Krajina smrti

Mám rád filmy, které vycházejí ze skutečného prostředí, z historie, z kultury a používají jazyk, který není angličtinou a do daného prostředí se nehodí. Maorská kultura je jistě zajímavá, což nám tenhle snímek také ukazuje. Nejzajímavější jsou tu ale souboje, které jsou skutečně naprosto skvěle natočeny. A ano, jsou brutální jako blázen. (30.04.2015)

Takový trošku umírněnější Apocalypto s primitivním přípěhem (který já rád) a řadou zbytečně kůl bitek (který já nerad). Ústřední drsno-arogantní maorskej hovnožroutí záporák s orlím nosem a pohrdavým úsměvem, byl prostě a jednoduše velkej šéf celýho bijáku. V momentech, kdy nás nesral svou přítomností na plátně, ztrácel film hned půlku kouzla. Zajímavý byly i momenty, kdy se tetovaní primitiové mlátili přiostřenejma pinpongovejma raketama a navzájem si vyhrožovali, kdo komu naplní břicha. Neskáču ale radostí do vzduchu, protože i mínusy jsou výrazný: Třeba nechápu proč byl mezi maorskejma bojovníkama nějakej pitomej běloch, co navíc předváděl béčkový bojový choreografie. Jakej význam mělo setkání s osamělou bojovnicí než že pan producent předved na plátně svou milenku? (Nejspíš). Davový bitky byly bohužel zcela amatérský, nezvládnutý a zbytečně "rádoby trendy". Ale jinak se na to koukalo docela příjemně... (16.10.2015)

Hleďme, myslel jsem, že kromě ragby umí Novozélanďané jenom grilovat kivi. A ona jim jde slušně i vybíjená a zvládnou pogrilovat i nějaké to maorské kolínko. Nebýt chvílemi dost amatérských výkonů a toho, že to žrali bez chleba, bylo by i za pět pingpongových pálek. Démon válečník z Krajiny smrti byl geniální, doufám, že si ještě někde někdy někoho zamorduje. (14.07.2016)

Hodně jsem se na film těšil a proto jsem teď o to víc zklamaný, protože namísto výpravného maorského eposu jsem dostal bollywoodizovanou a odfláknutou poloamatérštinu. Až na výjimky (skvělý válečník/démon) ochotnické herecké výkony, výprava na úrovni nějaké indické regionální televize, stejně tak i polopatický děj, většinu času mizerná ruční kamera a v rolích středověkých Maorů minimálně z poloviny evidentní bělošští míšenci. Spíchla to snad na koleně nějaká maorská neziskovka z nadačního fondu novozélandského ministerstva maorismu či co? Ale film má i svoje velké pozitivum, samozřejmě mám na mysli řežebné scény, ve kterých se divákovi dostane názorné a podrobné ukázky způsobů použití všech tradičních maorských zbraní i obsáhlé přehlídky oplzlých válečnických posunků (které ovšem našincům přidou spíš legrační a homosexuální). A moc se mi líbila jedna věta: "Bohové nám dali život, aby měli radost z našeho utrpení", tak tomu říkám úhelný kámen deisticko-pesimistické filosofie! Úplně špatné to tedy nebylo, ale třeba Once Were Warriors je o dvě třídy lepší "maorský" film a Broken English aspoň o třídu. Jo a nemůžu si ještě odpustit jeden dovětek: Naprosto chápu, že někdo s radostí nasere někomu na jeho kosti, chápal bych i to, že mu to hovno rozmázne po lebce, ale nechápu, proč si ten zatracený maorský dobytek potom ještě olízne ruku! (08.04.2015)

Příliš velké mnozštví keců (a ještě k tomu se záhrobím?!) o ničem a zmatečně natočené bitvy (někdo se rube a není poznat kdo dostává na budku dokud není po všem). To zabíjí film jako celek. Ne, přímočarý děj ani pitomé postavy (hovno-žrout to rozštípl na maximum). Navíc přiliš málo “natural” po všech stranách, aby to sneslo více než jedno podívání. (09.07.2020)