Krajina smrti

taká priemerná novozelandská rozprávka zo života Maorov, ešte aj v maorčine, celý film sa tam mlátili palicami a plochým kostiam podobnými "sekačkami", film budil dojem produktu silne dopovaného národnou stranou Nového Zelandu (ktovie či tam nemajú dajakého SLotu) alebo čo ... okrem tropického prostredia tam nebolo čo pozerať, a áno vadili mi tam belošskí herci, keď už Maori, tak potom všetci, a nie len pár aktérov. (25.12.2015)

Děkuji tímto sám sobě, že jsem si tak skvěle poskládal topku, díky jejímuž silně nadprůměrnému hodnocení tento velmi chutný krvavý maorský biftek ani přes hanebně vegetariánské celkové hodnocení neunikl pozornosti mých chuťových buněk. Toto dokumentární videjko o ping pongu v původní verzi, než ho ukradli Číňani a zcela nevhodně jej doplnili o nepotřebné náčiní jako stůl a míček, je totiž vskutku výstavní! A mimochodem - netuším, ve kterém detenčním zařízení pro domorodé kanibaly tvůrci objevili ten úžasný exemplář masožravého primáta, ale tohoto mazlíka chci vidět ve všech budoucích dílech Expendables a v jakémkoliv Conanovi, který kdy spatří filmové plátno, neboť se zachmuřeným Cimmeřanem by byli dvojka doslova k sežrání. Totiž pardon, k sežírání - všech, co by jim přišli pod sekeru a pálku. (22.08.2016)

Příliš velké mnozštví keců (a ještě k tomu se záhrobím?!) o ničem a zmatečně natočené bitvy (někdo se rube a není poznat kdo dostává na budku dokud není po všem). To zabíjí film jako celek. Ne, přímočarý děj ani pitomé postavy (hovno-žrout to rozštípl na maximum). Navíc přiliš málo “natural” po všech stranách, aby to sneslo více než jedno podívání. (09.07.2020)

Věřím tomu, že jako motivační video před zápasy All Blacks to může fungovat a nejeden Maor si u filmu také s chutí zaslintá, ale pro mě to bylo nic moc. Těšil jsem se totiž na splašené rugbisty běhající po buši a podřezávající si krky při tanci haky, ale to jsem se kapánek přepočítal. Pořádné bojové scény jsou tu vlastně jen dvě, přičemž ta uprostřed filmu je dokonalá a splňuje všechna má očekávání, ale tím to, víceméně, hasne. Jinak se tu jen strašně moc kecá o cti a podobnejch kravinách a vše je prodchnuto mytologií, která je mi naprosto cizí a kterou režisér nedokázal podat tak, abych jí porozuměl. Tudíž jsem se filmem takřka pronudil a o to je mé zklamání větší. 30% (10.04.2015)

V dobách ještě před tím, než se po roztomilém Novém Zélandu proháněli chluponozí hobitkové a do mechu chcala černá skřetí krev, kropili svou životně důležitou tekutinou tamní luhy a háje divocí maurové. Tito válečníci měli specifický styl boje. Nejdříve na sebe půl hodiny dělali dlouhý nos a pak si rozbili tlamy kriketovými pálkami. A teď k ději samotnému. V tomto surrealistickém snímku vše začíná aktem zneuctění předků, v tomto konkrétním případě jeden maur prostě posere nějaké lebky naházené v jeskyni. Vznikne z toho celkem vážný svár mezi dvěma kmeny, načež jeden pálkami umlátí ten druhý, ženám vycpe dělohy hlínou, mnohé ubité pozře apod., prostě klasika. Přeživší náčelnický synek s teprve malou pálkou se spojí s křovákem, který obývá právě tzv. Krajinu smrti. Tento udata s baňatým frňákem se chopí mladého válečníka a spolu utlučou pálkami v kriketu bez pravidel onen zákeřný kmen na útěku. To vše je hustě protkáno ukazováním dlouhých nosů, laškovným vyplazováním jazyků, šilháním, mrkáním a dalším všelijakým napodobováním opičích pohybů včetně tradičního gorilího bušení do prsou. A že to vypadá jako blbost? Nikoliv, je to celkem zábavná podívaná, jakou jste ještě nikdy neviděli. A to ani v Apocalyptu od Gibona... (22.08.2016)