poster

Naše malá sestra

  • Japonsko

    Umimači diary

  • Japonsko

    海街diary

  • Japonsko

    Umimachi Diary

  • Slovensko

    Naša malá sestra

  • Austrálie

    Our Little Sister

Drama / Komedie

Japonsko, 2015, 126 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Pevek2
    *****

    Kdybych daval letos tu palmu ja, tak bych ji dal tomuhle filmu. Je nezny a holcici. Uveritelny a celou dobu zajimavy a pritom obsahuje skoro minimum konfliktu. A ma podobne sintoisticky odstin jako Utis vodu od Kawase, vune a chuti jidel nam pripomenou nase mile, kteri uz tu s nami nejsou. A minulost, dobra nebo spatna ma na jedince sice velky vliv, ale stejne je rozhodujici, co s tim udela on sam. Koreeda dokaze skvele pracovat s detaily a nepatrne menit i perspektivy. Nadherny film na vic nez jedno podivani...(17.10.2015)

  • Tsuki
    ****

    Před lety na mě Koreedův film Daremo shiranai udělal obrovský dojem a zřejmě i proto jsem od Umimachi diary očekávala hodně. A má očekávání naštěstí zklamána nebyla. Koreeda má velký cit pro atmosféru a tenhle film se mu režisérsky i scénáristicky moc povedl. Ne každému může sednout tento typ pozvolného filmu ze života, který nestojí ani tak na nějakém příběhu s daným začátkem a koncem, jako spíš na pochopení jednotlivých postav a jejich vztahů a na prožití několika prchavých chvil s nimi. Je to krásný náhled do japonského života jedné rodiny, který si člověk užije ještě o to víc, pokud se trochu vyzná v japonské kultuře. Už ty samotné rybičky "širasu" mi dokázaly vykouzlit úsměv na rtech, když jsem si vzpomněla, jak jsem si je kolikrát dávala v Japonsku s rýží a jak mi je chystala na snídani maminka mé japonské kamarádky. ~(4,3)~(23.5.2016)

  • maren33
    *****

    Oživlá manga, připomínající poetikou animované filmy Hayao Miyazakiho, vás vtáhne do jiného světa. Světa, ve kterém chcete žít, kde se k sobě ještě všichni chovají slušně, ctí morální hodnoty a vychutnávají si každé jídlo. Rozhodně záleží na osobních preferencích, jestli vás Naše malá sestra pohladí po duši nebo unudí k smrti.(2.7.2016)

  • Dudek
    ***

    Téměř by se dalo říct, že Koreeda jde opět ve vlastních stopách a zcela tradičně a neinvenčně točí o opuštěných dětech. Není to ale tak docela pravda a to hned z několika důvodů. Pokud budeme chvíli předstírat, že Koreeda je solitér a jeho tvůrčí přístup lze brát za žánr sui generis nelze si nevšimnout, že už v námětu výrazně svůj vlastní rukopis pozměňuje. Tou nejvýraznější změnou je nejspíš zaostření na ženy. Ženského pohlaví nejsou jen hlavní čtyři hrdinky, ale též všechny samostatně jednající postavy. Role muže je výrazně oslabena a pokud se nemýlím, tak pro děj nejdůležitější mužská postava udělala jedinou věc. Zemřela. Další obrat je v samotných opuštěných dětech. Mylně si totiž můžeme myslet, že jediným opuštěným dítětem je tu Suzu. Faktem však je, že stejně opuštěnými dětmi jsou i její tři starší sestry, z nichž minimálně jedna již byla donucena zaujmout mateřskou roli. Koreeda tak má tentokrát možnost zkoumat vztahy rovnou čtyř geneticky propojených „dětí“, jejichž charakter byl formován jinak – každá byla vystavena vlivu rodičů trochu odlišným způsobem a po různě dlouhou dobu. A do třetice všeho dobrého se Koreeda rozhodl, že tentokrát nemá smysl ani předstírat nějakou dramatickou dějovou linku, ale bude jen z blízka sledovat – jak se na bývalého dokumentaristu sluší a patří – interakce mezi postavami. Deník z přímořského městečka tak není snímkem klasického ražení. Je obyčejný jak jen život může být. Stačí si všimnout co je tu spouštěčem emocí, často třeba jen chutné jídlo. Nejedná se tak o pohodovou a veselou podívanou v obtížných podmínkách jako třeba předchozí režisérův snímek Kiseki a zároveň ani tak nezkoumá vyrovnávání se s těžkou životní situací jako Sošite čiči ni naru. Jde o snímek natolik osobitý, že jeho přijmutí nemusí být pro každého samozřejmostí.(18.10.2015)

  • misterz
    ***

    Tento raz pôjdem asi tak trochu mimo hlavný prúd, ktorý tento snímok hodnotil pozitívne. Mňa to až tak neoslnilo. Sledovať dve hodiny ako sa tri sestry starajú o štvrtú mladšiu chcelo teda riadnu výdrž. Po hodine ma to už začalo výraznejšie nudiť. Riešili sa tu síce nejaké tie rodinné problémy a vzťahy detí s rodičmi, no banálnym spôsobom a hrozne povrchne. Jediné čo ma výraznejšie zaujalo boli kultúrne reálie zo života obyčajných Japoncov, ich zvyky a naturela. Celkovo som však čakal niečo hlbšie a dramatickejšie, tak ako som u japonskej tvorby zvyknutý. No nedočkal som sa, preto len priemer. 60/100(23.3.2017)

  • - Domácí likér, který si setry vyráběly z japonských meruňek, obsahuje 10-15% alkoholu a jmenuje se Umeboši. (ing.man)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace