Země nikoho

Výborně natočený příběh bosenského a srbského vojáka mezi frontami znepřátelených stran, jejichž "problém" se pokouší pomoci francouzský příslušník jednotek UN s přispěním televizních zpravodajských štábů. Jemný humor a působivé záběry kamery jsou velkou devizou prvotiny chorvatského režiséra. Svůj pohled na nesmyslnou válku ve své zemi podal bez nadržování nějaké straně konfliktu a společně s poukázáním na mnohdy trapnou úlohu mezinárodních vojsk a práci zpravodajských štábů možná akademii trošku usnadnil rozhodování o udělení Oscara. V tomhle případě ovšem naprosto právem. (02.10.2003)

Válka je absurdní věc sama o sobě. S tím snad každý souhlasí. Bosensko-srbský konflikt je jen dalším v řadě a jak všichni víme, tak není zdaleka posledním. Danis Tanovič se rozhodl natočit film o válce bez války. To se mu podařilo, což jen dokumentuje obdržená zlatá soška. Země Nikoho je okořeněna jemným, satirickým humorem, který se k filmu dokonale hodí. Tři vojáci znepřátelených stran, společně trávící čas mezi liniemi. Danis Tanovič svým filmem/scénářem dokonale potvrdil, jak byly jednotky UN zbytečné, také poukázal na obrovskou moc médií. Ve stejném roce o Oskara za nejlepší zahraniční film soutěžila i Amélie a já se musím postavit za Akademiky, IMHO zvolili toho správného. Herecké výkony jsou u všech představitelů na té nejvyšší úrovni. Musí vidět každý správný fanda světa filmu. (14.01.2006)

6 / 10 Tanovičov celovečerný debut bol jedným z tých filmov, ktoré sa nielenže dočkali všeobecne kladných reakcií či už od odbornej kritiky alebo širokej verejnosti, no odniesli si aj Oscara, akési symbolické potvrdenie svojej výnimočnosti naprieč národmi a kontinentmi. O to väčšie bolo moje sklamanie, keď som si po jeho dopozeraní len nespokojne odfúkol a pomyslel si: "A čo?" Priznám sa, táto protivojnová satira ma nechala úplne chladného - nerozosmiala ma, neprinútila ma zamyslieť sa, len pomaly preplávala pred mojimi očami a upadla do zabudnutia. (22.11.2005)

Zákop mezi frontami a v něm soukromá názorová válka o to, kdo začal tu opravdovou „Vy jste začali válku.- Ne, vy jste začali válku. Ne, vy! - Koho to teď zajímá? Všichni jsme ve stejný prdeli“. Přetahovaná o zbraně (každý chvilku, tahá pilku). Mina Made in E.U. na které leží živý člověk. Totální zbytečnost a neschopnost modrých přileb„- Proč jsme kurva tady? - Dobrá otázka.“ Bezradnost velení „nemůžu udělat nic, bez schválení valného shromáždění Spojených národů. A nemyslím, že valné shromáždění se shromáždí“. A tisk, který potřebuje jenom pravidelnou reportáž. Myslím si, že nejlépe vše vystihuje ironická poznámka bosenského vojáka .„Díky Bohu, že s vámi můžeme počítat.“ (01.10.2005)

Natočiť takú vážnu situáciu, v takomto poňatí, to sa musím naozaj pokloniť! Medzinárodný konflikt, ktorý je (bol) tak zložitý ako snáď nijaký iný a doteraz si na ňom mnohí trieskajú hlavy, by si zaslúžil iné, než toto satirické vyjadrenie, ale možno práve to je tým pravým zrkadlom, aké vojny potrebujú. Absurdnosť situácie, ktorá priamo útočí na vojnu samotnú, naberá spád až po strete vojakov v línii nikoho. Tu som sa bál, že to celé zostane len o tom jedinom zákope. Zapojenie Uniforu-u však malo fenomenálny účinok! Na miniaturizovanom priestore lepšie vyjadriť svetovú situáciu v podobnej forme som proste nevidel. Oscar bol teda určite zaslúžený. Aspoň z môjho pohľadu. 95%. (02.12.2007)