Bába z ledu

Nový film Bohdana Slámy mne celkem překvapil, zpočátku jsem měl za to, že jde o ,,soft" Slámu, že tentokráte rezignoval na výrazný umělecký rozměr a natočil žánrovou oddychovou, jakousi romanci třetího věku, jak běh filmu ale postupoval, Bohdan utahoval šrouby a celý ten příběh pokřivených rodinných vztahů a determinace dysfunkční rodinnou minulostí začal být čím dál působivější, psychologicky prokreslenější a autentičtější. Každá z postav je uvnitř nějak porouchaná a ono porouchání má původ ve výchově a v chladu rodinných krbů. Rodinné štěstí je jen předstírané, na venek všechno nějak funguje a fasáda drží, ale uvnitř se už rodinné vazby pomalu bortí, až nakonec vše vyhřezne a množina rodin se začne pomalu rozpadávat. Ani návštěvník zvenku, Hančin nový přítel Broňa, není jiný, i on ve své minulosti pečlivě střeží svou třináctou komnatu. Scenáristicky excelentní. Motiv otužilectví je nosný (a americkému divákovi bude jistě fungovat jako originální exotický prvek typický pro (post)sovětský prostor Východní Evropy - to je aluze k nominaci filmu na americké Oskary) a chytře v sobě schovává leitmotiv chladu rodinných vztahů i citů jednotlivých hrdinů, vizuálem a některými dalšími motivy (veslařský klub, odcizená studená Praha...) mi Bába z ledu trochu připomínala jiný Slámův projekt Život a doba soudce A. K., má to takový ,,televizní" charakter; vedení i výběr herců klasicky vynikající (dvorní Slámova herečka Zuzana Kronerová zaslouží absolutorium, jak za herecký projev, tak za odvahu, ona erotická scéna byla možná nejodvážnější v české kinematografii vůbec), jen se mi zdá, že tenhle projekt je až moc skromný, komorní, neokázalý, chybí mi ta podmanivá práce s kamerou (jinak typická pro Slámovy filmy) a trochu více útočení na city...ždímání diváka... Každopádně velmi dobrý, překvapivě jiný, příměstsky velkoměstský ,,Mistrův" film... (21.09.2017)

Občas jsem tento pocit mívala i u starších Slámových věcí, ale tady je to silnější než kdy jindy, a totiž že ten film nedává smysl. Kdyby se věnoval zralé ženě, která se učí rozkvétat a dívat se na svět vlastníma očima, tak proti němu neřeknu půl slova. Jenže tak to není. Soukromé problémy těch synů v takto detailním pohledu tam neměly vůbec co dělat. Absurdní vyhrocenost, nezvládnutí herecké intenzity (hlavně Daniel, Neužil i Tatiana to trochu přeháněli, zatímco Nový mi připadal moc plochý a prázdný na to, jaké nitro se v jeho postavě vařilo) používání dětí jako loutek a nikoli účastníků rodinného provozu, směšná kumulace v čase - už tak film působí uspěchaně, všechno vypadá, jako by se odehrálo během maximálně jednoho měsíce, a ke všemu je to tisíc zvratů, za které by se žádná telenovela nemusela stydět. V podstatě to vypadá jako školácké chybné rozhodnutí, kdy se autor zpracovávající vláčné, meditativní téma lekne, že se tam toho málo děje, a začne si vymýšlet zbytečné blbosti navíc a cpát je tam jednu za druhou. Nedává to smysl, a ačkoliv jsem si přála, aby poslední záběr byl takový, jaký nakonec je, tak díky tomu všemu, co mu předcházelo, je absolutně nezasloužený. (16.06.2018)

Mohlo by se to jmenovat Báby tvář z ledové vody, že bychom se propojili s Hollywoodem, kde výsledky nejlepšího filmu byly taky rozpačité (tedy daleko rozpačitější, z devíti nominovaných byl zvolen jasně ten nejslabší, což je husarský kousek a asi historický okamžik). Bába z ledu byla nejspíš jedinou a nejlepší možností. Češi si zdá se stále ještě libují v sociální depresi, ve vachrlatých rodinných vztazích a ne úplně šťastných koncích. Já, jako český divák z roku 2018, kdy drtivá většina zpráv je negativních, všude kolem politické zlo, v Americe Lump, u nás Ovar, si na konci říkám: "Stálo mi to za ty dvě hodiny života?". Líbilo by se mi to jako čistá sonda do života otužilců (nebo přímo dokument o nich), ta rodinná část je překvapivě pitomě napsaná, postavy (čtyři vedlejší nominace!?) černobílé jak zebra, situace celkem otravné. Ale ukoukal jsem to s jistým zájmem celé, a to se dnes cení! 60% (14.03.2018)

Na snímku mě nejvíc lákalo spojení Bohdana Slámy a Pavla Nového, které bylo nakonec nejméně zajímavé, Nový nepředvádí nic zvláštního, je sám za sebe, prostě JE. No a dál? Sláma jako vždy sociální, tenhle jeho poslední film je na rozdíl od minulých excentrických Čtyř sluncí velice minimalistický, stačí gesto či věta a divák musí dávat pozor. Moje chyba, čekal jsem asi něco jiného, více dějového, méně formanovského a "novovlnného." Ve výsledku je film vlastně o charekterní ženě a její osamělosti. Vše, co na mě působilo méně, vynahrazovali Neužil a Daniel v rolích synů. Na Švejka se i přesto těším!! (27.02.2017)

Teorie tygra Vol. 2 v jakémsi pokusu o hlubokomyslnější pojetí. Výsledek je ale dost podobný. Vše v jedné osobě krásně reprezentuje postava Vilhelmové. Ta totiž zřejmě jen přešla z jednoho placu na druhý a zůstala v jedné a té samé roli. Jestli jí v podobném pojetí upjaté a věčně nasrané manželky uvidím ještě jednou, snad si raději už vydloubnu oči. Ostatně jediná postava, která ve filmu nějak normálně funguje je postava Hany (stejně tak herectví Kronerové je asi jediné, které snese nějaké měřítko). Všechny vedlejší postavy, myslím tím hlavně její rodinu, jsou jen charakterově plochá banda dementů. Synové jsou sobečtí kreténi, ale Haně (a zřejmě ani tvůrcům) po celou dobu filmu jaksi nedošlo, že jaký si to uděláš, takový to máš. Charaktery jejích synů jsou tak z velké části právě jejím dílem. A nijak líp z toho nevyplouvá ani postava Broni, který sice kecá do výchovy cizího dítěte, ale ve skutečnosti je ještě větším blbcem on sám. Sláma se tak po celou dobu filmu pohybuje v naprostých extrémech a tím pádem bere příběhu jakoukoliv kapku realismu. Proto, abyste žil svobodný život bez nadvlády lidí okolo sebe, nemusíte hned mít při obědě na stole živou slepici. Korunu tomu nasadila ještě technická stránka. Podle mě je Bába z ledu minimálně velice průměrně, ale snad bych řekl, že i podprůměrně nasnímaný film. Neumětelské a mnohdy nehezké kompozice, neustálé nepříjemné pohupování kamery v prostoru, někdy až amatérské záběrování scén. 4/10 (13.03.2017)