Režie:
Ladislav HelgeKamera:
Jiří ŠámalHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Július Pántik, Štěpán Zemánek, Richard Lederer, Ľudovít Greššo, Bohuslav Čáp, Ida Rapaičová, Vojtěch Ron, Hana Slivková, Anna Grissová, František Šolc (více)Obsahy(1)
Detailní psychologický portrét zatvrzelého komunistického funkcionáře Arnošta Pánka patří mezi nejvýznamnější snímky nedávno zesnulého režiséra Ladislava Helgeho. Dílo spojované s dobou pražského jara a následně uložené do normalizačního trezoru zůstává nepříjemně aktuální kritikou byrokratické zaslepenosti. (Bohemia MP)
Recenze (69)
Velká samota mi přišla hodně zybtečná. Nevím, jestli tento pohled nezměnit, protože po dokumentu s Ladislavem Helgem mi bylo jsné, že tento pán to má v hlavě srovnané a ví, co dělá. To se týká i tohoto snímku - s tím dodatkem, že kritika, potažmo satira socialistického systému v Českosovensku byla (až na čestné výjímky) poněkud kontraproduktivní a její smysl se ztrácel. Tak se sám sebe ptám: kam vlastně patří tohle dílo? ()
Keď sa všemocný komunistický funkcionár dostane do konfrontácie s poznaním, že jeho chránenec bol obvinený, spustí sa v jeho osobnom i profesnom živote veľká skúška charakteru. Režisér Ladislav Helge dokázal vytvoriť realistickú atmosféru a k tomu mu dopomohli aj niektorí neopozeraní herci. Pravdou je, že film drží pevne v rukách predovšetkým Július Pántik, ktorý je vynikajúci. Z filmu je cítiť postupné uvoľňovanie v spoločnosti, inak by tento film nemohol vzniknúť. ()
Do sebe zahleděný film řeší kvadraturu kruhu. 1) Spoiler. Ten stud jsem soudruhu Pánkovi příliš nevěřil. Jak se ukázalo na úplném konci filmu, právem. Jemná kritika typu "někteří soudruzi neunesli tíhu úkolů nové doby" trochu připomíná Mňačkovu novelu Jak chutná moc, ale je převelice krotká. Filmu by tak více slušel rok výroby 1963. 2) Ve své době silná čtyřhvězdičková výpověď je dnes už jen nepříliš zajímavým pokusem o nenápadnou kritiku v povoleném rozsahu. 3) Spoiler. A že by se družstevníci na schůzi styděli promluvit a přidat se tak k odsouzení nepoctivého funkcionáře? Promiňte, možná jsem cynik, ale tomu taky nevěřím. Spíš se báli obhajovat své prospěchářství. Inu, kdo nekrade, okrádá rodinu. ()
Stud na první pohled vyniká poutavým námětem, nicméně samotný příběh je paradoxně největším nepřítelem pro celkové vyznění filmu. Mně se to zdálo šíleně zdlouhavé, nikam nesměřující a prázdné. Výkony herců mě rovněž nijak neuchvátily a dost často jsem bloumal nad nevyzpytatelně se měnícím chováním postav. Film, který se až příliš nebezpečně táhne. ()
Velké překvapení. Dnešnímu divákovi asi lecos nebude jasné, ale on dnešní divák asi těžko koukne na tenhle film o soudruhu tajemníkovi, který na krátko k rozumu přišel... Pántik je zvláštní herec se zvláštní mluvou. Když jsem s ním viděl kdysi Gottwalda, měl jsem dojem, že asi takhle Gottwald mluvil. Po Studu už vím, že to je zkrátka takový projev Pántika. Snímek je to dosti odvážný, ale v předjaří Pražského jara se zvolna začínalo mluvit o lecčems. Kritika měla jasné viníky. Vedoucí funkcionáře KSČ. U nejednoho soudruha se zjistilo, že i když se 20 let dřel pro dědinu nemusí být takovým světcem jakým se dělá. V případě Pánka je to o to horší, že si lecos ani neuvědomoval. Sebereflexe nula a když už se zdá, že by přeci jen svědomí mohlo iniciovat nápravné procesy, přejde noc a vše je ve starých kolejích. Velmi symbolický film, kde jako by se tušilo co přijde i ve skutečnosti. Krom dobových reálií vesnic na Moravě mne ve filmu zaujalo těch pár záběrů na úplně otřískané kostely. * * * * ()
Galerie (3)
Photo © CS Film
Zajímavosti (4)
- Film mal premiéru 3.5.1968 a hneď po normalizácii bol zaradený medzi trezorovej snímky. (Raccoon.city)
- Filmovanie prebiehalo v Mikulove. (dyfur)
- Exteriéry vesnice Spádová se točily v Horních Věstonicích. (Arccos)
Reklama