Kukačka

Rokožkinovo oblíbené téma možností komunikace napříč jazykovými bariérami, zasazené do scenérie až lyricky nádherné severské přírody a historických kulis druhé světové války. Zprvu nesouvislý a náhodně vznikající trojúhelník Fina, Rusa a mladé Laponky postupně dostává jasné kontury a spěje osudově ke svému rozbití, vnější kauzální řetězec doléhá i na hrdiny tohoto filmu... Lidé tu mluví, aniž by si slovo rozuměli, a přesto se svým způsobem domluví, pro diváka pak vzniká možnost pousmát se nad absurditami monologů odlišných komunikačních vzorců složených do paradoxně fungujících dialogů, převládá intuitivní potřeba dorozumět se a živočišné propojení na základě nejprimitivnějších lidských potřeb (jídlo, sex, nepřátelství, náklonost...) Hlavní hrdina Veiko (dvorní Rogožkinův herec přesvědčivě lidský Ville Haapasalo) zastižen svým Prométheovským osudem bojuje s ,,nepřízní bohů" a pokouší se vyhnout své predestinaci - leč marně, válka a s ní i v těchto ,,božích" místech úzce propojená smrt si ho v závěru filmu přes jeho veškerou snahu nachází... (jeho smrt zapříčiní opět selhání komunikace) Podobný osud sdílí i druhý mužský hrdina - ruský voják Ivan, který je za ,,zradu" v rámci politických čistek uvnitř Rudé armády odsouzen na smrt a jelikož smrt sám přináší (jeho rukou umírá Veiko), nemůže spočinout čistý... Oba dva muži jsou jako ,,kukaččí" vejce zaneseni do hnízda mladé Laponky, která se i přes omezené zdroje svých zásob obou ujímá, Ivanovi zachrání život a s Veikem se pak citově a sexuálně sblíží, udržujíc si však od obou zdravý, životem v pustině poučený odstup. Navíc velmi silný a efektní závěr, kdy mladá Laponka svými šamanskými ústy v intencích svého narativního světa volá umírající Veikovu duši zpět do světa živých a ona její volání zaslechne... Silný a hluboký film, zobrazující střetnutí tří tak odlišných světů. Takhle se i dnes civilizačně a obsahově míjíme s jinými a hlavně vzdálenými kulturami... (30.01.2007)

Spoilery! Velice příjemný snímek o třech různých lidech hovořících třemi různými jazyky, které osud svedl na jedno neobyčejně krásné až meditační místo připomínající oázu klidu, která je ze všech stran obklopena válečnou vřavou. Párkrát se mi podařilo usmát se, ale humor je zde opravdu jen doplňkovou složkou. Snímek dokonce nepůsobí ani příliš dramaticky, díky prostředí, do kterého je zasazen. Je to opravdu spíše jen taková relaxační záležitost hodná zamyšlení nad tím, co je v životě opravdu důležité. Všichni tři aktéři mi byli zaplaťpánbůh sympatičtí, a to i prostá sprostá žena, která byla toho času už dva roky bez kominíka, a tak její choutky ukájely zřejmě jediní obyvatelé jejího domova - los a pes. Z neplánované dvoučlenné mužské návštěvy tedy nevěděla, kterým směrem svoji almaru natočit dříve. Při samotném výkonu rozmnožovacího procesu poté vydávala zvuky, které by náhodný kolemjdoucí identifikoval jako všechno možné, jen rozhodně ne jako rozmnožovací proces. Zřejmě je slečna odposlouchala právě od zvířátek, se kterými žila, což podporuje moji nehezkou domněnku. Trošku nadbytečným jsem ve filmu shledal závěrečný oživovací proces. Každopádně se ve výsledku k mému příjemnému překvapení jednalo o hodně solidní film. Slabší 4 kousky. (23.06.2018)

zo zaciatku som sa pytal sam seba..o com to sakra moze byt??? film vsak vynikajuco a hlavne nenasilne graduje..stretnutie viacerych kultur v prostych sedliackych podmienkach...stovky genialnych monolo-dialogov, usmevne pasaze a jedna uchvatna niekolko minutova scena o navrate stratenej duše... Psolto Ivan :) (05.05.2007)

Taková ta líbezná, dlouhá, nevšední, nekomerční, lehká, chytrá komedie s prvky dramatu. Nebo naopak? Drama s prvky komedie. Je to vlastně jedno. Dost mě na těhle filmech štve, že od první minuty jako by řvaly: "Já jsem uměleckej a nezávislej, dáš mi vysoký hodnocení." No a tak dobrý zas většinou nejsou. Dosti často to bývá místy až nehorázná nuda jako v případě Kukušky, která ale má i docela dost vtipný pasáže. (17.12.2005)

Lehce, jako zamyšlení nad nesmyslností války, lehce úsměvné, na konci až takřka mystické, takhle přesně na mě Kukuška působila. Nejdřív jsem si myslel, že je to název hlavní ženské hrdinky, ale až v průběhu sledování jsem zjistil, že je to název pro něco úplně jiného a to zběhlého odstřelovače. Ten spolu se svým ruským nepřítelem a rodilou laponskou dívkou tvoří opravdu bizarní trojúhelník. Fakt, že každý z nich mluví úplně jiným jazykem a navzájem si vůbec nerozumí, jim rozhodně nebrání v navázání „ dodavatelsko-odběratelských“ vztahů, které hlavně hlavní hrdince změní život. Úplně se vším všudy. Ale to až úplně na konci. (24.09.2014)