• blackrain
    ****

    Ta dlouhá cesta na začátku by se klidně mohla brát jako symbol. Bylo tady toho ale mnohem víc, nad čím by měl člověk alespoň trochu přemýšlet. Hudební doprovod chvilkami působil jako z nějakého hororu. Božena Bohmová by mohla zahrát i bachařku z kriminálu. Ta se ale dovedla zatvářit pěkně nepřéjemně. Celý příběh byl hezky proložen lyrikou.(26.2.2015)

  • fantoci
    ***

    Psychologicky i lyricky laděný film, kde příběh sledujeme očima třináctileté dívky. Osud tomu chtěl, že se dostala do dětského domova. Rozvod rodičů, odtržení od sestry i matky, otec, jemuž byla dána do výchovy na ni nemá čas. Film jakoby sleduje dvě dějové línie. Vzpomínky na první zážitky z dětského domova a současná cesta za maminkou. Zajímavou roli zde má Jana Štěpánková (vedoucí dětského domova), která má své svěřence totálně přečtené a nic ji neunikne. Ve filmu hraje rovněž třináctiletý Marek Vašut a přiznám se, vůbec jsem jej nepoznal.(6.3.2008)

  • DoneyGal
    ***

    Mezi režiséry, kteří se v Československu programově věnovali filmové tvorbě, určené dětskému divákovi, patřili k nejvýraznějším osobnostem Věra Plívová-Šimková a Jiří Hanibal. Třebaže Hanibal nikdy u svých filmů nedosáhl kvalit a popularity snímků Šimkové, přesto v 70. a 80. letech našla jeho dílka své diváky a to především díky aktuálním tématům dětské osamělosti, křivd dětského světa a dětských lásek. K nejznámějším jeho filmům patří Červená kůlna, Údolí krásných žab a také Velké trápení. Film vznikl na motivy knížky Heleny Šmahelové, spisovatelky, která se také programově věnovala dětským hrdinům. Mezi zajímavé stránky snímku patří retrospektivní prostřihy do minulosti hlavní hrdinky Jany, která se proti své vůli po rozvodu rodičů ocitá v dětském domově (právě díky retrospektivě se skutečný důvod umístění Jany do domova divák dozvídá až ve druhé polovině filmu). Hanibal se film snažil ozvláštnit dalšími vizuálními nápady, kdy každá tématická část začíná a končí stopefektem – jakousi fotografií dané scény. Bohužel z mého pohledu nebyl šťastně proveden výběr hlavní hrdinky Jany. Renata Mašková byla sice v 70. a 80. letech poměrně hojně obsazovaná, avšak její teprve druhý film Velké trápení byl evidentně nad její síly. Hlavní postava prožívala velké emotivní zvraty od chvíle štěstí po depresi, smutek a zoufalství; výrazový rejstřík Maškové toto naprosto nedokázal zachytit – její hrdinka celý film vypadala až příliš spokojeně. Občas zakolísal i scénář; zejména Cupákovi, otci Jany, zvyklému na velké textové plochy, krátké repliky neseděly. Mezi herci jednoznačně zaujala Jana Štěpánková v roli vyrovnané autoritativní vychovatelky s pozitivním přístupem k řešení dětských problémů. Na závěr si neodpustím svou obvyklou poznámku: v době vzniku (tj. před 37 lety) se, bez ohledu na kvalitu, programově točila řada filmů pro děti, což nepochybně obohacovalo nejen českou, ale i světovou kinematografii. Dnes by se takovými hloupostmi už nikdo nezabýval.(15.12.2011)

  • Danula13
    ***

    Tak to dopadá, když si rodiče skrze děti vyřizují mezi sebou účty. Jana je bez matky a bez sestry, ale s otcem, který na ni nemá čas. Jana tak skončí v dětském domově, smířit se s takovým osudem ale nechce. Smutný film o smutných věcech. Někteří rodiče si možná ani neuvědomují, jak dokáží psychicky ubližovat vlastním dětem.(23.12.2009)

  • zette
    ****

    Hodne dobry film Jiriho Hanibala, celkem me zarazi tak nizke hodnoceni... Velmi dobre natocene s depresivni hudbou Jiriho Svobody, ktera se do filmu skvele hodi. Zaujmou i herecke vykony, v cele s presvedcivou Ranatou Maskovou ci budoucim playboyem Markem Vasutem (ve filmu Vojta, udivuje me, ze ne vsichni ho poznali:-) ). Z dospelych hercu dominuje duo Cupak-Stepankova, skoda, ze jejich postavy nedostaly vice prostoru!(7.9.2013)

  • - Filmovanie prebiehalo v Jevišoviciach pri Znojme. (dyfur)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace