Sergeant York
Režie:
Howard HawksKamera:
Sol PolitoHudba:
Max SteinerHrají:
Gary Cooper, Walter Brennan, Joan Leslie, George Tobias, Stanley Ridges, Margaret Wycherly, Ward Bond, Noah Beery Jr., June Lockhart, Dickie Moore (více)Obsahy(1)
Zálesácky ostrostrelec sa stáva jedným z najoslavovanejších amerických hrdinov prvej svetovej vojny potom, čo bez akejkoľvek pomoci zaútočil a zaujal nemeckú pozíciu... (matriosa)
Videa (1)
Recenze (29)
Gary Cooper je skvělým tahounem tohoto filmu. Bez něho by to nikdy nebylo ono. Jeho pohled, jeho mluva, to, jak celkem jednoduše a přirozeně hraje, jsou okrasy filmu o tom, jak se může změnit život jednoho člověka, ale jak se sám člověk změnit nemusí. Nebo alespoň ne tolik. Hezký příběh o člověku, který nechtěl být velkým, ale tak trochu se jím stal. Asi jsem ale stejně čekal trochu silnější zážitek. ()
Ten film se mnou teda bojoval. Na místo očekávaného válečného eposu je to přes hodinu farmářské sociální drama, navíc hodně naivní a propagandistické. Víra v Boha, tradiční americké hodnoty, spravedlivá válka to vše je vyzdvihováno až nechutným způsobem a sráží film neskutečně dolů. Na druhou stranu Hawks to jako zkušený režisér ukočíroval a jakmile se dostaneme do války je to celkem mazec. Yorkova heroická akce je předzvěst všech rambovin o 40 let později. A nakonec jsem začal i naivnímu hrdinovi fandit. Jeho cesta od pijana, přes pobožného muže, válečného hrdinu ke skromnému farmáři je výborná především díky fantastickému Gary Cooperovi, který s přehledem zahrál všechny odstíny postavy a Oskar přišel naprosto zaslouženě. Lepší 3*. Válečný film roku 1941. ()
Americký sniper ročník 1941. Seržant York je milý, naivnučký veľkofilm z obdobia, keď už sme mali ávno za sebou filmy typu Na západnej fronte kľud a Big parade. Čiže filmy s ucelenejším posolstvom a myslím, že aj filmársky inovatívnejšie. Howard Hawks bol ale macher a celú stopáž dokáže nepretržite baviť a o aj pri tých menej svetlých momentoch, vlastne pri väčšine dialógov. Zmysel filmu mi trochu uniká, snáď mal byť reklamou na nábor američanov do druhej svetovej vojny, scenár im navyše vysvetľuje rozpor medzi bohom a službou vlasti, nakoniec sa však prikláňa k antimilitarizmu. Nepríjemné skúsenosti nie sú pre Yorka niečím, na čo by bol hrdý a zabíjanie stále považuje za nutné zlo, s ktorým nikdy nebude súhlasiť. ()
Jeden ze 100 nejlepších válečných filmů (z doby po r. 1900) - 100 Greatest Post 1900 War Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Jeden ze 100 nejlepších životopisných filmů - 100 Greatest Biography Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. ()
Hodně naivní a patetické, ale taky poctivé a fungující. Je zde vytvořeno mnoho klasických stereotypů, jenž budou provázet většinu válečných filmů 20.století, je tu i otisk klasických studiových postupů zlatého věku holywoodu. Cooper hraje roztomilého hrdinu naplno, Leslie to sluší a Hawks zručně vypráví. Dostane se nám mnohých poučení, vojenské agitky a jedné z prvních válečných scén. Dnes už je věk cítit, ale filmu se nedá upřít kvalita, zábavnost i zajímavost. Zlobivý kluk z Tennese, našel dívku, víru a vyhrál válku... 70% ()
Galerie (26)
Zajímavosti (7)
- Film je natočen podle skutečného příběhu nejvyznamenanějšího vojáka první světové války. (Pavlínka9)
- Alvin Cullum York se narodil Pall Mall v Tennessee. Během první světové války sloužil u roty C, 328. pěšího pluku, 82. pěší divize "All Americans" U.S. Army. V hodnosti desátníka se zúčastnil 8. října 1918 diverzní akce proti silně hájené kótě 223, akce proběhla v průběhu ofenzívy Dohodových spojenců v oblasti Meuse-Argonne. Pomocí pěchotní pušky M1917 Enfield a pistolí .45 Colt M1911 zabil 28 Němců, a tak zlomil jejich odpor. Podařilo se mu zajmout 132 německých vojáků, včetně 4 důstojníků, a ukořistil 32 kulometů. Za svůj husarský kousek se mu dostalo vyznamenání Medailí cti, v angličtině Medal of Honor, a povýšení na seržanta. (charlie_ando)
- Příběh seržanta Yorka byl vysněným projektem producenta Jesseho Laskyho už od doby, kdy 22. května 1919 sledoval z okna své kanceláře na Páté avenue jeho triumfální newyorské uvítání. Trvalo mu ale více než dvacet let, než získal dostatečnou podporu pro jeho natočení a vděčil za ni především vypjatému vlastenectví Harryho Warnera tváří v tvář americkému izolacionalismu přelomu 30. a 40. let. Podobně dlouho mu trvalo, než přesvědčil samotného Yorka, aby s natočením filmu souhlasil, a Lasky tak získal přístup nejen k němu samotnému a jeho okolí, ale také k jeho deníkům a dopisům z oné doby. (Letní filmová škola)
Reklama