Režie:
Jiří HanibalKamera:
Josef VanišHudba:
Jiří SternwaldHrají:
Jiřina Štěpničková, Nelly Gaierová, Zita Kabátová, Marie Vášová, Marie Glázrová, Andrea Čunderlíková, Květa Fialová, Jiří Adamíra, Miroslav Homola (více)Obsahy(1)
Kdo by se nechtěl vrátit na výsluní? Herečka Slávka Hradilová byla před lety filmovou hvězdou. Dnes se blíží její šedesátka a žena vystupuje maximálně v reklamách. Stále se však udržuje ve formě. Pravidelně se schází s kamarádkami, kterým pomáhá řešit jejich problémy, užívá si dospívající vnučku, ale nade všechno touží opět dostat velkou roli před filmovou kamerou. Když jednoho dne dostane do ruky nabídku se scénářem, rozzářeně se vydá do ateliérů, kde byla kdysi takřka královnou. Avšak ukáže se, že doba se změnila a dnešní režiséři chtějí od herců něco jiného než rutinní gesta a okázalou mimiku. Bývalou hvězdu tak čeká hluboké zklamání… (Česká televize)
(více)Recenze (28)
"Ale já jsem přesvědčena, že je každej tak starej, jak se cítí!" ()
Film je poctou starším filmovým herečkám i hercům, kteří se museli vyrovnávat nejen s novým režimem, ale i stárnutím. ()
Příjemný film, z něhož ještě čiší neopakovatelná atmosféra 60. let. Příjemnější o celou plejádu stárnoucích prvorepublikových herců i soudobých hvězd. Jiřina Štěpničková hraje tak přesvědčivě, až se nechce věřit, jak hrozné životní peripetie měla za sebou. K tomu vynikající kamera a kouzelné černobílé filmové obrazy. Líbí se mi i závěrečné smíření hlavní představitelky s realitou a její laskavý a moudrý životní nadhled po prvotním zklamání. ()
Jiřina Štěpničková se vždy pyšnila takovým zvláštním druhem herectví. Mě se Hvězdy líbila, protože není mnoho aktivních důchodkyň, které ještě nechtějí život vzdát čekáním na smrt. Hodně mi Slávka Hradilová připomínala Vilma alias Eliška Balzerová z Ženy v pokušení. Je škoda, že celý příběh vlastně není příběhem s ucelenou dějovou linkou, ale spíše epizodami z jejího života. Některé humorné, jiné tragikomické, další smutné. Film je kvalitně obsazen, ale tohle mu mírně ubírá. ()
Film jsem vnímala jako poctu prvorepublikovým hercům a herečkám, kterými se snímek hemží.Samotný příběh není zvláštní,toto téma se již ve filmech objevilo,ale zvláštní nostalgie jej činí neobvyklým. ()
Komedie? Tohle? Kdo ty tagy píše? Tohle je parádní psychologický film. Výborně propracovaná psychologie postav, zejména hlavní "hrdinky". Co na tom, že se to zmrdstvím, pošetilostí a falešností jenom hemžilo. Právě díky tomu se autorovi podařilo skvěle vystihnout svět postklimakterických jedubab. Pokud bylo jeho záměrem ukázat stárnoucím herečkám, co je čeká, když se včas nezbaví svého narcisismu a egocentrismu, na jehož vlnách třeba proplouvaly mládím, čeká je ke stáru (až na pár výjimek) jen hořkost, deprese, zmar a zlomyslnost "kamarádek". Hezké byly i dvě "připomínky" přihlouplého prvorepublikového přehrávaného herectví. První od režiséra, druhá, ústy dcery, od manžela ze záhrobí. :-) Štěpničková se, na rozdíl od filmu ve filmu, své role zhostila skvěle. Je to za čtyři, ale autorství automaticky *+. ()
Kdo byl kdo v českém meziválečném filmu. Herecký koncert pro Jiřinu Štěpničkovou a pár dalších „děvčat". A několik pánů z té éry. Je to zároveň roztomilé i smutné. Je úžasné vidět dámy z filmů pro pamětníky po xx letech. Jako by hrály samy sebe. A já se zároveň smála i utírala slzy lítosti. Děkuju, dámy a pánové. ()
Moc hezký a poetický film o polozapomenuté filmové slávě. Krásný výkon všech. Všem věřím, že ví, co hrají a je to velmi dojemné. Skvělý Abrhám v roli mladého režiséra, při kamerových zkouškách strašně fandíte Slávce, ale nejde to a on jí to všechno řekne s noblesou. Mimochodem - to, jak Slávka zahraje, že to před kamerou už jaksi nejde, je Štěpničkové vrcholný herecký výkon. ()