Ružové sny

Buďsi tak nebo onak, film o vědomí vztahu lidského srdce, které žije v obyčejné duši. Promyšlený film až do nejmenších detailů, v němž není ponecháno nic náhodě, ale vše do sebe harmonicky zapadá. Jeden z nejlepších filmu natočený toho druhu na Slovensku od skvělého slovenského režiséra Dušana Hanáka. (12.12.2007)

3,5 hvězdy. Filmy o lásce z živočišného a pestrého cikánského prostředí snad nemůžou zklamat. Viz i pouze o rok starší Cikani jdou do nebe. Divák si kromě vzpomínky na krásnou Bittovou odnese i zlaté rady do života jako "Keď mám problémy, vždy si dám vajíčka." nebo "Keby si bol smutný, tak sa najedz. Smutní ľudia sa majú najest." :) (09.11.2019)

Nadherny, lyricky podany snimek o zamilovanem postakovi Jakubovi a cikance Jolane. Oba hlavni protagoniste zaujmou na prvni pohled, at uz "panicky vzhlizejici" Juraj Nvota nebo pohledna 18-ti leta Iva Bittova. Zajimave jsou i vedlejsi postavy s Verou Bilou v cele, ci prostredi cikanske osady. Citliva kamera a hudba Petra Hapky krasne dokresluje pribeh postaka, ktery postupne ztraci sve idealy. V tomto pripade mi vubec nevadilo, ze forma zpracovani prevysuje obsah. Vyborna je scena, kdy se vesnicka tancovacka prostrihava s tancem samotne hlavni dvojice a hudbu kapely vystrida vrkani holubu. A jedna hlaska za vsechny: "Takovi jsou cikani. Kdyby ji nebil, rekla by... Nebijes me, nemas me rad". Jeden z nejlepsich slovenskych filmu. (10.03.2013)

„Právě uběhlo 10 vteřin vašeho života!“ Co mne od prvních scén na Hanákově filmu upoutalo, bylo jeho poetické kouzlo tkvící v obrazu kažodenního života, také pak v jednoduchém, ale příjemně jemném humoru, kameře se smyslem pro výtvarno i nádherné Hapkově hudbě, která tu doprovází nejen pošťákovy „růžové“ sny či scény s prostřihy na staré fotografie a lidová výtvarná díla. Zajímavé v rámci tohoto stylu, ve filmu zobrazujícím částečně nepropustnou hranici mezi dvěma světy romské a původní slovenské komunity na vesnice, je pak kombinace dvou hudebních stylů, kdy se Hapkovy „pouťové“ motivy střídají s klasickou romskou hudbou a zpěvy. Samotný příběh na mě však oproti oné poetice již tolik nezapůsobil. Zamilovanost přinesla i své momenty, ale tam, kde se zřejmě mělo prohloubit drama nebo jsem měl pocítit nezapomenutelné okamžiky vzácných setkání letní lásky postupně odsouzené k vynucenému konci či smutných procitnutí Jakuba mimo ně, tam se mi občas snímek trochu vlekl. V této chvíli mě tedy Ružové sny nezasáhly tolik, jak mohly, přestože svým náhledem do rozdílů dvou komunit v jedné vesnici přinesly v rámci čs. kinematografii své doby cosi jiného. [70%] (18.01.2024)

Výtečně natočený nostalgický, úsměvný snímek o tom, že asimilace cikánů do většinové společnosti nikdy nemůže nastat, protože to neumožní ani oni ani "bílá" většina. Přimějeme-li se však k obyčejné, nenáročné toleranci, může vzniknout docela příjemné ovzduší, jaké panovává mezi navzájem se iritujícími společenstvími. (17.10.2010)