Režie:
Jaco Van DormaelKamera:
Christophe BeaucarneHudba:
An PierléHrají:
Pili Groyne, Benoît Poelvoorde, Catherine Deneuve, François Damiens, Yolande Moreau, Laura Verlinden, Serge Larivière, Didier De Neck, Romain Gelin (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Bůh existuje. Žije v Bruselu. A je to pěkně nesnesitelný morous, který nosí ponožky do pantoflí a celé dny tráví vymýšlením absurdních zákonů a znepříjemňuje lidem život. Je to trochu jiný příběh, protože tenhle Bůh má kromě syna Ježíše ještě manželku a malou dceru, která ho nemůže vystát a jednoho dne pošle na truc všem lidem na světě SMS s datem jejich smrti. Co se asi stane, když se někdo dozví, že mu do konce života zbývá měsíc, nebo naopak 62 let? (Aerofilms)
(více)Videa (9)
Recenze (390)
Divácky vděčný film, který je založen na poměrně jednoduchém (a vcelku zažitém) střídání humorných a dojemných scén, ale ozvláštněný kupou malých režijních nápadů. Dost možná, že naštve většinu zaprděných věřících, protože v sobě skrývá v podstatě humanistické poselství, že pro plnohodnotný život vlastně žádného boha nepotřebujeme. Není třeba vůbec ztrácet čas představou toho, že za všemi možnými útrapami světa je nějaký boží plán, protože život je příliš krátký na to, abychom ho proplýtvali bláhovými představami o staříkovi, který na nás z obláčku moudře dohlíží. ()
Sice jsem se trochu bál zbytečného filozofování, ale nakonec to dopadlo dobře. Van Dormael se totiž nesnaží jít do hloubky a jenom tak klouže po povrchu, ale dělá to s pomocí laskavosti a romantiky tak šikovně, že ve své podstatě kýčovitá životní moudra nepůsobí lacině. A když už jsem měl občas pocit, že to překračuje únosnou mez, zjevil se Bůh v podání rozkošně nesnesitelného Poelvoordea a postaral se o humornou stránku věci. Čekal jsem něco střelenějšího, ale i s tímhle jsem byl na konci nadprůměrně spokojený. 80% ()
Vražedná stopáž, nuda a zoufalý humor, jehož vrcholem je gorilí samec jako životní partner. Přesně tohle jsou důvody, pro které nemám rád (až na výjimky) francouzskou kinematografii. Navíc je celý snímek prvoplánově vystavěn tak, aby se líbil pokud možno všem, naštěstí jsem cynik a hbitě jsem to prohlédl! ()
(50th KVIFF) Dobrá úleťácká zábava. Dormael je sice tak trochu kýčař, který hodně obětuje všeobecné líbivosti (ať už jde o některé zdejší humory či imitování jezera hlubokých životních pravd, ačkoli se spíš brodí v kaluži), ale Zbrusu Nový zákon má naštěstí tolik bizarních nápadů a s nekorektností koketujících fórů, že mi to nezabránilo si projekci užít. Kdyby se z filmu vypustily všechny ty rádoby oduševnělé kecy o vnitřní hudbě atp., mohlo se jednat o opravdu pamětihodný snímek. I tak ale spokojenost - divácky rozhodně jeden z nejpřístupnějších a nejpříjemnějších (přitom současně ne hloupých) zážitků festivalu. 75 % ()
Na můj vkus až příliš pro divácké a kýčovité, ale zase je to vyváženo hezkými absurditami a několika málo výtečnými fóry (u mě vede skákající Nick). Celé je to obestřeno základní tendenční ideou, že být Bůh žena, je nám všem líp, to mě na tom trochu štvalo, přestože je to spíše podprahové sdělení, jinak je to zpracováno krásně a zábavně a řek bych, že modrá barva kvalitě filmu teda rozhodně neodpovídá. ()
Galerie (40)
Zajímavosti (6)
- Film obsahuje ještě jednu scénu po závěrečných titulcích. (Fary)
- Závěrečná scéna na pláži je natočená v belgickém Blankenberge. (Mara97)
- Když Ea (Pili Groyne) píše na otcově počítači, slova na obrazovce neodpovídají tomu, jak rychle píše. Také můžeme vidět, že píše slova jako kdyby zadávala příkazy, ve chvíli, kdy se na obrazovce zobrazují jen obrázky. (Fary)
Reklama