Podnikavá Joy

Kdyby už dávno neměl celou Akademii nasoukanou ve svý zadnici, myslel bych si, že je David O. Russell regulérní začátečník, co se učí, ne zrovna zdařile experimentuje a stále marně hledá vlastní rukopis. Jenže on ji tam má, a nejspíš bude mít i nadále, protože Joy opět zejména zpočátku nabízí koncentrovanou hysterii (postava se tam dokáže rozčílit i nad životem cikády), nekontrolovanej chaos, minimální dávku humoru a nepatřičný absurdno (/surreálno), což akademikům bůhvíproč imponuje, respektive imponovalo už v minulosti. Časem se to teda zaplaťpánbů jakž takž srovnalo a zhruba uprostřed se Russell za vydatný pomoci perfektní Lawrence nadechuje ke svý nejsilnější pasáži vůbec, nakonec to ale jako životopisnej celek pořád příliš nezapůsobí. Tak jako tak - for what it's worth - za posun vpřed jednoho slabýho režiséra Hollywoodu se tenhle kousek považovat dozajista dá. (28.12.2015)

Ne, že bych Davida O. Russella nějak uznával, ale za poslední roky jsem viděl všechny jeho filmy s touto trojicí a je to celkem jistota. Bradley Cooper se sice příliš na place neohřál, ale i tak se jedná o dobrou spolupráci několika vycházejících hvězd a opět originální příběh o lakonické vynálezkyni, se kterou se může zžít každá odvážná žena. Čekal jsem něco horšího, ale za závěr tu čtvrtou hvězdu přidám...70% (22.05.2016)

"Teď bych rozhodně nepospíchala do práce, kdybych tenkrát měla patent nebo právníka." Tak to by záleželo na kvalitě právníka. Nechci se nějak moc vytahovat, ale já nepodnikám. A to zejména proto, že moje lokty jsou pro tuto činnost příliš tupé. Nicméně, kdybych bydlel v zahypotékovaném domě se svými prarodiči, rodiči, exmanželkami, dětmi a pradětmi, tak bych asi taky něco vymyslel, vyrobil, prodal a zbohatl. A určitě by mě to bavilo víc, než poletování Joy na mopu, při kterém ji štvala rodina, právníci i "spřátelení" výrobci. Jsem však člověk přející, takže jí tu vybojovanou slávu i prachy přeju, ale za tu depresivní nudu hvězdami hýřit nehodlám. (04.10.2016)

Joy aneb jak výborně hrající Jennifer Lawrence objevila kouzlo mopu a teleshoppingu. Až na tento fakt mi snímek Joy přišel jako velmi tuctový a hlavně, až moc plýtvající hereckými hvězdami. Je velká škoda, že Robert De Niro či Bradley Cooper nedostali větší prostor. Snímku také škodí přemrštěná stopáž, jelikož 124 minut je v tomto případě až moc. „Never speak, on my behalf, about my business, again.“ (03.01.2016)

Film o, bezpochyby, skvělé holce, která se pustila na tenký led byznysu s vlastním vynálezem, mopem, který se sám ždímá a který jde vyprat v pračce. No nikdy by mě nenapadlo, že tenhle mop někdo vymyslel a přitom je jasné, že někdo ho vymyslet musel.. :-) Nebylo to špatné, ale ty složité rodinné vztahy ve mně vyvolávaly neustálý střeh o netrpělivé očekávání, kdy už ta Joy konečně vybuchne a spráská je tam všechny na jednu hromadu. :-) Chvílemi hodně dobré, chvílemi hodně slabé. (27.04.2016)