Papírová města

Margo always loved mysteries... I could never stop thinking that maybe she loved mysteries so much that she became one. Paper Towns byl pro mě bezkonkurenčně nejočekávanějším filmem roku. Knižní předloha Johna Greena se totiž hned po přečtení zařadila mezi srdcovky díky pohodovému stylu vyprávění a množství myšlenek, které mě osobně velmi oslovily. Film to má však o něco těžší. Adaptace je to bezpochyby povedená, určité zdlouhavější pasáže přeskakuje pár střihy (prostřední část - několikatýdenní hledání stop), ale celkové vyznění se nemění, byť možná není tak důrazné a nejsem si jist, zda nečtenář docení poselství příběhu a celkovou pointu. Co se obsazení týče: spokojenost. Cara Delevingne v roli Margo září, působí dostatečně odlišně a tajemně a divák ji žere každý mimický záchvěv, Nat Wolff jako Q také není špatnou volbou a jeho naivní posedlost k zidealizované Margo je perfektní. What a treacherous thing to believe that a person is more than a person. (28.09.2015)

Jéé, to bylo roztomilý! Velký sorry za rádoby anglikanismy v tomhle komentáři. Dvě scény jsou naprosto luxusní cinematography záležitost, a myslím, že ve mně zůstanou hodně dlouho, minimálně teda aspoň jedna. Cast je skvělej (Nat a Cara byli rozhodně dobrá volba, zajímalo by mě, jak by vypadala Emma Blackery, ale Cara v úvodní sekvenci táhne dobře; Halston je luxusní volbička), soundtrack má koule, a samozřejmě nejvíc těší fakt, že takovejhle happyend potěší nejednoho milce evropskýho filmu. Hurá. Knížka měla ještě surovější ending, ve kterým vlastně nic nedopadlo dobře až na poslední slib, kterej ve filmu chybí. Ale film tak má trochu silnější pointu, si myslím, ačkoliv shocking value menší, spíš žádnou. Jinak ale těší obdobná výstavba jako v knize - tři části, každá trochu jiná, z nichž nejzábavnější je bezesporu ta první ninja-část, nejvíc vypointovanou ta závěrečná s road tripem a myšlenkou o tom, že představa je přestava, ale wrong cannot be right a že ideál není vždycky správnej. A že uvědomění si sebe sama a svých cílů a odpovědnosti vůči sobě i ostatním může bejt pro náctiletýho kluka před vejškou mnohem větší terno než honba za (možná) idealizovanou láskou. Kdybych byl stejně starej jako Q, volím stejně, kdybych měl znalosti kluka o deset let staršího, mrdám na to a zůstanu s ní, protože něco na tom fejku a pejpr townech fakticky je. But God, I wished I had this kind of adventure when I was eighteen nineteen. (03.02.2016)

Film s krásným poselstvím, přesto ale se značně promarněným potenciálem. Celý film moc dobře víte, co se snaží říct, ale jakoby to neuměl vyslovit. Stále jsem čekala na moment, který se mnou skutečně zamává, ale nedostavil se. Každopádně se na Papírová města moc dobře dívá, celý film uteče jako voda, sympatické obsazení a vůbec celý ten feel-good nádech filmu jednoduše zbaštíte. Zkrátka se jedná o velice příjemnou oddechovku, která ale měla na to stát se něčím víc. 70 % (25.07.2015)

V tomhle nenápadném a velice podhodnoceném díle je mnohem víc, než se na první pohled zdá. Není to jen plytký příběh dospívajících teenagerů, ale jen málokdo to dokáže pochopit, nebo si to jen připustit. Ačkoliv jsou určena především mladším divákům, jsem si jist, že ho ocení i některé starší ročníky, na jejichž životní osudy lze také docela lehce napasovat. Každý z nás se jednou hnal bezhlavě za snem, setkal se s někým úžasným, kdo jej ovlivnil na celý život, a pak zmizel. Snad je to celé o myšlenkách na to kým jsme, kam míříme a co vyplňuje náš život. Snad je to i o ztrátách, které v našich životech musíme podstupovat; rozhodnutích, která nás utvářejí. Zkrátka a jednoduše je to film, ve kterém se skrývají takové otázky a je na každém, jestli je v něm chce hledat a je ochoten jim čelit. Mám rád takové filmové perličky, malá překvapení, která pohladí duši, a tahle se stává jednou z mých oblíbených, ačkoliv musím přiznat, že závěr, který nebyl z těch naivně romantických, ale právě tak reálný a tak skutečný, jak jen může život být, nesla má křehká duše nadmíru těžce. Myslím, že si budu muset přečíst knižní předlohu. 90% (29.05.2019)

Hezký film o tom, co se všechno může stát ve chvíli, kdy se zamilujete. Tyhle filmy dospívání a zlomu, kdy člověk odchází ze střední, jsou docela vděčné, a to i proto, že jsou většinou velmi dobré. Tenhle je dobrý. Je vtipný, je nostalgický a je místy skutečně krásně absurdní, což jsem si prostě užíval. Padla na mě mírná vzpomínková nálada. (12.10.2015)