poster

Chléb, láska a fantasie

  • český

    Chléb, láska a fantazie

  • italský

    Pane, amore e fantasia

  • slovenský

    Chlieb, láska a fantázia

  • anglický

    Bread, Love and Dreams

Komedie / Romantický

Itálie, 1953, 89 min

  • Kimon
    ***

    Tato veselohra, nikoliv ze současného vesnického života, jak oznamuje obsah k tomuto filmu (oficiální text distributora), ale dějem z doby krátce poválečné je roztomilá, úsměvná, ale také o něčem vypovídající. Vypovídá o těžkém životě chudých obyvatel jedné nejmenované horské italské vesničky. ... Chléb, láska a fantazie. Tři atributy jasně vyjadřující oč tu běží. CHLÉB znamená často jedinou obživu, LÁSKA zase něco, čeho může být někdy dostatek až nadbytek a konečně FANTAZII zastupují přání a myšlenky zamilovaných i těch druhých. Gina Lollobrigita temperamentem oplývá jako naše Jiřinka Bohdalová ve snímku "Ženu ani květinou neuhodíš" (1966) a Vittorio De Sica vyzařuje kolem sebe auriolu důstojnosti a serióznosti jako náš Václav Voska při notoricky známých milostných scénách. Charakterizoval bych tento snímek jako oddychovou veselohru pro ty, kteří nehledají ve veselohře pouze humor, ale přijde jim vhod i nahlédnutí do "černobílého" života chudých lidí (černobílého obrazně i doslova) v poválečné Itálii.(10.8.2009)

  • dopitak
    ****

    Italský víkend, část první. Zcela mě dostalo prostředí italské horské vesnice, takový život by se asi líbil každému, kdo nepotřebuje řešit dilema, do kterého nákupního centra v sobotu vyrazit. Samozřejmě za vším stojí výtečný původní dabing, který je tak starý (1967), že některé herce nemožno identifikovat (Blanka Bohdanová, dokonce i Martin Růžek má mladý hlas), jiné ale pochopitelně ano (Miloš Kopecký). Skvělé jsou dialogy, protože taková prostě čeština v té době byla, a když dnes dabují starý film, tohle nikdo nectí. Srovnání se Sluncem, senem není úplně přesné, ale ani tak vzdálené, jak by se mohlo zdát. Z filmu čiší bezstarostnost, se kterou se v dnešní době setkáváme stále obtížněji. Tím maličko chyběl náboj.(26.10.2013)

  • Hennes
    *****

    První část dle mého názoru fantastické trilogie poukazující obraz typické poválečné italské vsi, kde jsou strážníci stejně vážení jako farář. Nutno uznat, že bez perfektní Giny a její "výtržnice" by film ztratil své kouzlo. Dobrá směs, romantiky, bídy, hlouposti a italské povahy. Vittorio De Sica už jako herec ukázal, že patří k italské komedii, což nám později mnohokrát ukázal jako režisér.(25.8.2010)

  • GilEstel
    ****

    Světově proslulá italská komedie Luigiho Comenciniho. Ačkoli tento režisér vycházel ve své tvorbě z tradičního poválečného neorealismu, opravdový věhlas si vydobyl až komediemi LÁSKA CHLÉB A FANTASIE, LÁSKA CHLÉB A ŽÁRLIVOST. Třeba říci, že to byl úspěch zasloužený. Únik z neorealistické sociální deprese ke komedii, musel být pro režiséra vysvobozením. Stejně tak pro jeho diváky. Ačkoli zjevná snaha film maximálně odlehčit, je cítit prakticky ve všech scénách, některé návyky z dřívější režisérovi tvorby došly uplatnění i zde. To film výrazně obohacuje a doslova ho vytrhává z hrozivé škatulky romantického kýče. Člověku by se přesto zdálo, že některé scénky vyznívají přehnaně. Částečně je to možná pravda, ale v celkovém vyznění není. Je třeba brát v úvahu prostředí a dobu vzniku filmu. Tenhle snímek dělají nezapomenutelným dvě dominantní postavy Vittorio de Sica a Gina Lollobrigida. Strhávají svým výkonem všechnu pozornost. Pokud je kamera zaměřena jiným směrem než na tyto dva, zábava pokulhává. Strážmistr Victtoria de Sicy je sice městský bonviván užívající si života, ale svou elegancí a šarmem si rychle získává místní vesničany na svou stranu. Místo očekávaného znechucení zapadlou vesnicí, v něm probouzí maloměsto dobrosrdečnost a vřelost. Jeho dobově přehnaná zdvořilost obsahuje cosi velmi vkusného, co se již v dnešní společnosti nenosí. Naopak dnes by se na to hledělo spíše s posměchem. To leccos vypovídá o pokrytectví naší moderní společnosti. Marie alias Výtržnice je chudá vesnická dívenka s velkými půvaby a značnou dávkou drzosti, ale s poněkud špatnou pověstí, ke které svou smůlou i pomáhá. Gina Lollobrigida působí s klasicky italským temperamentem velmi energicky, což dodává přesvědčivost její mladé rebelce. Největší neduh filmu, se kterým se nesmířím, je místní karabiniér Stelluti. Tento přihlouplý lehce retardovaný mladík může sice na někoho působit roztomilým dojmem, ale asi nejsem v tuto chvíli ve středním proudu. Ve výsledku na mě tento chalán působí přinejmenším dojmem trapným. Výtržnice má opravdu smůlu, že se zamilovala do takového ňoumy. Jelikož jsme na venkově a ještě v Itálii, bere si na starost úspěch tohoto vztahu, místní farář. Díky tomu se i přes zájem strážmistra o Marii a kolosální neschopnost trouby Stellutiho, daří tento vztah realizovat. Vznikají nám tu tak úspěšně dvě zamilované dvojice Annarella – Antonio (strážmistr) a Marie - Stelluti. Vše končí velmi optimisticky. To až v dalším filmovém pokračování se máme dozvědět, že není vše, jak se zdá. 74%(14.12.2010)

  • mortak
    ***

    Italie musela po druhé světové válce za prvé žehlit svůj pošramocený obraz ve světě, a za druhé pomocí filmu vychovávat italské vesničany. A tak se ocitáme v pohádkové vesničce plné rázovitých, ale v jádru milých a hodných vesničanů, krásných temperamentních dívek a hlavně, jak přímo upozorňují úvodní titulky, strážníků. Ti byli vesničany ve skutečnosti považováni za zlo, prodlouženou ruku zlodějského státu (Jaký byl prvotní impuls pro vznik Mafie?). V této vesničce dojde na konci filmu k zázraku - láskyplnému splynutí strážníků a vesničanek. Nejedná se ani tak o komedii, jako o vesnickou pohádkovou idylu. Skutečnost pronikla do filmů později (například marný boj Franca Nera ve filmu Den Sovy).(29.5.2010)

  • - Film se natáčel ve vesnici Castel San Pietro Romano asi 50 kilometrů východně od Říma. (argenson)

  • - Některé dialogy jsou vedeny v abruzzském nářečí. (Terva)

  • - Jen v italských kinech vidělo film bezmála dvanáct a půl miliónu diváků a šlo o jeden z největších komerčních úspěchů italské kinematografie padesátých let. Podobný úspěch měla komedie například také ve Francii, kde jej v kinech navštívily necelé čtyři milióny diváků. (argenson)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace