Papírová města

Hezký film o tom, co se všechno může stát ve chvíli, kdy se zamilujete. Tyhle filmy dospívání a zlomu, kdy člověk odchází ze střední, jsou docela vděčné, a to i proto, že jsou většinou velmi dobré. Tenhle je dobrý. Je vtipný, je nostalgický a je místy skutečně krásně absurdní, což jsem si prostě užíval. Padla na mě mírná vzpomínková nálada. (12.10.2015)

Keď som zistil, že ide o ďalší pokus prostredníctvom teenagerov ukázať zase len americkým teenagerom (nie, s ponosovaním pubertálneho zasrana, že musí stihnúť pred plesom ešte zohnať limuzínu, sa fakt mimo Ameriky jeho rovesníci stotožňovať nebudú), akí sú výnimoční, skvelí a treba si carpe diem, pretože panta rhei, bol som trochu znechutený a dúfal som, že dej sa preklopí do dobrodružného príbehu ako sľuboval. Nestalo sa. Som na to asi starý. Teda nechcem sa robiť chrumkavý, ale tak ako si už nekupujem Happy Meal, alebo spomínaných Pokémonov, nepotrebujem viac ani počuť, že si treba užívať než príde zodpovednosť. Odkaz na Fight Club potešil, teda aspoň dovtedy, kým som začal uvažovať, či ho tu nie je škoda. (11.10.2016)

Stranger Things meets teen movie. Aneb jako kdyby Spielberg natočil Kingovku o hledání smyslu dospívání. Pro mě naprostá trefa do černého, počínaje skvělou ústřední dvojcí, bezvadným synťákovým soundtrackem, až po závěr, který v sobě nese nečekaně smysluplné poselství. Pokud byste měli chuť na něco podobného, dejte šanci třeba White Bird in a Blizzard. 9/10 (29.05.2017)

Nějak jsem podvědomě tušila, že to bude stát za to, a to nejen díky Caře Delevingne v hlavní roli, což může přitáhnout diváky o to víc (osobně ji docela obdivuju a myslím si, že to je jedna z mála modelek, která má výrazný a zapamatovatelný obličej). Stejně jako u Hvězdy nám nepřály jsem nečetla předlohu, tudíž jsem nevěděla, kam bude příběh směřovat. Ale zpočátku klasicky se rozvíjející zápletka o po uši zamilovaném klukovi do holky, která pomalu neví, že existuje, vůbec nedopadla tak, jak v jiných podobných filmech. Šlo úplně o něco jiného. A právě ono "poselství" z toho udělalo výjimečný film. Nemluvě o tom, že když nad tím přemýšlím, je to snad první film, kde jsem si všimla zmínění "comfort zone", tedy komfortní zóny člověka, která vyžaduje určitou míru odvahy, aby se z ní člověk dostal. Chtělo by to víc takových filmů. Tohle byl opravdu vkusně natočený film, který může zaujmout nejen náctileté. A třešnička na dortu byla ta malá holka, která hrála dětskou roli Margo (skvělý casting - ta podoba v obličeji), plus také mini rolička Ansela Elgorta, který hrál už ve Hvězdy nám nepřály - byla to sice poměrně zbytečná vsuvka, ale člověk se musel chtě nechtě pousmát. ~(4,2★)~ (28.07.2015)

MŮŽE OBSAHOVAT LEHKÉ SPOILERY. Předchozí filmová adaptace jiného Greenova bestselleru Hvězdy nám nepřály se mi celkem líbila, ale Papírová města mě v podstatě akorát otrávila. Hlavní problém je jistě v tom, že jaksi nejsem cílovka - náctiletá fanynka Greenových knížek - ale ten film mi nepřijde dobrý, ani když si člověk odmyslí ten humbuk okolo a snaží se tam najít nějaké ty klady. Obsazení jsem shledal krajně nesympatickým (Cara Delevingne s tím svým příšerným obočím se k mým hereckým oblíbencům určitě počítat nebude, zbytek castu to samé), postavy řeší problémy, které mi jsou vzdálené a cizí, a když se tam všichni v závěru dojatě objímají a ohlížejí se za jejich báječným středokoškolským životem, už jsem jen umíral trapností. Ve scéně, kdy se Quentin svěří Margo se svým snem jít na vysokou, usadit se, mít manželku, děti a tak, a ona se mu dokonale vysměje a prohlásí, že nic tak smutného v životě neslyšela, mi došlo, že mi je její postava extrémně nesympatická a že mám na tyhle mladé pseudorebelky, které papouškují naučené kecy o "vystupování z komfortní zóny", dost vyhraněný názor. Celé to její pláchnutí do jakéhosi buranského zapadákova mi osobně přišlo jako nepochopitelná výstřednost, která navíc není ve filmu pořádně zdůvodněna - kde bydlela, kde brala prachy, jaktože to bylo rodičům šumák... na nic z toho film nedává odpověď. Za sebe jsem ten film shledal nudný, místy až trapný a nechutný, jak už to u většiny teenagerských filmů bývá pravidlem - za mě zkrátka naprostá ztráta času. Potěšil snad jen obstojný soundtrack a sekvence s noční pomstou, jinak mě to celé dost minulo - celé to šílenství kolem Greena jde úplně obloukem mimo mě a opět jsem se ujistil, že podle mizerných knih nemohou vzniknout dobré filmy. A hned mě napadly 3 jiné filmy podobného ražení, které by mohly posloužit jako výborná alternativa k Papírovým městům - a sice Snídaně u Tiffanyho (slavný filmový příběh o nepolapitelné femme fatale Holly Golightly, která si jako Margo také dělá co chce a kašle na konvence), Smrt panen (skvělé nostalgické filmové ohlédnutí za dobou dospívání a velké lásce k čtveřici tajemných sester, o kterých mluví celé okolí) a S láskou, Rosie (krásný romantický příběh o milostném sbližování dvou postav, které se přátelí od dětství). Pokud nejste Greenovou fanynkou, nenapadá mě důvod, proč na tohle chodit do kina. (23.07.2015)