Režie:
Bernard BorderieKamera:
Henri PersinHudba:
Michel MagneHrají:
Michèle Mercier, Robert Hossein, Roger Pigaut, Ettore Manni, Sieghardt Rupp, Helmuth Schneider, Pasquale Martino, Jean-Claude Pascal, Paul Müller (více)Obsahy(1)
Angelika opouští dvůr a Francii, aby našla svého manžela, hraběte de Peyrac. U Středozemního moře vstupuje na palubu královské galéry, jíž velí u dvora oblíbený vévoda de Vivonne, bratr královy favoritky, Mme de Montespan. Poté, co je galéra napadena piráty, Angelika se vrhá přes palubu. Netuší, že velitel pirátské lodi – obávaný Rescator – je Jeoffrey de Peyrac, kterého hledá… Před utonutím ji zachrání až pirátská loď markýze d’Escrainville, opilce a zatracence, který nenávidí ženy. Svou touhu Angeliku zabít ovládne jen proto, aby ji výhodně prodal na trhu otroků v Candii (Kréta). Kdo ji jednou spatřil, nemůže na ni zapomenout. A to se stává Angelice znovu osudné. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (116)
Angelika tedy už ví, že hrabě de Peyrac opravdu žije a tak se rozhodne ho najít. Při cestě plného dobrodružství a všudypřítomného nebezpečí však okusí i druhou stránku života. Utrpení, bolest a naprostou bezmoc. Markýza nabízená na trhu jako otrokyně? I to je možné. Závěrečný příběh byl rozdělen do dvou částí, kdy ta druhá byla do kin uvedena až po roce. Romantické chvilky jsou omezeny na minimum a není divu. Na širém moři plném korzárů a pirátů se toho zase až tak moc romantického prožít nedá. Ba naopak. Výprava jak má být a děj hodný na dobrodružný žánr. Místy si to scénárista až moc okatě vypomáhal omšelými náhodami, ale dejme tomu. Proč to nezjednodušit. Čtvrté pokračování osudů Angeliky a Joffreye de Peyrac je atmosférou velmi vzdálen prvotním snímkům, ale není to na škodu. I to má svůj přirozený vývoj a tak se tvůrci vymanili alespoň stereotypu. ()
Podle mě musí mít hrabě Peyrac mezi nohama věčně hladovou pumu. Jinak si nedovedu vysvětlit, že taková karikatura se zipem na ksichtu a chromou hnátou je jediným chlapem na moři, kterému Angelika věnuje kalhotky. Jedině, že by byla slepá; to by se pak k sobě konečně hodili. No nic, musím tě nechat plavat, krasavice, protože ani ty prachy na tebe nemám... ()
A tady už se tvůrci definitivně vydali vlastní cestou. Je z toho strašná slátanina, co si budeme povídat. Angelika je zde vykreslena jako větší mrcha než obvykle a hloupostí je tu víc než dost. Jedné, co to zde pozvedá (je jako obvykle) hudba a tentokrát i "bláznivý" Savary - to je prostě sympaťák. Opět chybí mnoho kouzelných scének z knihy (jejíchž pár kapitol je tenhle film - předchozí filmy alespoň v sobě obsahovaly jednu celou knihu). Nějak mi celou dobu nešlo na rozum, co to tam Peyrac vyvádí pod tou vodou. No a ten konec? Už zase jsem byla nucena si říct - tak tohle je na mě moc. Udělat z chudáka Angeliky Mme Golon něco takového, tvůrcům prostě prominout nemohu. ()
Opakovaný vtip, přestává být vtipem, škoda jen, že se toho nedrželi tvůrci série o Angelice, která by dnes mohla být regulerně nazývána seriálem, nebo alespoň miniseriálem. Nastavována kaše, navíc několikrát důkladně převařená vyvolává v ústech pocit "nechutnosti" a velké sytosti, třebas byste měli hlad. Nepovedená historická kulisa, která se s Angelikou táhla v podstatě od prvního dílu je zde ještě mnohem důraznější, stejně tak důraz kladený na "vnady" a bezchybnou krásu hlavní protagonistky, která i kdyby slézala Mount Everest jistě by se nezapomněla namalovat. ()
Po jednotke najvydarenejší diel. Asi nebude náhoda, že tu má znova väčší priestor Peyrac. Holt, diely Angeliky bez Peyraca sú ako sólovky Buda Spencera a Terence Hilla. Jeden bez druhého to proste nie je ono. Pyerac je jediný chlap, ktorý dokázal Angeliku skrotiť bez toho, aby za to zaplatil životom. Naviac sa zdá, že prešiel liftingom. Tá jazva na líci už nevyzerá tak hnusne a tá nad okom mu zmizla úplne. Aj samotná Angelika tu nie je taká nesympatická mrcha ako v treťom diely, ale keďže si tu dosť vytrpí, tak sa dá s ňou oveľa ľahšie súcitiť. najväčším kladom tohoto dielu, okrem svižného tempa a krátkej stopáži, je dobrodružné pojatie. Dočkáme sa tu námorných bitiek, ktoré na svoj vek a romantický žáner vyzerajú dobre. Dostatočne veľkolepo a aj drsne. A ako bonus tu je malá ponorka, čo je pre mňa vždycky plus. Niekto má rád vláčiky a niekto zas ponorky. :-) Len tá scéna mučenia s mačkami bola riadne nepríjemná. Fuj mačky, fuj. Celkovo fakt vydarený diel so zaujímavým vývojom. dokonca tí drsní piráti využijú Angeliku a nestihnú za to v tomto diely nijak zaplatiť. No uvidíme, či ich to dostihne nabudúce. 7/10. ()
Galerie (69)
Zajímavosti (7)
- Nepříjemným zážitkem pro Michèle Mercier bylo natáčení scény, v níž je znásilněna v podpalubí. Pomyšlení na ni ji děsilo a byla z toho špatná několik nocí předem. Když se na ni vrhla skupina statistů se vzhledem kriminálníků a se špinavýma rukama, roztrhali jí šaty, dotýkali se jí všude a počínali si jako divoši. Jeden z nich - ten co měl pouta na rukou - jí dokonce zasadil prudkou ránu do prsou. Scéna Michéle Mercier natolik traumatizovala, že omdlela doopravdy a otoky na prsou jí zůstaly téměř dva roky. (Cucina_Rc)
- Během natáčení se stalo i několik kuriózních příhod. Když Michèle Mercier jezdila svým Mercedesem po tuniských silnicích, stavěli se vojáci i policisté do pozoru a salutovali. V celém Tunisku totiž existoval pouze jeden takový vůz, který vlastnil tehdejší prezident, a tak si vojáci mysleli, že zdraví jeho. (Cucina_Rc)
- Nechybělo málo a film vůbec nevznikl, nebo alespoň ne s hlavní představitelkou Angeliky Michèle Mercier. Po filmu Angelika a král (1966) se Michèle Mercier rozhodla smlouvu přerušit a odmítla natáčet další filmy. Producent Francis Cosne se sice pokoušel vyjednávat, ale marně. Vrhl se tedy do hledání jiné herečky. Údajně uvažoval o Ursule Andress nebo Claudii Cardinal, ale z projektu nakonec sešlo, protože němečtí a italští koproducenti odmítli angažovat jinou herečku než Michèle Mercier a ohrozit tak své investice. Nakonec znovu zavolal Michèle Mercier a přemluvil ji k účasti na dalších dvou filmech. Herečka si vymínila honorář milion franků za každý film, což byla oproti předchozím honorářům obrovská změna. V dodatečných klauzulích smlouvy si vymohla, že ani tentokrát se na plátně neukáže nahá. Dala si rovněž písemně potvrdit, že na náklady produkce bude používat svůj vlastní automobil Mercedes 600. Natáčení probíhalo v roce 1967 především v Tunisu, konkrétně ve městečku Sidi Bou Said, a ve studiích italské společnosti Cinnecità. (Cucina_Rc)
Reklama