Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V sérii dojemných i poučných dívčích románků, které vznikaly v 70. letech, patří Velké trápení mezi ty zdařilejší. Odehrává se v dětském domově a líčí osudy dospívající dívky, která se chystá prožít prázdniny s otcem. Avšak nadále hledá citové jistoty - od otce prchá k matce... Film, na jehož scénáři se měl podílet v té době zakázaný dramatik František Pavlíček, se docela naléhavě zabývá neblahým dopadem rozpadlé rodiny na dětskou psychiku. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (31)

Wiikii 

všechny recenze uživatele

Problém tohoto filmu je, že je amatérský, ale hraje si na velké dílo s hloubkou, která by měla sahat až k surrealizmu. .. Jinak řečeno, chvílemi dospělé až surrealistické "tati, tati, prosímtě nenechávej mě tady..." a za chvíli dětské "paní soudružko, donesli jsme Vám květiny..." .. Je zde opravdu vidět, že zfilmovat knihu je obtížné. .... HODNOCENÍ: 40% (2*) ()

argenson 

všechny recenze uživatele

Hned na začátku jsem si říkal, že ta cesty od brány k zámku je mi povědomá. No bodejť, to jsou Jevišovice, tam jsem vloni byl, v zámku je domov důchodců. Při procházce tím krásným parkem po mně několik dědečků a babiček žadonilo, jestli nemám cigaretu nebo drobný na kafe. Působilo to na mě stejně depresivně jako tenhle film. Což mu ovšem na kvalitách neubírá. ()

Reklama

blackrain 

všechny recenze uživatele

Ta dlouhá cesta na začátku by se klidně mohla brát jako symbol. Bylo tady toho ale mnohem víc, nad čím by měl člověk alespoň trochu přemýšlet. Hudební doprovod chvilkami působil jako z nějakého hororu. Božena Bohmová by mohla zahrát i bachařku z kriminálu. Ta se ale dovedla zatvářit pěkně nepřéjemně. Celý příběh byl hezky proložen lyrikou. ()

zette 

všechny recenze uživatele

Hodne dobry film Jiriho Hanibala, celkem me zarazi tak nizke hodnoceni... Velmi dobre natocene s depresivni hudbou Jiriho Svobody, ktera se do filmu skvele hodi. Zaujmou i herecke vykony, v cele s presvedcivou Ranatou Maskovou ci budoucim playboyem Markem Vasutem (ve filmu Vojta, udivuje me, ze ne vsichni ho poznali:-) ). Z dospelych hercu dominuje duo Cupak-Stepankova, skoda, ze jejich postavy nedostaly vice prostoru! ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Vynikající Renata Mašková a její smíření se s nelehkým osudem, který je ovšem v místě kde se nachází stále jen individuální. Každý z těch dětiček má svůj osud, většinou smutný. Ovšem, i přes to se dokáží se svým trápením poprat. Měnící se hierarchie domova a předčasné dospívání u těch, kteří by si měli ještě dlouho hrát. Rodičovská netečnost je základem pro Janino chování. Dokáže oplácet i pomáhat. I dvě chvílemi až tajemně vyhlížející soudružky vychovatelky se dokáží usmát a leccos odpustit. A když už není kam jít, je tu jedna starší, hodná kuchařka. Nic ovšem nenahradí rodinu, na kterou ti všichni zlobiví i čestní pionýři čekají. Za branou a alejí. Jemná a kvalitní režie, velmi slušná hudba a celkově silný, vypovídající film o dětské duši, ve které toho zůstává mnohem víc, než si občas dokážeme připustit. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (5)

  • Jako dětský domov posloužil filmařům jevišovický Nový zámek na Znojemsku postavený na konci 19. století. Kolem něj se rozprostírá rozsáhlý park s mytologickými sochami Lorenza Mattieliho, který byl ve snímku často používán. Zámek dnes slouží jako domov pro seniory. (Facillitant)
  • Film vznikl podle stejnojmeného románu pro děti od Heleny Šmahelové, který byl vydán v roce 1957. V té době autorka pracovala jako psycholožka v brněnské protialkoholní léčebně, a tak dokázala trefně vykreslit poškozené vztahy mezi dětmi a dospělými. (Facillitant)
  • Hlavní hrdinka (Renata Mašková) odjíždí na výlet ze zastávky Citonice, která ale byla filmaři přejmenována na zastávku Dubí. Místo, kde potom čekala na svého otce (Eduard Cupák), je stanice Šumná. (Facillitant)

Reklama

Reklama