V sérii dojemných i poučných dívčích románků, které vznikaly v 70. letech, patří Velké trápení mezi ty zdařilejší. Odehrává se v dětském domově a líčí osudy dospívající dívky, která se chystá prožít prázdniny s otcem. Avšak nadále hledá citové jistoty - od otce prchá k matce... Film, na jehož scénáři se měl podílet v té době zakázaný dramatik František Pavlíček, se docela naléhavě zabývá neblahým dopadem rozpadlé rodiny na dětskou psychiku.(oficiální text distributora)
Problém tohoto filmu je, že je amatérský, ale hraje si na velké dílo s hloubkou, která by měla sahat až k surrealizmu. .. Jinak řečeno, chvílemi dospělé až surrealistické "tati, tati, prosímtě nenechávej mě tady..." a za chvíli dětské "paní soudružko, donesli jsme Vám květiny..." .. Je zde opravdu vidět, že zfilmovat knihu je obtížné. .... HODNOCENÍ: 40% (2*)(15.6.2016)
Vynikající Renata Mašková a její smíření se s nelehkým osudem, který je ovšem v místě kde se nachází stále jen individuální. Každý z těch dětiček má svůj osud, většinou smutný. Ovšem, i přes to se dokáží se svým trápením poprat. Měnící se hierarchie domova a předčasné dospívání u těch, kteří by si měli ještě dlouho hrát. Rodičovská netečnost je základem pro Janino chování. Dokáže oplácet i pomáhat. I dvě chvílemi až tajemně vyhlížející soudružky vychovatelky se dokáží usmát a leccos odpustit. A když už není kam jít, je tu jedna starší, hodná kuchařka. Nic ovšem nenahradí rodinu, na kterou ti všichni zlobiví i čestní pionýři čekají. Za branou a alejí. Jemná a kvalitní režie, velmi slušná hudba a celkově silný, vypovídající film o dětské duši, ve které toho zůstává mnohem víc, než si občas dokážeme připustit.(7.9.2013)
Tak to dopadá, když si rodiče skrze děti vyřizují mezi sebou účty. Jana je bez matky a bez sestry, ale s otcem, který na ni nemá čas. Jana tak skončí v dětském domově, smířit se s takovým osudem ale nechce. Smutný film o smutných věcech. Někteří rodiče si možná ani neuvědomují, jak dokáží psychicky ubližovat vlastním dětem.(23.12.2009)
Knížka Velké trápení od Heleny Šmahelové patřila k holčičí četbě mé generace. Film, který byl podle ní natočen citlivě zobrazuje porozvodové zmatky a smutky dětské dušičky. Život v dětském domově té doby byl zobrazen dosti věrně, což mohu posoudit z osobní zkušenosti. Znovuuvedení filmu v televizi mě vrátilo někam do mládí, kdy jsem jezdívala ke strýci do takového zařízení a mezi „domovjáky“ trávila své prázdniny. Velmi dobré byly herecké výkony dětských představitelů, jaké se už dnes nevidí. Však taky z některých z nich vyrostly časem známé herecké osobnosti.(4.9.2014)
Psychologicky i lyricky laděný film, kde příběh sledujeme očima třináctileté dívky. Osud tomu chtěl, že se dostala do dětského domova. Rozvod rodičů, odtržení od sestry i matky, otec, jemuž byla dána do výchovy na ni nemá čas. Film jakoby sleduje dvě dějové línie. Vzpomínky na první zážitky z dětského domova a současná cesta za maminkou.
Zajímavou roli zde má Jana Štěpánková (vedoucí dětského domova), která má své svěřence totálně přečtené a nic ji neunikne. Ve filmu hraje rovněž třináctiletý Marek Vašut a přiznám se, vůbec jsem jej nepoznal.(6.3.2008)
Wiikii
Problém tohoto filmu je, že je amatérský, ale hraje si na velké dílo s hloubkou, která by měla sahat až k surrealizmu. .. Jinak řečeno, chvílemi dospělé až surrealistické "tati, tati, prosímtě nenechávej mě tady..." a za chvíli dětské "paní soudružko, donesli jsme Vám květiny..." .. Je zde opravdu vidět, že zfilmovat knihu je obtížné. .... HODNOCENÍ: 40% (2*)(15.6.2016)
mchnk
Vynikající Renata Mašková a její smíření se s nelehkým osudem, který je ovšem v místě kde se nachází stále jen individuální. Každý z těch dětiček má svůj osud, většinou smutný. Ovšem, i přes to se dokáží se svým trápením poprat. Měnící se hierarchie domova a předčasné dospívání u těch, kteří by si měli ještě dlouho hrát. Rodičovská netečnost je základem pro Janino chování. Dokáže oplácet i pomáhat. I dvě chvílemi až tajemně vyhlížející soudružky vychovatelky se dokáží usmát a leccos odpustit. A když už není kam jít, je tu jedna starší, hodná kuchařka. Nic ovšem nenahradí rodinu, na kterou ti všichni zlobiví i čestní pionýři čekají. Za branou a alejí. Jemná a kvalitní režie, velmi slušná hudba a celkově silný, vypovídající film o dětské duši, ve které toho zůstává mnohem víc, než si občas dokážeme připustit.(7.9.2013)
Danula13
Tak to dopadá, když si rodiče skrze děti vyřizují mezi sebou účty. Jana je bez matky a bez sestry, ale s otcem, který na ni nemá čas. Jana tak skončí v dětském domově, smířit se s takovým osudem ale nechce. Smutný film o smutných věcech. Někteří rodiče si možná ani neuvědomují, jak dokáží psychicky ubližovat vlastním dětem.(23.12.2009)
Skuby47
Knížka Velké trápení od Heleny Šmahelové patřila k holčičí četbě mé generace. Film, který byl podle ní natočen citlivě zobrazuje porozvodové zmatky a smutky dětské dušičky. Život v dětském domově té doby byl zobrazen dosti věrně, což mohu posoudit z osobní zkušenosti. Znovuuvedení filmu v televizi mě vrátilo někam do mládí, kdy jsem jezdívala ke strýci do takového zařízení a mezi „domovjáky“ trávila své prázdniny. Velmi dobré byly herecké výkony dětských představitelů, jaké se už dnes nevidí. Však taky z některých z nich vyrostly časem známé herecké osobnosti.(4.9.2014)
fantoci
Psychologicky i lyricky laděný film, kde příběh sledujeme očima třináctileté dívky. Osud tomu chtěl, že se dostala do dětského domova. Rozvod rodičů, odtržení od sestry i matky, otec, jemuž byla dána do výchovy na ni nemá čas. Film jakoby sleduje dvě dějové línie. Vzpomínky na první zážitky z dětského domova a současná cesta za maminkou. Zajímavou roli zde má Jana Štěpánková (vedoucí dětského domova), která má své svěřence totálně přečtené a nic ji neunikne. Ve filmu hraje rovněž třináctiletý Marek Vašut a přiznám se, vůbec jsem jej nepoznal.(6.3.2008)