Vlak do Pusanu

World War Z i s Pitt(em) se může jít zahrabat. Train to Busan vítězí na plné čáře. Je vidět, že i z tak vyždímanýho subžánru Zombie hororů je stále pořád co ždímat. Rozhodně jde o jeden z nejlepších Zombie hororů posledních let. Plno akce, ještě víc zombíků, napětí, že by se dalo krájet a kupodivu tu zapracovaly i emoce. Po delší době jsem viděl propracovanější charaktery postav u kterých mi nebylo jedno jak to s něma dopadne. Což se poslední dobou skoro nestavá. Přiznávám, že jsem to toho šel s obavama, ale zbytečně. Korejci překvapili a já smekám ( teda kdybych měl co ). A těch 118 minut není vůbec tak hrozivých jak by se mohlo zdát.Akce začne po pár minutách a skončí v podstatě až na konci, takže není absolutně žádnej prostor pro nudu. Určitě by se dalo pár věcí filmu vytknout, ale proč, když jsem se parádně bavil. Ikdyž jsem spíš zastáncem staré školy - práce maskérů, umělá krev a poctivý gore. Tady se ty digitální triky daly přežít. (04.10.2016)

Ani nevim proč, ale já fakt myslela, že se u toho budu bát. Výsledek? Ani omylem, pičo ale fakt ani omylem. Korejský zombíci jsou krásně mrštní a ty jejich pohyby to je žůžo labůžo, ale co se týká inteligenčního kvo kvo kvocientu, tak tu máme nejdebilnější zombíky v dějinách filmu. Zombíci jsou tak dutí, že si neumí otevřít dveře, ve tmě se zklidní jak sokol, kterýmu prdnete na hlavu kuklu a když na vás čuměj přes sklo a chtěj vás sežrat, stačí na sklo cáknout vodu, připlácnout noviny a zombíci jsou hned jako ovečky. Kdyby tedy cestující do Pusanu nebyli úplně retardovaný, dojeli by tam v klidu a v dost hojném počtu. Jenže jsou stejně intelechtuálně zdatní jako zombíci a tak se dočkáme perliček, jako otevření kupé plnýho nakažených (2x) trnutí hrůzou na místě když můžu utíkat (274x) a hysterického řvaní na místě dokud mě nesežerou (583x) . Hlavní hero je drtivou stopáž filmu strašnej mameluk a krom malé holčičky se dalo fandit snad jen týpkovi, co udělal ukázkovej bubínek své manželce, která ho láskyplně oslovuje IDIOTE a ráda do něj mlátí, aby pak najednou zjistila, jak hrozně ho miluje , když jí chcípne. Jujky spoiler. Pardon...No alespoň dík za ten ryze korejskej konec (26.08.2017)

Viete čo je najhoršie pri pozeraní dobre rozbehnutého hororu? Ak namiesto napínavej jazdy alebo pobavenia, začnú zombie scény nudiť. Napríklad preto, že základný koncept sa až príliš často krát opakuje. Tak aj tu: z vozňa do vozňa, z vlaku a späť do vlaku. Dobre je vykreslená odpudivosť jednania niektorých typov, horších ako zombíci, pretože tí konajú v túžbe po krvavom zahryznutí, na základe svojej rodovej (genderovej) prirodzenosti. Naproti tomu nenakazení ľudia majú na výber. Neprekvapilo, že veľa z nich si vyberá obetovanie potenciálne nakazených a nechanie ich napospas lačným nemŕtvym. Popri opakovanej hororovej nude zaujme mix strašidelného akčného filmu a romantizujúcej melodrámy, podčiarkujúcej dôležitosť rodiny. Konanie postáv a ich nádeje sa dosť upierali na vyriešenie celospoločenského problému armádou. Zrejme ide v Kórei o nejakú tradíciu na pozadí skúseností z minulosti. (21.07.2020)

Jede vláček motoráček kolik zombíků asi má. Ano může se zdát jako takový prequel Světové války Z, nakonec tam ta epidemie měla jedno z prvních ohnisek v Korei. Prostředí je vybrané dobře a scénář dobře napsán. Otcové malých dcer a otcové nastávající se jsou zajímavě profilované postavy. Někteří muži jsou opravdový muži, i když někteří úplně nejvyspěli. Konec zakončen velmi dojemně a trochu poetický, takže občas u někoho ukapne nejedna slza. A byť na na začátku se Vlak do Pusanu tvářil na 3 hvězdičky, tak se rozjel a i díky konci skončil na pěti. (26.11.2017)

Seok-woo, správce fondu, vidí jen svoji práci, myslí jen na sebe (což mu vyčte i jeho dcera). Ale protože dcera Soo-an slaví své narozeniny, rozhodne se splnit jí stále slibované a odpírané přání - navštívit společně její matku žijící v Pusanu. Cesta za exmanželkou nabere nečekané obrátky již v momentě, kdy vlak opouští nádraží a na perón vbíhají nemrtví likvidující každého, kdo jim přijde do cesty. Jedna nakažená se samozřejmě dostane do vlaku, a tak je jen otázkou času, kdy vypukne mezi pasažéry šílenství. Kromě otce s dcerou sledujeme ještě několik dalších dvojic, mezi nimiž je pouto - manželé, milenci či sestry. Snímek má několik rovin - osudy hlavních postav a jejich vývoj, kdy především Seok-woo projde velikou změnou, cesta do Pusanu, boj o přežití a dění v zemi, které se divák dozvídá z médií nebo prostřednictvím telefonátů cestujících. Akční scény mají dynamiku a provází je vynikající hudba - útěk k vlaku, boj ve vagonech, nemrtví sypající se skrze okna budovy, vlaků či z vrtulníků, horda zavěšená na lokomotivě nebo jedoucí hořící vlak. Vyloženě brutální gore chybí, ale krev cáká v hektolitrech. Zavilý padouch nechybí. Srdceryvné scény jdou na dřeň, ale nepůsobí násilně ani rušivě. Nejkrásnější je však úvodní scénka se srnečkou. Jen na to, že nemrtví běhají rychleji než živí, si nikdy nezvyknu. (09.01.2019)