Ať žije život

Tajemný příběh, jenž začne jako kriminálka, pokračuje jako sci-fi, jako snová fantazie a skončí nevímjak. Chtěl jsem tento snímek vidět velmi dlouho a poté, co se mi to podařilo, ho chci vidět znovu, i když ještě nějakou, nezanedbatelnou dobu ve vás atmosféra Viva la vie! rezonovat prostě musí. Jak to vlastně je, bylo a bude? Na co si tu s námi Claude Lelouch hraje? Co nám chce říci? aaaa- oooo - uuuu -oeoeoeoe. Dosaďte si francouzskou výslovnost a jděte po malých sekundách od f1 dolů, tak zvláštní atmosféru tenhle snímek má! (14.06.2006)

Skoro až "lynchovská" masa reflexií, len menej zasnívaná, čo do poetiky drsnejšia, možno menej intímna, v odkrývaní našich temnejších stránok však ďaleko priamočiarejšia. Namiesto metaforizovaného zla a snových preludov sa u Leloucha dostávajú k slovu prachobyčajná malichernosť s malosťou a slabosťou. ...a ako plynú dni, stále častejšie si pri spomienkach na tento snímok vravím - to snáď nemôže byť pravda! Záblesk génia. (30.08.2009)

Claude Lelouch nezklamal ani tentokrát, tuším, že je to můj patnáctý film z jeho tvorby a opětovně mi potvrdil, že to se mnou umí.. Ode mne je to bez připomínek, nenásilné snoubení různých žánrů, zajímavý a poutavý příběh dvou manželských párů, výborní herci, krásná hudba a pochopitelně mi udělal radost Jean-Louis Trintignant, bylo mi potěšením.. (09.12.2023)

Lelouch a mimozemšťané. Metafilmový úvod ve stylu Godarda, čímž si Lelouch potvrdil svůj status režiséra třetí z vyjmenovaných kategorií (tedy ti, co ukazují, jak lze příběh vyprávěti jinak :)), dával znát, že půjde o možná až příliš intelektuální záležitost, kterou nepoberu. Pak se začala rozvíjet zápletka o záhadném zmizení dvou osob, která mi pro změnu dávala znát, že se z filmu další hodně bizarní osmdesátková sci-fi. Ale nesměl by to točit Claude Lelouch, aby na mě postupně opět nezačal navalovat několik dalších vrstev a nepředstavil filmovému světu fascinující kousek i v případě, že na pozadí frčí 80. léta ve jménu syntetické muziky a neonovými nápisy na budovách velkoměst. Nebyl by to Lelouch, kdyby vlastně pro jednou zase neukázal další originální pohled na své oblíbené téma vztahu muže a ženy na pozadí vybraných okamžiků dějin či jiných událostí. Ano, bizarně to zní, zde tu dějinnou událost představují... mimozemšťané... aneb fiktivní zásah mimozemské civilizace uprostřed hrozby doby, která do dějin vešla jako tzv. druhá studená válka. Film si krásně vykračuje nevyšlapanou cestou od krimi, mystery, sci-fi, přes romantické drama až po politicko-špionážní thriller, aby postupně prozřel s úžasnou protiválečnou myšlenkou. A ještě mezi tím nabídne podnětné lekce s filosofickým rozjímáním Jeana-Louise Trintignanta nad herectvím a v několika variacích nádherné hudební číslo s písní zpívanou "mimozemskou" řečí ze samohlásek. / EDIT: ...a když jsem se podíval po čase opakovaně (12.10.2023), zjistil jsem, že si mnohé útržky vybavuji, ale samotná pointa s důležitým zvratem mě znovu nečekaně odrovnala a posadila na zadek už jen tím, jak propojení zpočátku zdánlivě nesourodých linií teprve nabere nového významu ve vyprávění. Jako waaauuuu! :) Lelouchovy filmy jsou zkrátka nezaměnitelné svým zpracováním a atmosférou, jíž jako vždy silně podtrhuje i skvělá hudba, tentokrát nezvykle zvoleného mladého skladatele a zpěváka Didiera Barbeliviena. Vivaaa! [90%] (29.06.2020)

Pro někoho bude "Ať žije život" hodně neuchopitelný snímek. Člověk musí přijímat na stejné vlnové délce, na níž Lelouch vysílá. A když se to podaří, poskytne vám film naprosto unikátní zážitek. Krom všech jiných pozitiv, mnohými již dříve zmiňovaných, bych na tomto úžasném protiválečném snímku vyzdvihla pasáž, v níž Trintignant vede kurzy herectví. Ano, takhle by to mělo vypadat. (08.04.2011)