Obsahy(1)
V odlehlém venkovském domě žijí dva devítiletí kluci, dvojčata Lukas a Elias, se svou matkou, která se zotavuje po nedávné plastické operaci. Pod vrstvou obvazů skrývá opuchlý, groteskní obličej a ke své rekonvalescenci potřebuje absolutní klid a ticho, což začne oběma neposedným synům brzy lézt na nervy. Čím je jejich matka přísnější, tím hlouběji se chlapci uzavírají do vlastního světa. Jejich vztek a podezření narůstají a představivost pracuje na plné obrátky - začnou dokonce pochybovat o tom, jestli je tato žena vůbec jejich matkou. (Cinemax)
(více)Videa (2)
Recenze (226)
40 minút som sa nudil. Ale keď to napokon prišlo, začalo to mať grády. Čo všetko je schopné decko(á) pre lásku svojej matky, alebo nie. Ďalej sa pohnúť neviem. Ako napísať komentár ku filmu a neprezradiť pointu. Ale predsa len - SPOILER ALERT!!! Nečítajte tagy ( kolónka Podobné, potom je to jasné ) a tento rakušácky snímok nebol prvým s týmto námetom, samozrejme s iným dejom ale takou istou pointou a volá sa THE OTHER 1972. ()
Rakouské drama Michael z roku 2011 představilo dost aktuální a dost znepokojivou hru s nefér pravidly. To Hanekeho filmy jsou znepokojivé pravidelně. Rakouské filmy opakovaně sbírají festivalové ceny, aktuální propojení uměleckého a žánrového filmu v dramatu Dobrou, mámo je zlověstné i velmi zajímavé zároveň. Matka dvojčat se vrací po operaci obličeje domů do odlehlého stylového sídla, na základě jejího podivného chování se ovšem do jejich mysli vkrade nejistota, zda je pod obvazy opravdu jejich milovaná bytost. Hodně se tu vypráví obrazem, hodně se střídají žánry (horor, thriller, psychologické drama), vyskytují se mnohé symboly, nejednoznačné indicie. Dětská fantazie vs. duševní vypětí ženy, která zřejmě leccos zkusila – zbytek je na divákovi, pro kterého je přichystaná poměrně přitažlivá, ač často nemluvná látka. ()
Zvláštní a znepokojivý film. Krásný dům uprostřed malebné přírody, dva kluci, kteří si užívají letní prázdniny, podmanivá hudba a úchvatná kamera. Maminčin příjezd a dětský šok z jejího vzhledu dávají na srozuměnou, že od této chvíle začne přituhovat. Rostoucí nedůvěra, postupné odcizování, přibývající vzájemné týrání mi nahánělo husí kůži a moje úzkost plynule narůstala až k hrozivému finále, ze kterého mě bude mrazit v zádech ještě pěknou chvíli. Challenge Tour Horror, 2016. ()
Komentář obsahuje náznaky spoilerů. Řemeslně kvalitní, v jednotlivostech velmi působivé a znepokojivé. Měl jsem ale zásadní problém s tím, že jsem celou dobu netušil, co tvůrci chtějí, abych si myslel. Protože zhruba od desáté minuty to pro mě bylo průhledné jako voda v alpské bystřině. Pokud tvůrci chtěli překvapit a nemít pointu tak očividnou, tak to nezvládli režijně, protože z mnoha scén ta pointa úplně křičí "haló, tady jsem!", pokud si naopak chtěli hrát s diváckými očekáváními u podobného typu hororů, tak to nezvládli dramaturgicky, protože pak vůbec nefunguje budování ústředního mystéria a člověk se spíš nudí. S takovou pak na mě fungovala hlavně poslední třetina, jíž předčasné odhalení pointy na působivosti spíš přidává. ()
Velmi znepokojivý atmosférický psycho-thriller z řad rakouské kinematografie. Přesto, že je od začátku demaskovaná pointa, tak to nemělo téměř žádný vliv na emoce, které ve mně tento film vzbuzoval a zanechal. Opravdu vynalézavá „dvojčátka“, divím se mamince, že jí „nehráblo“. A nebo „hráblo“? Každopádně to důmyslnější z dvojčat si ode mě těch 81% určitě zaslouží. ()
Reklama