O kuřatech a lidech

Jedna z najlepších čiernych komédií akú som kedy videl. Jensen to tu rozohral parádne na všetkých frontoch. Podarilo sa mu vytvoriť tak nádherne charakterovo karikatúrne postavičky, aké sa len tak nevidia. Skrátka originál nad originál. Dramatické miesta sa tu precízne účelovo striedajú s čiernym humorom, ktorý navyše často zachádzal až do bizarnosti (nie však prehnanej). Čo sa týka hercov, páčili sa mi všetci, ale nad všetkými samozrejme kraľoval Mads Mikkelsen, ktorý sa v tomto snímku po hereckej stránke doslova vybúril. Svojim výkonom mi pripomenul iný Jensenov úlet, a síce Rezníci (2003), ktorý bol v mnohých smeroch veľmi podobný, aj keď s iným námetom. Ale toto bolo ešte o level vyššie, rozhodne odporúčam, hlavne tým, ktorí majú radi tohto herca. Už len letmý pohľad na neho vám privodí kŕče v bruchu. (07.09.2015)

Doteď jsem si myslel, že sklepácká Kritika Bible je jediná svýho druhu, ale ta pětiminutovka u krbu, kde se Gabriel snaží naučit "základy slušnýho chování" (na Bibli) a kritický myšlení (pokus o diskuzi nad ní) lidi, který svoje konflikty normálně řešej na dvorku mlácením se do hlavy vycpanejma zvířatama nebo kusama nábytku, ta se teda Hřmění směle vyrovná. Jinak vymyslet smysluplnější komentář, než kterej je Ghoulmanův, to už asi ani nejde (včetně postřehu o třech patrech sanatoria jako třech rovinách nietzscheovskýho vědomí) - zakázaný horní patro s domnělym otcem dává bratrům jedinou vyšší hodnotu jejich života, kterej se jinak odehrává výhradně v přízemí - a stejně (nebo ještě víc) zakázanej sklep, kam nesmí už vůbec nikdo, se očividně přímo týká jejich nejnižších rovin. A ten prosluněnej konec snad nejde brát jinak než jako idovskou hyperbolu ve stylu "co by kdyby" (podle komentářů ho ale přesto někdo doslovně chápe a považuje to za pozitivum filmu ilustrující, že "každej život je krásnej", což by mě asi nenapadlo - ale přesně tohle je na filmech tak hezký). Ten film je zajímavej a mě osobně obrovsky bavil - třeba ten nepoměr mezi smečkovsky zvířecim chováním bratrů a častejma jejich filozofickejma úvahama nebo knižní mluvou, a taky samozřejmě ty scény, kdy se tam každou chvíli natvrdo a do prvního bezvědomí mydlej válečkama, kovovejma sudama nebo mrtvou drůbeží. // "Františku, nezlobim se, že jsi bratra bacil labutí velkou, to se může stát každýmu." "Vždyť nemůžu hejbat nohama. -Nic ti neni, to se ti jen v týle zpřetrhaly vazy, to se spraví." "Máte vy vůbec nějaký vzdělání? -Jednou jsme měli osla. Naše vzdělání se neslo v tomhle duchu, dá se říct." (11.02.2019)

„Co to bylo?“ - „To byl jenom králík.“ - „To byl teda kurva velkej králík.“ Jensen mi zatím sedí spíš jako scenárista, má jediná zkušenost s ním jako režisérem (Blikající světla) mi naznačila, že s jeho humorem to budu mít těžší. Tahle černočerná absurdní tragikomedie je docela náročná. Její humor se často pohybuje na samotné hraně vtipnosti, některé scény už zábavné nejsou. Všechny však spojuje výše zmíněný přívlastek „absurdní“. Vyjmenovávat jednotlivé situace ani nemá cenu, je jich spousta, ale můžu vypíchnout alespoň groteskní seznámení, večeři, čtení před spaním či hádání o původ. Jenže díky jejich nevyrovnanosti jsem se někdy až hystericky smál, abych zase jindy jen nechápavě sledoval, co nevtipného se to zrovna na plátně děje. A jakože jsem se dlouho spíš bavil, směrem ke konci se mi postupně vytrácel úsměv ze rtů, až zmizel takřka úplně. Závěr to jen potvrdil. Díky skvělým hercům dávám ještě slabší 4*. „Myslíš, že chci něco mít s nějakejma hnusnejma kuřatama? Jenom cvičíme, než potkáme nějaký holky.“ (20.03.2017)

Uh sakra.. a tohle bylo vlastně co? Seveřané jsou krapet jiní. To vím a leckterá jejich tvorba mi tou jinakostí připadá zajímavá a sedí mi. Tohle ale by kandidát na ulítlost roku a možná i desetiletí. Fakt psycho. Neustále onanující Mikkelsen měl být jen lehkou předzvěstí toho co se na diváka chystá na tajuplném ostrově v opuštěném sanatoriu. V naprosto hororových kulsách, kde by se dala natočit nejedna děsivá scéna už jen kvůli geniu loci místa samotného se před námi začne rozplétat příběh hodně zvláštní rodinky a když píšu hodně zvláštní, pak to ještě stále není to pravé slovo. Vlastně vůbec netuším na co jsem to koukal, zda na komedii, která mi nepřišla vtipná (až na rozbor Bible - tam jsem si stejně jako Helmutek také vzpomněl na Katovnu a rozbor Bible :-), nebo na horor, protože leckteré prvky tohoto žánru to bohatě naplňovalo. A nebo na něco co se nedá jen tak jednoduše pobrat. Já to tedy nepobral, možná to nějak umělecky mělo cosi sdělit, nebudu tu ale házet jen tak hvězdama, protože to bylo ujeté na entou a tudíž asi árt. Přiznávám, že jsem to sledoval se zaujetím, ale i s jistým odporem a vůbec netuším co tím tvůrci chtěli říci... Oslava života ve své pravé podstatě? Popírání Darwina (Dacid Dencik jako bymu z oka vypadl) ? Ne, tohle fakt bylo psycho. Jistě, hned něco takového člověk asi hned tak neuvidí, ale mně se film prostě nelíbil. Asi jsem ho nepochopil... Takže zatím dávám za dva údery vycpaného labuťoprasete. * * (05.05.2019)

Po celú dobu príliš necápete, čo sa to deje, prečo sa postavy chovajú tak ako sa chovajú, až 15 minút pred koncom nám všetko dôjde. Tým pádom prehodnocujeme doposiaľ videné a zisťujeme, že sme sledovali niečo, čo sa nám spätne páčilo viac než samotné sledovanie. Pardon, mal som radšej použiť jednotné číslo prvého rodu. Okrem drámy a komédie tu nájdeme ešte jeden žáner, ktorý nakoniec všetkému dominuje a my ho odhalíme približne v polovici. Kto by to bol povedal, že postavy pripomínajúce vzhľadom ansábel Texaského masakru motorovou pílou si po čase obľúbime. I keď veľmi špecifickým spôsobom. (04.02.2024)