Komorná

Taká vyčačkanejšia verzia Nolanovho Sledovania, aspoň v princípoch vzájomného odrbávania sa postáv a odrbávania diváka režisérom s troma hlavnými postavami. A nakoniec aj neoficiálna "štvrtá" časť Parkovej "trilógie" o pomste. Ten chlap sa chce zrejme v podvedomí niekomu veľmi pomstiť a paru vypúšťa cez filmy. Na naše šťastie. Spojenie vysokého umenia s nízkym a filozofie s pudmi. A na konci zistíte, že obe ženské postavy považujete za krásne ženy, aj keď sa vám na začiatku nemuseli fyzicky vôbec páčiť. (09.09.2017)

S konceptem lesbického iniciačního softporna v režii stárnoucího chlapa se neodmyslitelně pojí očekávání jisté voyeuristické uslintanosti. Očekávání byla splněna víc než dostatečně, a pečlivě naaranžované polocelky s důrazem na čisťounkou estetičnost tak jakoukoli úvahu o rozdílu mezi fikčními prasečinkami určenými pro mužskou čumendu a lesbickou realitou zabíjejí hned v kolíbce. Rozmáchlou melodramatičností, které se kdovíjak daří být emocionálně děsně sterilní, mi to nejvíc připomnělo Troškovu blahé paměti Andělskou tvář, jen jak tu naštěstí nebyl za rozervaného milovníka Pomeje, tak se to dalo jakž takž ukoukat. (11.05.2020)

Najsilnejšou stránkou je jednoznačne zápletka, ktorá ponúka niekoľko zaujímavých zvratov vo vývoji deja. Ľahký erotický nádych, ktorý ovplyvňuje nie len samotnú story, ale i celkové vnímanie diváka je akýmsi "bonusom". Skutočne nepoznám krajinu na tomto svete, ktorá by točila originálnejšie snímky ako je South Korea. (01.11.2016)

Pod rouškou opulentního majestátu a za zdmi monstrózního chrámu se rozehrává velmi zamotaná hra plná falše, pokrytectví, zvrhlosti a těch nejtěžších intrik. Jediné, co zde má skutečnou pravou a nefalšovanou tvář, je bolest a rozkoš. Nejlépe najednou. Excelentní režie ve stejně laděném detailním prostředí, fantastická retrospektiva i celá dějová linie a velmi smyslná podívaná, to jsou atributy, které u mě nakonec překonávají lehce přetažený děj, jenž může u diváka vyvolat i celkově negativní odezvu na tento výjimečný film. [Filmový Klub Citadela-Litvínov]. (01.02.2017)

Ktovie, či veľkosť románovej predlohy neboli Parkovi prekvapivo na tiaž, určite sa mu podarilo perfektne zhustiť kostýmovú atmosféru a vybalansovať ňou digitálnu hĺbku. Skôr obmedzujú a mierne rušia prehnané peripetie, ktoré nemá plne pod kontrolou a nevie nimi súrodo kombinovať. Expresivita postáv potom vo vzájomnej diskrepancii chátra, v niektorých momentoch naopak prekvapí, ale chýba tomu dôvtip. A možno prefíkaná umelecká provokatívnosť. Určite tým ale nemyslím pritvrdenie lesbických scén, tie už dávno nie sú tabuizované, čochvíľa bude v kinematografii rafinovaných výklonkov erotiky tabuizovaných snáď viac v heterosexuálnej polohe. Ale to už je od témy. (25.11.2016)