Velké trápení
Drama / Rodinný / Psychologický
Československo, 1974, 87 min
Režie:
Jiří HanibalPředloha:
Helena Šmahelová (kniha)Scénář:
Bohumila Zelenková, Otto ZelenkaKamera:
Jan NovákHudba:
Jiří F. SvobodaHrají:
Renata Mašková, Jana Štěpánková, Božena Böhmová, Eduard Cupák, Marcela Martínková, Marie Motlová, Hana Packertová, Vanda Švarcová, Bohumil Šmída, Marie Vrábelová, Zuzana Fišerová-Svátková, Zuzana Zeithamlová, Kateřina Žalská, Marek Vašut, Martin Slabý, Stanislav Winter, Marek Hlavica, Josef Vytasil, Jan Hrušínský, Renata Bauerová, Táňa Václavová, Kateřina Šimůnková, Robert Krásný, Jitka Zelenohorská, Vladimír Štros, Věra Budilová, Marcel Bogosta, Slávka Hamouzová, Karel Hovorka st., Bohuslav Kupšovský, Zdeněk Skalický, Jindřich Faktor, Bohumil Koška, Věra Petáková, Viktor Riebauer, Jiřina Bílá, Marie Popelková, Petr Skarke, Gustav Vondráček, Barbora Stehlíková, Irena Kozárová, Pavlína ValeriánováStřih:
Zdeněk StehlíkZvuk:
Ladislav HausdorfScénografie:
Jiří HlupýMasky:
Rudolf BunešKostýmy:
Marta Kaplerová, Eva Lackingerová58%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
V kinech
od:
|
01.01.1975 |
|---|
mchnk
Vynikající Renata Mašková a její smíření se s nelehkým osudem, který je ovšem v místě kde se nachází stále jen individuální. Každý z těch dětiček má svůj osud, většinou smutný. Ovšem, i přes to se dokáží se svým trápením poprat. Měnící se hierarchie domova a předčasné dospívání u těch, kteří by si měli ještě dlouho hrát. Rodičovská netečnost je základem pro Janino chování. Dokáže oplácet i pomáhat. I dvě chvílemi až tajemně vyhlížející soudružky vychovatelky se dokáží usmát a leccos odpustit. A když už není kam jít, je tu jedna starší, hodná kuchařka. Nic ovšem nenahradí rodinu, na kterou ti všichni zlobiví i čestní pionýři čekají. Za branou a alejí. Jemná a kvalitní režie, velmi slušná hudba a celkově silný, vypovídající film o dětské duši, ve které toho zůstává mnohem víc, než si občas dokážeme připustit.(7.9.2013)
fantoci
Psychologicky i lyricky laděný film, kde příběh sledujeme očima třináctileté dívky. Osud tomu chtěl, že se dostala do dětského domova. Rozvod rodičů, odtržení od sestry i matky, otec, jemuž byla dána do výchovy na ni nemá čas. Film jakoby sleduje dvě dějové línie. Vzpomínky na první zážitky z dětského domova a současná cesta za maminkou. Zajímavou roli zde má Jana Štěpánková (vedoucí dětského domova), která má své svěřence totálně přečtené a nic ji neunikne. Ve filmu hraje rovněž třináctiletý Marek Vašut a přiznám se, vůbec jsem jej nepoznal.(6.3.2008)
argenson
Hned na začátku jsem si říkal, že ta cesty od brány k zámku je mi povědomá. No bodejť, to jsou Jevišovice, tam jsem vloni byl, v zámku je domov důchodců. Při procházce tím krásným parkem po mně několik dědečků a babiček žadonilo, jestli nemám cigaretu nebo drobný na kafe. Působilo to na mě stejně depresivně jako tenhle film. Což mu ovšem na kvalitách neubírá.(11.2.2015)
blackrain
Ta dlouhá cesta na začátku by se klidně mohla brát jako symbol. Bylo tady toho ale mnohem víc, nad čím by měl člověk alespoň trochu přemýšlet. Hudební doprovod chvilkami působil jako z nějakého hororu. Božena Bohmová by mohla zahrát i bachařku z kriminálu. Ta se ale dovedla zatvářit pěkně nepřéjemně. Celý příběh byl hezky proložen lyrikou.(26.2.2015)
dogma97
Souhlasím s první větou oficiálního obsahu - jak ale musel tedy vypadat zbytek tehdejší produkce... . Film stojí na roztomilé Maškové, která na svých třináct let hraje slušně. Po režijní stránce je to ale takové nějaké upocené - dlouhé jízdy běžících punčocháčů, každý druhý záběr začíná mrtvolkou, no a ten otevřeně otevřený konec s otazníkem přes celé plátno - to už je vyložená úchylárna.(23.12.2009)