Naše malá sestra

Poetická věcička , potěšila (20.05.2016)

Naša mala sestra ponuka divakovy nevšedny filmovy zažitok.Aj ked tento druh filmu nie je určeny širokym masam a tak sa môže stat že niektory divaci jeho čaro neocenia. (27.12.2017)

Koreda zaznamenává poměrně krátký úsek života čtyř sester jako mozaiku všednodenních okamžiků. V paměti mi utkvěl zejména průlet sakurovým tunelem, delikátní rybí potěr širasu, a bosá chodidla těch dívek na tatami. Koredova poetika je vůbec tak silně zakořeněná v půdě země vycházejícího slunce, že je zcela nepřenositelná, jak se ostatně ukázalo v režisérově pozdějším evropském pokusu. Naše malá sestra není žádné velké drama, emoce tak v klidu plynou v mělkou řeku, kde jen místy voda přinese trochu kalu, který je však zase rychle unesen proudem do moře. Je to vskutku výlučně japonská miniatura, něco jako sledovat drobnokresbu žilek na trešňovém okvětním lístku. Která duše tohle všechno miluje, udělí známku nejvyšší, a já se tomu vůbec nedivím. (22.03.2022)

Dost obyčejný, a dost dojemný. (21.10.2023)

Bylo to ohromné! Krásné zachycení života se vším všudy, ne jen vytažení těch nejdůležitějších momentů, jak to u filmů bývá běžné. Připomíná mi to kritický realismus, "chutnalo" mi to a "sytilo" mě to podobně jako Anna Karenina. (08.05.2017)

Popri všetkých tých amerických blockbusteroch a mainstreamoch som si chcel na chvíľu odskočiť trochu inam, a odskočil som si kvalitne ďaleko, až do Japonska. Tamojšiu produkciu veľmi nepoznám, ale aj z toho mála, čo poznám, mi vždy vyjde, že majú taký spomalený spôsob natáčania filmov, čo mne veľmi nevyhovuje. Tento príbeh sesterskej lásky bol vcelku zaujímavý a citlivé duše si určite prídu na svoje, avšak dej bol strašne rozvláčny a stopáž neuveriteľne prepálená. Načo vyše dvoch hodín, keď sa to krásne dalo skrátiť aj o pol hodiny a divák by neprišiel o podstatné. Tento film skôr ulahodí babám ako chlapom, ale tak na jedno pozretie fajn. 60 % (25.10.2017)

Příjemné, milé, plynoucí, klidné. (05.08.2016)

Jediné, co mi zkazilo dojem, byly ohňostroje. Velmi zvláštní film s krásnou atmosférou a hlubokou moudrostí, lidskost, s jakou se už běžně nesetkáváme. Nevím, je-li to japonskou mentalitou, nebo jsem jen já v životě nenarazila na podobnou soudržnost, ale dojímalo mě to od začátku do konce, přestože tvůrci filmu rozhodně nemířili záměrně na ždímání emocí. Naopak: barvy, dialogy, odvíjení děje, ze všeho vyzařuje klid a mír. (10.08.2021)

Vlastně velice příjemná záležitost, vztahy sester jedné rodiny, velmi odlišných a přesto si blízkých. Spíš komorní, ale malé příběhy jsou navlékaní jako korálky na jednu velkou, příjemnou příběhovou nit. Prostě okénko do obyčejných životů. Co na tom, že jsou to Japonky. Příjemné, stojí i za opakované podívání, 80%. (17.12.2016)

Nádherný lidský příběh o síle rodiny, přátelství a dobra, podkreslený úžasnou příroda stojí za podívanou. Závist vzbuzují u dekadentních Evropanů slušně vychovaní a disciplinovaní Japonci, kteří neztrácejí radost z krásných sakur ani tváří v tvář bankrotům nebo samotné smrti. (13.05.2016)

Chyběla kawasaki, ale pro jardu12 dobrý. (02.03.2017)

Melancholicky pomalé ztvárnění života sama s jeho krásami i hořkou příchutí. Spousta příběhů, nevyřčených vět, otazníků. Žádné velké emoce jen pokývnutí hlavou vám musí stačit, jste v Japonsku. Osobně bych ocenil soustředění na jednu či dvě konkrétní linky vyprávění - takhle mi tam chyběla nějaká myšlenka. Resp. bylo jich tam tolik a jen naznačených, že člověk vlastně neví, proč to někdo natočil a proč bych se na to chtěl dívat znovu. (04.03.2024)