí syrově realistický katastrofický film, bez housliček v pozadí, bez rodiny v centru dění, bez okázalého hrdinství a obětavosti, atd.. (29.07.2023)

To by nebola Škandinávia, aby aj pri katastrofickom filme nezatlačila najmä na dramatickú stránku ľudského príbehu hlavných zúčastnených. To bolo na filme zároveň aj to najlepšie, pričom keď došlo konečne i ku katastrofe tak to samozrejme veľkou mierou pomohlo emotívnej stránke snímku. Samotná katastrofa a jej vizuálne prevedenie však za moc nestálo, tiež sa vo filme objavilo aj pomerne veľa príbehovo slabších pasáží, ktoré ma až tak nebavili. Za mňa len priemer. 60/100 (12.02.2016)

I když se to ve druhý polovině nevyhne nějakým logickým lapsům a žánrovým klišé, tak se pořád jedná o nadprůměrný katastrofický film, který hravě strčí do kapsy většinu americký (a mnohem dražší) produkce. Uthaug má talent (Tomb Raider to loni jen potvrdil) a na jeho další projekty si určitě dám pozor. (25.06.2019)

Asi tak do poloviny filmu nebo i trochu déle jsem si libovala, že Norové zvolili trochu jiný způsob provedení katastrofického filmu než Američané. Tedy, že se dívám na poutavý, napínavý příběh bez přehnaného tlačení na pilu v podobě na poslední chvíli záchrany nezachranitelných či dramatické oživování těch, co vypadali, že už se ocitli v náručí smrti. Nicméně norská příroda je překrásná a pohled na malebné přírodní scenérie bere dech i tomu, kdo zrovna nezápolí s problémem ubývajícího kyslíku. (30.09.2023)