Krampus: Táhni k čertu

Krampus ako postava je vizuálne veľmi pekne spracovaný, točilo sa to na Novom Zélande a tak postavu pekelníka dostala na starosť Weta Workshop Petra Jacksona. No a to je tak všetko, úvod a pár scén je celkom zaujímavých, ale čím viac sa to blíži k finále, tým je to väčšia divočina pritiahnutá za vlasy. Škoda, nápad bol celkom dobrý. 50% - 2* (19.12.2023)

Vianoce mám veľmi rád. Sú to krásne sviatky. Každý rok sa snažím si ich užiť naplno. A viete čo mám ešte rád? No predsa filmové horrory. Takže keď sa tieto dva elementy spoja v jednom snímku, vždy ma to poteší. Páčia sa mi vianočné horrory, dá sa pri nich dobre pobaviť. Presne tak to bolo i v prípade amerického filmu "Krampus: Choď do čerta", ktorý v roku 2015 podľa vlastného scénara natočil režisér Michael Dougherty. Démonický Krampus a jeho pekelní pomocníci ma príjemne postrašili. **** (14.02.2017)

Tož to byl úlet toto. Přesně takhle vypadal každej pátek u nás na privátu, když jsme se před odjezdem domů chtěli najíst. Otevřeli jsme lednici, naházeli všechny zbytky na pánev, zalili to kečupem a odměřili deset minut na mírným ohni. Vaření byla komédie, konzumace horor a cesta domů napínavá. Prase aby se v tom vyznalo, nikdy jsme se pořádně nenajedli, ale příště to vždycky udělali zase tak. Prostě celej Krampus. (23.12.2015)

Doughertyho posedlost svátečními horory vítám s otevřenou náručí. Pokud s halloweenským debutem na sebe silně upozornil, s vánočním Krampusem pak potvrzuje, že ty ostré přechody mezi humorem, napětím a akcí mu sedí jako málokomu. V jednu chvíli se bavíte nad rozhádanou, vzájemně se nesnášející rodinou, půlky se vám sevřou při prvním setkání s ústředním roháčem, abyste následně přímo jásali nad útokem smrtících hraček. K tomu si připočtěte pochybně vyhlížející sněhuláky, maskované elfy nebo hladové perníčky, a musí vám být jasno: tohle bude vedle Kevina a Jasněnky (nebo si dosaďte jinou libovolnou pohádku) další vánoční klasika. Nebudu tvrdit, že to je úplně perfektní, ale kino tomu dost pomohlo - třeba zvuk mi skoro drtil koule. A kdo má potřebu hledat mouchy, ať táhne k čertu. (90%) (16.12.2015)

Kdyby byl Krampus ještě o chlup komediálnější, a je jedno jestli v tom černohumorném stylu potyčky na půdě nebo ve stylu griswoldovských Vánočních prázdnin, kterým začínal, líbil by se mi ještě více. I tak ovšem jde z mého pohledu o velmi příjemné překvapení, kterému se daří bavit i napínat a které se mohlo obejít bez těch několika otravných vážnějších minut propagujících rodinné hodnoty. Asi nejvíce mě potěšili trikaři - s výjimkou krvelačných perníčků se tady příliš nehraje na digitální kouzla, ale na staré dobré loutky a animatroniku. A všechno to vypadá skvěle! (18.02.2018)