Krajina smrti

Bylo opravdu exotické sledovat, co se stane, když se novozélandské ragbyové mužstvo pohádá ve sprše o to, kdo bude při Hakce vepředu. Rozlícení hošššy se pak na sebe na jedné straně pitvořili jako čuráci a jazyky lascivně naznačovali, jak si po zápase potěší konečníky, na straně druhé se dost nekompromisně vzájemně opíchali mahagonovými tyčkami na závěsy a podřezávali pálkami na pinec. Každopádně v tom mlýnu vzniklo roztomilé, a hlavně po dlouhé době zase jednou zcela plnokrevné, maorské Apokalypto s opravdu obludně démonickým Miky Rúrkem, který si kvůli roli rojníka nechal naklepat boxerský nos a neváhal usnout na solárku s natáčkami na hlavě. (07.04.2015)

V dobách ještě před tím, než se po roztomilém Novém Zélandu proháněli chluponozí hobitkové a do mechu chcala černá skřetí krev, kropili svou životně důležitou tekutinou tamní luhy a háje divocí maurové. Tito válečníci měli specifický styl boje. Nejdříve na sebe půl hodiny dělali dlouhý nos a pak si rozbili tlamy kriketovými pálkami. A teď k ději samotnému. V tomto surrealistickém snímku vše začíná aktem zneuctění předků, v tomto konkrétním případě jeden maur prostě posere nějaké lebky naházené v jeskyni. Vznikne z toho celkem vážný svár mezi dvěma kmeny, načež jeden pálkami umlátí ten druhý, ženám vycpe dělohy hlínou, mnohé ubité pozře apod., prostě klasika. Přeživší náčelnický synek s teprve malou pálkou se spojí s křovákem, který obývá právě tzv. Krajinu smrti. Tento udata s baňatým frňákem se chopí mladého válečníka a spolu utlučou pálkami v kriketu bez pravidel onen zákeřný kmen na útěku. To vše je hustě protkáno ukazováním dlouhých nosů, laškovným vyplazováním jazyků, šilháním, mrkáním a dalším všelijakým napodobováním opičích pohybů včetně tradičního gorilího bušení do prsou. A že to vypadá jako blbost? Nikoliv, je to celkem zábavná podívaná, jakou jste ještě nikdy neviděli. A to ani v Apocalyptu od Gibona... (22.08.2016)

Mám rád filmy, které vycházejí ze skutečného prostředí, z historie, z kultury a používají jazyk, který není angličtinou a do daného prostředí se nehodí. Maorská kultura je jistě zajímavá, což nám tenhle snímek také ukazuje. Nejzajímavější jsou tu ale souboje, které jsou skutečně naprosto skvěle natočeny. A ano, jsou brutální jako blázen. (30.04.2015)

Les. Všudypřítomná příroda si zaslouží 10*. Samotný příběh mi po celou dobu připomínal Apocalypto, ale líbil se mi více. Hlavní hrdina byl chvílemi na ránu, což mu doufám předepisoval scénář. Jeho přemýšlení a odpovědi na otázky vyžadovaly mnohdy velkou trpělivost. Naštěstí dialogy s démonickým lovcem nebyly bohapustými bláboly. Akce krvavě třeskutá, souboje doprovází mohutné chlístance krve. Někteří bojovníci se zdáli být nezničitelní (což se dalo chápat jen u démonického). V reálu by šla většina po první ráně k zemi, tvůrci však ctili pravidla akčního žánru - divák by si toho jinak moc neužil. Fajnový výlet na Nový Zéland... (07.04.2015)

Děkuji tímto sám sobě, že jsem si tak skvěle poskládal topku, díky jejímuž silně nadprůměrnému hodnocení tento velmi chutný krvavý maorský biftek ani přes hanebně vegetariánské celkové hodnocení neunikl pozornosti mých chuťových buněk. Toto dokumentární videjko o ping pongu v původní verzi, než ho ukradli Číňani a zcela nevhodně jej doplnili o nepotřebné náčiní jako stůl a míček, je totiž vskutku výstavní! A mimochodem - netuším, ve kterém detenčním zařízení pro domorodé kanibaly tvůrci objevili ten úžasný exemplář masožravého primáta, ale tohoto mazlíka chci vidět ve všech budoucích dílech Expendables a v jakémkoliv Conanovi, který kdy spatří filmové plátno, neboť se zachmuřeným Cimmeřanem by byli dvojka doslova k sežrání. Totiž pardon, k sežírání - všech, co by jim přišli pod sekeru a pálku. (22.08.2016)