Bílá nemoc

Nástup Adolfa Hitlera v Německu v roce 1933 signalizoval fašistické nebezpečí, které se s přibývajícími léty neustále rozrůstalo. V roce 1937 už zcela bezprostředně ohrožovalo nejbližší sousedy. K nim patřila i Československá republika, v které henleinovci tvořili přičinlivou a nebezpečnou pátou kolonu. Umění jako jeden z nejcitlivějších seismografů společenského dění pochopitelně reagovalo na toto nebezpečí. Reagoval i film, který v té době neměl právě lehkou situaci. K největším výrobnám českých filmů patřily dvě firmy hospodářsky závislé na německých filmových koncernech (UFA a Elektafilm, zastupující berlínský Tobis). Proto vznikly v té kritické době pouze dva snímky, které můžeme považovat za učinné protesty proti blížícímu se násilí: veselohra Svět patří nám Voskovce a Wericha a Bílá nemoc v režii Hugo Haase, který přenesl Čapkovu apelující divadelní hru na filmové plátno krátce po jejím uvedení v Národním divadle. Dějová osnova Bílé nemoci je známá, stejně jako její kladné politické i humánní vyznění, které v době ohrožení republiky sehrálo významnou roli a které urputně dráždilo německé agresory. Hlavní postavu doktora Galéna vytvořil na divadle i ve filmu Hugo Haas. Zanechal tak českému filmu jednu z nejkrásnějších postav a v rámci své filmografie vytvořil roli, která patří k jeho nejnáročnějším a zároveň k nejhlubším. Rozpor mezi světem násilí a lidskosti, mezi fašismem a demokracií nemohl být lépe symbolizován než střetnutím doktora Galéna s diktátorským maršálem, ztělesněného strhujícím Zdeňkem Štěpánkem. I na relativně malém prostoru se potom zbylým spoluhráčům, převzatým z fakticky totožného jevištního obsazení, podařilo nesmazatelně zapsat do historie zlatého hereckého fondu. Film s hlubokým lidským a společenským přesahem, jehož faktická existence by měla právě dnes dojít bezmezného uznání. Ušlechtilost ducha jest vítězstvím největším. (06.10.2008)

Prvorepubliková kinematografie měla něco do sebe - samozřejmě kvalitní předloha udělá také svoje, přesto ale atmosféra i umění herců minula již je dávno passé, přeci jen je dnes jiná doba a diváci chtějí něco jiného. Pomineme-li ty dva malé rozdíly oproti knize, které sice mají dalekosáhlé důsledky, přesto pro celkové vyznění filmu důležité nejsou, dostáváme úžasný snímek - snímek o boji proti válce, možná naivnímu boji proti válce, boj Davida s Goliášem, ale Goliášovi to vyšlo... a doktoru Galénovi jak se to vezme... Důležité je, že kdyby jako doktor Galén byli všichni, není třeba vůbev takových doktorů Galénů... (26.05.2009)

Kdo nezná tento Čapkův román kde naráží na lidskou tupost, ani netuší o co přichází. Já k neznalým lidem naštěstí nepatřím, tento příběh znám velmi dobře a tuto zfilmovanou podobu s výtečným přepisem a zpracováním jsem si náležitě vychutnal. Hugo Haas v roli Dr. Galena je naprosto nezapomenutelný. Další skvost Československé kinematografie. (28.11.2009)

Čapek s Haškom patria k mojim najobľúbenejším českým spisovateľom, Bílou nemoc som videl veľmi dávno a tak som neodolal príležitosti vidieť ju znova. Príjemne som bol prekvapený kvalitou obrazu upraveného digitalizáciou. Nepríjemný pocit som mal z upraveného záveru, ktorý do istej miery znehodnotil varovanie plynúce z podobenstva. Aj keď som spočiatku uvažoval o pridaní hviezdičky, s pribúdajúcimi minútami som od toho upustil. Aj keď mám Čapkovo dielo veľmi rád, aj keď nepopieram, že herecké výkony Haasa a Štepánka boli výborné, ale na štyri hviezdičky očakávam, že výstupný produkt bude filmárskymi prostriedkami pretvorenou literárnou predlohou a nie iba niečím, ako divadelným záznamom. (08.01.2020)

Krásný film předpovídající válku. Musí se prostě uznat, že Karel Čapek byla naprosto vyjímečná osobnost. A toto zpracování se velmi povedlo. V hlavní roli Hugo Haas a Zdeněk Štěpánek předvedli excelentní výkony. Stejně jako ostatní herci. Stále se musím divit, jak člověk může být tak naivní a jde za davem. A to, že vlastní Maršálovi fanatici ušlapou a ubijí jediného člověka, který by mu mohl pomoci se uzdravit je ta největší absurdita. (03.01.2010)