The House of Lost Souls
Režie:
Jiří HanibalKamera:
Josef VanišHudba:
Evžen IllínHrají:
Jiří Adamíra, Miroslav Zounar, Jana Štěpánková, Alexandra Myšková, Jiřina Jirásková, Vladimír Menšík, Jan Jánský, Josef Bláha, Ota Sklenčka (více)Obsahy(1)
Za zdmi blázince je jiný svět, ale motivy pro vraždu jsou tam možná stejné jako kdekoliv jinde... V lese v Jeseníkách je nalezen zastřelený chovanec nedaleké psychiatrické léčebny Franz Moose. Smrt, na které zdánlivě nikdo nemohl mít zájem, vyšetřují kapitán Havel (J. Adamíra) a poručík Mareš (M. Zounar). Brzy se ukáže, že pachatelem musel být někdo z ústavu, odkud Moose v noci před smrtí utekl. Podezření padá na doktora Koláře (R. Brzobohatý), který nemá na osudnou hodinu alibi, ale také na primáře Holého (J. Bláha), jenž tají svůj vztah s pohlednou mladou úřednicí Rýdlovou (J. Štěpánková). Kriminalisté jen pomalu rozkrývají síť drobných indicií, z nichž kterákoliv by mohla být klíčovým vodítkem k řešení. Moose například maloval obrazy s motivem květin, které rostou právě na louce, kde později zemřel. Při každém ze svých útěků přitom z léčebny směřoval právě tam. Otázka je, co a kde tento bývalý nacistický důstojník ukrýval, a kdo kromě něj o tom věděl… (Česká televize)
(více)Recenze (61)
Velmi depresivní ukázková detektivka odehrávající se v psychiatrické léčebně. Zemřel pacient a je potřeba najít vraha. Ale mezi duševně nemocnými? Nic jednoduchého. Celý příběh ukazuje průběh vyšetřování a vlastně celou detektivní práci vyšetřovatelů. Jedná se tedy o konverzační počin bez sebemenších akčních scén. Prostě stará dobrá detektivka. Plejáda známých hereckých tváří v jednom filmu je docela potěšující. Jo, to byli časy. ()
Viděla jsem to uprostřed noci přímo v jedné z cel želivského domu ztracených duší, ale domnívám se, že i jinde by atmosféra dalece předčila všechno ostatní. Děj mi připadal trochu nepřehledný. Po několika hodinách už bych nedokázala říct, kdo byl na oddělení, když zmizel Moose, přestože to nezvykle žoviální Adamíra opakoval pořád dokola. ()
Hodně patrný rukopis zlatých 60. let československého filmu. Hodně se mi líbil Vladimír Menšík v roli lehce popleteného policisty. Celkově ale působí film z prostředí psychiatrické léčebny hodně stísněným a deprimujícím dojmem, kde na člověka všechno padá. Do toho ještě přidejte nacisty uloupené obrazy a vraždy, za kterými může stát kdokoli z personálu a máte dobrou kriminálku. ()
Režijně nadprůměrná temně depresivní kriminálka má zajímavý scénář a vzhledem k obsazení pochopitelně skvělé herecké výkony. Před jejím zhlédnutím jsem se domnívala, že zpěv Evy Olmerové by mě bavil kdykoliv a kdekoliv. Ano, ale to by nesměla broukat do kakofonie zvuků, které Illín vydává za hudbu, leč beru to tak, že i mistr tesař se někdy utne. ()
Já nějak těm filmům od Kanibala nemůžu přijít na chuť. Tohle je sice asi nejlepší film, co jsem od něho viděl, ale stejně je to takový pomalý, zbytečně moc ukecaný a chvílema skoro uspávací. Tady to asi zachránila hodně silná herecká sestava v čele s Adamírou v roli vyšetřovatele. Celkem ujde i taková ponurá atmosféra a dobrý je i to, že jsem až do konce netušil, kdo je vrahem. Celkově ale jenom lehce nadprůměrná detektivka, kterejch se tady v 60. letech natočily mraky. Kdybych si měl vybrat, radši bych se podíval na něco s majorem Kalašem. ()
Reklama