Reklama

Reklama

Sedmadvacetiletá Johanka tráví veškerý čas ve své kavárně Laputa. Má tolik možností, jak prožít svůj život. Přesto jí tato svoboda přináší pocit úzkosti a osamocení. Laputa je ostrov sám pro sebe. Johanka na něm trčí a neví, co se sebou dál... Kavárna Laputa je pro ostatní místem, kam přicházejí a zase odcházejí. Vydávají se žít své životy. Johančina sestra odjíždí s básníkem Mikim do Turecka. Felix, Johančina dávná láska se tu jen zastaví a zas odlétá na cesty. Merlot je štamgast, Johanku má rád a spává s ní. Jenže kromě ní taky s dalším milionem holek. Marnost na Johanku vykukuje z každého půllitru. Jako by se v její kavárně, kterou vybudovala, scházeli lidé, kteří umějí žít naplno. Každý s nějakým nápadem, potřebou nebo svým sobectvím. Johanka je všech a se všemi, a přece je sama a v nejistotě. Co si má počít v děsivě velkém prostoru dospělého života? Stačí jí její ostrov? Stačí si ona sama k pocitu úplnosti? Ke štěstí? (Bioscop)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (116)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Tereza Voříšková tu sice má hodně reálnou a uvěřitelnou postavu, ale co jí je to platný, když se točí v kruhu a její hospoda Laputa je plná umělců ve stylu Andyho Warhola. Film je tak zjevně od umělců natočený pro umělce. Snaží se být realistický, ale ztrácí se v myšlenkách, které běžný divák okamžitě odsoudí. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Jasně, kdyby ten film měl vývoj, dával by smysl, ale už by nebyl tak odzbrojujícím způsobem špatný, slova, slova a zase slova a houby z toho. O psychologii se radši nezmiňuju, všechny postavy mají problém, ale absolutně netušíme proč. Je zajímavé sledovat, že s ženskými postavami se hlavní hrdinka seznámí, mužské prostě jsou a hotovo. 30%. ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Nechoď na Laputu jako na film, kde máš klasický příběh o jedné záplatce a jednom finále. Tady jsou příběhěm, zápletkou i finálem lidi, mladý lidi, kteří mají věk tak akorát na to, aby si dali svému životu směrovku. Kuba jako režisérský debutant se s daným tématem popasoval více než dobře. Dialogy naprosto přirozené, prostředí taktéž, možná některé Johančiny vztahy byly trošku filmovější, ale zásadní problém vžití se do pocitů hlavní hrdinky a chameleonský přebíhání do pocitů vedlejších postav jsem neměl. Jsem sice kluk a k povaze Johanky mám dál, ale kdysi jsem si prožíval něco podobného co ona. Taky jsem čumel na okolí a říkal si "kurva jak to všechno mám pobrat, aby můj žviot nějak vypadal". Těžko říct jestli je Laputa nadgenerační film a mám své pochyby, zda si Laputa najde svoje diváky v multikinech i když bych jí to moc přál, ale snímek je opravdu o duševním souznění s Johankou. Aby film nevyzníval až příliš depresivně kličí nám v něm i humor, žádný na sebe strhávající prvek, ani prvoplánové vtipy, prostě "čau, já jsem tu pro tvůj úsměv, ale už zase jdu, abych nerušil" . Laputa by neměla žádnou šanci tě chytit nebýt kvalitních hereckých výkonů. Terezka Voříšková tady předvádí zatím nejlepší herecký výkon své kariéry a nominace na Lva by měla zaklepat na dveře, téhle krásné a sympaticky působící herečce. Vahám mezi čtyřkovou a pětkovou kanonádou, ale s ohledem na to, že je Jakub debutant se prásknu přes kapsu a dám hodnocení nejvyšší, protože Loputa šla fakt do mě. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Bezradné vyjádření bezradnosti. Nebýt vyzrálé práce kamery a snaživého herectví Terezy Voříškové, marně hledám jediný důvod, proč Laputu namísto uvedení v kinech neodvysílat v neděli večer na ČT. Přičemž mnohé nízkonákladové televizní inscenace mají nesrovnatelně propracovanější dramaturgickou výstavbu, prokreslenější postavy, přesvědčivější dialogy a větší vypovídací hodnotu. Zatímco jiná nedávná generační výpověď Hany dokázala strhnout alespoň smělým technickým provedením, Laputa nemá, čím by svou obsahovou prázdnotu nahradila nebo zakryla. Film je stejně únavný a unavující jako vzorově chcípácká protagonistka, která kromě neustálého umývání špinavých půllitrů nic nedělá, nic neřeší, k ničemu nesměřuje a nijak se nemění (jediné zásadní rozhodnutí, k němuž se odhodlá, přichází znenadání, a nakonec stejně žádnou změnu nepřináší). Jedním z mála narušení jejího rutinního přežívání ze dne na den je, když vyteče bojler, což ale přijímá se stejnou apatií jako veškeré ostatní dění. Zatímco postavy se objevují a mizí (některé zcela nelogicky až po polovině filmu), změna nepřichází. Jen další rozhovory o ohni, vodě a neschopnosti něco se sebou dělat. Asi chápete, že ve filmu, jakkoli mohlo jít o tvůrčí záměr (kterak na nás přenést hrdinčinu rezignovanost), je něco podobného srovnatelně zábavné, jako pozorovat schnoucí barvu. Štěstí Johanka stereotypně marně hledá v různě závazném vztahu s některým z cca pěti příležitostných partnerů/kamarádů, vesměs sebestředných blbečků (jeden je žárlivý idiot, druhý se občas záměrně řízne do dlaně, další se objevuje stejně nečekaně, jako odchází), kteří vám zřejmě budou splývat stejně jako náplň a nálada jednotlivých scén filmu. Jediným rozumně uvažujícím, prakticky orientovaným mužem je tatík s manželkou a dvojicí synů. Nevím, zda si z toho vzít poučení, že cílevědomou bytost z vás udělá teprve rodičovství – zvlášť, když Johančina matka očividně v pohodě není. Je fajn, že s vypravěčskou monotónností a ladí barevně utlumená kamera s působivě „unavenými“, zpravidla statickými kompozicemi (více prosvětlené jsou akorát scény u babičky a jediná scéna v Laputě, kdy se zdá, že Johanka konečně nabrala správný směr), ale pokud filmu (a jeho postavám) chybí rytmus a tempo, nesejde na tom, jak věrně tuto absenci přenesete do obrazové stránky. 35% ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Aspoň jednou v tejdnu by sis měla lehnout před desátou.“ – „Dopoledne?“ Citovaný moment byl asi jediný, u kterého jsem se uchechtl. Hořce ovšem. A stejně tak směšné mi přišly i ty vážně míněné dialogy. Výšplechty typu „Hele já ho mám rád. Ale už s ním nespi.“ či „To dělám kvůli tobě. - „Projevuješ tak lásku?“ - „Di doprdele.“ pocházejí z jiné galaxie, stejně jako chování návštěvníků, no a vlastně i ty postavy samotné. O tom, že by „kavárna“ musela co chvíli krachnout, snad ani netřeba mluvit. Ale dobře, vzal jsem to tak, že se musím především naladit na hlavní hrdinku (mimochodem výborně zahranou). V tomhle ohledu to až takový průser nebyl, nějaké (mně osobně) srozumitelné záchvěvy jsem u ní zaznamenal, ale bylo jich zoufale málo (a vyšilování kvůli vlasům mezi ně opravdu nepatřilo). Věkem a určitými myšlenkami bych se snad i mohl zařadit mezi „cílovku“ filmu, ale ono i to (účelné) plácání se odnikud nikam musí být nějak smysluplně natočeno, jen výstižný konec a pár světlých míst opravdu nestačí, proto hodnotím pouze 2*. ()

Galerie (78)

Zajímavosti (2)

  • Ve filmu vystupuje kapela Bouchací šrouby. (mojkl)
  • Filmová kavárna vznikla ve městě Lysá nad Labem, kde se natáčely i externí záběry. (AnčaRambo)

Reklama

Reklama