Čas beznaděje

Istá časť môjho ja skutočne nechce na tento film ukazovať moc prstami a kydať na neho. No iná strana môjho ja by zase veľmi chela. Keď som naposledy pozeral film v réžii od Orena Movermana, skutočne to nedopadlo veľmi dobre. "The Dinner" bola úmorná a ťažkopádna nuda. "Time Out Of Mind" je na tom bohužiaľ podobne. Problém filmu je totiž ten, že dokopy nemá ani nejakú žiadnu reálnu story. Je to skôr sledovanie Georga Hammonda v podaní Richarda Gera, ako sa vnútorne presviedča, že nie je bezdomovec a plahočí sa deň za dňom životom a snaží sa nejako dať veci do poriadku. Myslím si, že je tu niekoľko momentov, ktoré teno film posúvajú možno o niečo vyššie, no nie je ich tak veľa. Najzaujímavejší na tom všetkom je záverečný fakt, kde si George uvedomí, že existujú možnosti, ako sa dostať k veciam, ktoré potrebuje. No nikto mu nepovie ako to spraviť. A tak len chodí z úradu na úrad a pomaly ho presviedčajú, že neexistuje. Napriek tomu, že stojí pred nami. Nemá to veľa postáv, nemá to veľa dialógov a je to rozhodne veľmi pochmúrny film. No je tu jedna postava, ktorá podľa mňa mala ostať na niektorých miestach ticho, lebo narozpráva toho viac, než je reálne nutné. Dixie vie byť asi tak príjemný ako Kentan z Montarži. Ale ten bol oveľa vtipnejší. Toto je postava, ktorá dokopy za celý film nevie prestať rozprávať. A ja som si od neho už úprimne potreboval oddýchnuť. Richard Gere je veľmi dobrý, Jena Malone ako jeho dcéra tu dokopy moc veľkú rolu nemá. A to je škoda. Myslím si, že ten vzťah otca s dcérou mal byť zachytený oveľa výraznejšie a mal sa naň viac klásť dôraz. Dať filmu nejakú reálnu story. Lebo dokopy je to len plahočenie sa ulicami, a nič viac. A sledovať to dve hodiny nie je zrovna jednoduché. Netrvá to dlho, aby záujem nezačal opadať. Hodnotenie: C (24.06.2020)

Richard Gere toho sveho sebelitostiveho bezdomovce zahral skvele, o tom zadna. Ale jinak tomu neco chybelo. Nejake vyhrocene situace, konflikty .... asi az moc realisticky to bylo natoceno. V realnem zivote se toho opravdu moc nedeje holt, a uz vubec ne na ulici. Postradal jsem take nejake vysvetleni proc se do te situace dostal. Film plynul odnikud nikam. Tezke hodnotit ... (19.01.2016)

Život newyorského bezdomovce v podání Richarda Gerea mě upřímně moc neoslnil. Znáte takový ten typ filmů, kdy je divák na začátku vržen do rozběhnutého děje bez jakéhokoliv uvedení, a než se v tom všem začně orientovat, tak se objeví závěrečné titulky? Time Out of Mind mezi takové snímky bohužel patří. Když už to konečně vypadalo, že film nabírá jasný směr k cíli, tak náhle skončil. Možná si z něj někteří diváci vezmou víc, ale mně ten konec připadá, jemně řečeno, až příliš otevřený (nebo spíše neuzavřený). Nevím, jaký byl přesně tvůrčí záměr, ale dle mého názoru tento snímek, kromě náhledu do několika dní života jednoho zkrachovalého muže a otce, téměř nic navíc nenabídl. A to je škoda. Malou útěchou budiž zajímavá forma, kterou je film natočen. Dočkáme se zde, pro festivalové snímky typické, statické kamery, která má tendenci snímat herce zpovzdálí, jakoby na pozadí, a tím dává vyniknout jednak samotným hereckým výkonům, kde lze vidět celou řeč těla, ale i dění v okolí. Když je řeč o hercích, tak ti také patří spíš k té pozitivní stránce, ale že by šlo třeba ze strany Richarda Gerea o jeho životní výkon, to se říci nedá. Otázkou je také, jestli to charakter jeho postavy vůbec umožňuje, poněvadž je alespoň ze začátku dost plochý a jednotvárný. Stejně jako celý film, jehož první polovina je extrémně nudná a jeho tempo se ani ke konci nijak výrazně nezvedne. Popravdě řečeno, nebýt toho předčasného konce, tak bych pak možná z kina odcházel stejně šedivý, jako samotný Richard. Sečteno podtrženo - nemyslím si, že je zrovna tohle ten správný film k zahájení letošního festivalu ve Varech, ale vzhledem k tomu, kdo z hollywoodských herců je letos hlavním tahákem, tak se to dá pochopit. Slabší 3* (Viděno na novinářské projekci ve Světozoru 29. 6.) (29.06.2015)

Naprosto mi lezou na nervy filmy, kde mezi sebou postavy nekomunikují. A to byl případ i tohoto snímku. Po celé dvě úmorně dlouhé hodiny jsem byl nucen sledovat zaprdlého bezdomovce... tedy pardon, George, co si odmítal připustit, že je bezdomovec a nebyl se v žádné situaci schopen vymáčknout. Leda blbě koukal a střídal útulek za útulkem. Děj trochu osvěžila přítomnost charismatického, byť nechutně ukecaného černocha v druhé polovině, kterého se nicméně náš milý George nebyl ani schopný zastat, když šlo do tuhého. A co se týče osobnosti či dramatu protagonisty, to bylo také spíš utrpení sledovat. Ne, tohle mě nebavilo a jsem rád, že aspoň tentokrát megamyslové z řad elitních hodnotitelů zde na ČSFD pochopili, že nejde o dobrý film, jen jakýsi rádoby umělecký, prázdný a nudný paskvil, který by zřejmě měl přibližovat strasti a slasti (moment... jaké, že slasti?) života bezdomovce v 21. století. Jenže nepřibližuje, je o ničem! (12.03.2021)

Ruch ulice, barvy zašlých grafitů, cizí telefonní rozhovory, rozostřené záběry do dálky skrze sklo a mříže – tyto vjemy rychle navodí ambientní, odosobněnou atmosféru. Nezískejte však pocit, že Time Out of Mind je pouze lyrickou sondou americké společnosti. To snad jen chtěl Moverman vyjádřit rozhořčení z civilní byrokracie, když nechal upovídaného bezdomovce bloumat po úřadech s kamarádem, jehož herectví bylo scénářem zredukováno na zamlklé pohledy. Možná postavil formu nad obsah, možná hledal poslání, v každém připadě mi jeho film přišel zdlouhavý a nepromyšlený. Za dvě hodiny jsem neobjevil žádný znatelný posun a měl jsem pocit, že vše skončilo stejně rozpačitě jako začalo. 5/10 [KVIFF 2015] (29.06.2015)