Reklama

Reklama

Bába z ledu

Trailer

Obsahy(1)

Po setkání s otužilcem Broňou (Pavel Nový) začíná ovdovělá Hana (Zuzana Kronerová) pozvolna měnit svůj stereotypní život, který se doposud točil výhradně kolem jejích synů (Marek Daniel, Václav Neužil), snach (Petra Špalková, Tatiana Vilhelmová) a vnoučat. Zatímco šedesátnice Hana prožívá love story, tradiční víkendové obědy v rodinné vile ztrácejí na idyličnosti a postupně vyplouvá na povrch, že každý z hrdinů má nějaké tajemství. Haniným nečekaným spojencem se stává vnuk Ivánek, který si zamiloval nejen svérázného Broňu, ale i jeho slepici Adélu a otužileckou komunitu na břehu Vltavy. Příběh rozkrývající nelehké vztahy mezi třemi generacemi přináší naději, že život lze vzít do vlastních rukou v jakémkoli věku. (Falcon)

(více)

Videa (3)

Trailer

Recenze (499)

malylada 

všechny recenze uživatele

Hlavní hrdinka je člověk, se kterým musí každý soucítit, s jakou trpělivostí snáší rodinné problémy a především čecháčkovské, nechutné charaktery. Náhodu se jí do cesty připlete banda otužilců a především sympaťák Broňa. Drama je pojímáno velmi vtipným způsobem a nechybí zde mnoho silných okamžiků. Hereckému duu nelze nefandit, díky upřímnosti, herectví a jejich obdivuhodnému otužileckému výkonu. Moc se mi líbilo vykreslení jednotlivých charakterů lidských povah a to v příjemně utíkajícím dramatu, bez zbytečných dialogů, s nadsázkou a vtipem. V některých momentech je tempo vlažnější a trošku toho barvitého klišé nechybí, ale nikdy to není přes čáru, aby se divák nudil. Zdálo se, že vše směřuje k očekávanému závěru, který však svým hořkým finále hodně překvapí a Bába z ledu dokonale vystihuje název filmu. Mimo jiné ta slepice byla boží !!!! .......7/10 ()

argenson 

všechny recenze uživatele

K tématu stárnoucí hlavy rodiny, která se vzepře potomkům a začne si žít svůj život, se u nás natočilo poměrně dost. Chápu, že je jiná doba a že poetika Högra s Medřickou v Romeovi a Julii na konci listopadu je už lehce passé, zatímco tady jsme svědky poměrně naturalistické scény, kdy si Zuzana Kronerová olivovým olejem promazává frndu, aby mohla kopulovat. Taky jsme uměli dělat filmy, kde se prolínalo několik dějových linií, které se vzájemně doplňovaly a byly humorné i smutné (Vesničko má středisková, Pelíšky). Zatímco tady jede jediná a poměrně nudná linka, kdy babě hrábne, začne se otužovat a spustí se s pochybnou existencí. Nášlap k humorným situacím ze života v podobě povinných sobotních obědů se nějak nedaří a všechny postavy se chovají úplně ujetě a v celkovým kontextu nelogicky. Jediná normální je tu Petra Špalková a jí pak stačí čtyři repliky na Českýho lva za vedlejší roli. Bábu z ledu dávám k ledu. ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Zaručeně nejlepší Bohdan Sláma. S jinými jeho filmy mám totiž trošku problém. A ani tady to nebude úplně na pohodu. On totiž zajímavé téma prolíná s takovými příběhovými výkruty, které bych si ve filmu klidně z fleku odpustil. Dávám za příklad sexuální scénu nebo když z paní Kronerové udělají rádoby Marilyn Monroe. To jsou takové momenty, u kterých si říkáte, že by ve filmu vůbec být nemuseli. Jenže to by to pak nebylo drama od Bohdana Slámy. Holt to tak prostě má. Pořád se ale jedná o hodně zajímavé drama, ve kterém postavy paní Kronerové a Pavla Nového byly napsaný vysloveně na tělo a byla radost na ně koukat. Arogantní zbytek byl taky fajn, ale hrál jenom druhý housle. Je třeba moc hezký vidět, že Vašek Neužil umí i vysloveně negativní postavu. Bába z ledu je tak naprosto poctivé drama evropských hodnot, což je super. Je vidět, že to taky umíme. ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Sice jako většina české současné produkce film nepřekračuje televizní kvalitu audiovizuálem (kamera, střih, hudba, zvuk nejsou nic světoborného), ale po vyprávěcí a tematické stránce je překvapivě dobrý. Alfou a omegou je tu dusno a bezvýchodnost životních situací, kdy každý z účastníků má už za život dost nadrobeno a spískáno a vzájemně si neumějí ani pomoct ani nic doopravdy sdělit, svěřit nebo vysvětlit, a už vůbec se nedokáží upřímně propojit a spolupracovat, aby se jim mohlo všem začít dařit prožívat život hodnotněji, lépe a opravdověji. Výčitky, mlčení, komentáře i občasná větší či menší gesta jako pokusy něco napravit nebo posunout lepším směrem se míjejí účinkem, projevy dobré vůle či zoufalé snahy přicházejí v rozklíženém načasování, jak každému dochází trpělivost či přicházejí podněty k reflexi nebo jednání v jinou chvíli, synergie nefunguje a každá naděje se vzápětí rozpadá v přemožení marností. Každý zvlášť je příliš slabý, aby mohl odčinit či napravit celý ten časoprostorový propletenec zamotaných nezdravých vztahů v rodinách a s trvalými následky nenapravených životních restů, vin a dopuštění nelze dobře žít. Ve chvíli, kdy se s takovým nákladem rozvětvených neštěstí člověk pokusí začít žít ještě i na stará kolena s někým druhým a opět v sobě zažehne naději, když ne na nápravu svého dosavadního zamotaného života, tak alespoň na nový začátek, musí zákonitě přijít o to horší vystřízlivění do reality, jíž nelze uniknout - protože ten druhý si s sebou v téhle společnosti nutně vláčí vlastní nedodělky a provinění a jejich trvalé následky, a kombinace dvou takových životních osudů není prakticky únosná - exponenciální příval následků, které je budou dostihovat, je přespřílišný. Když v našem pokolení jako několikátém po sobě nefungují rodiny a komunity (jako lokální sociální celky, kde všichni o každém všechno vědí a pomáhají si spolu žít, nikoli kluby, kam se utíká a kde se nikdo nikoho neptá na jeho domácí zázemí či minulost), jež by ctily základní lidské hodnoty, pak už žádný nový vztah zatížených, prokletých jedinců se spoustou šrámů a škraloupů neznamená dvojnásobnou radost a poloviční trápení, ale exponenciálně eskalovanou depresi a vědomí nemožnosti to překonat. Děti, které se mezi takovými paralyzovanými troskami dospělých motají, jsou tím od narození nenapravitelně poškozované, uzavřené, citově deprivované, bez morálních základů a osobně příkladného vedení k poctivé práci, vytrvalé péči a vnitřní radosti z jejích výsledků, naučené, že s ničím nepříjemným nejde doopravdy hnout, učící se rezignovat a kapitulovat, přijímat absurditu, porážku, nesrozumitelnost, absenci intuice i logiky, stávají se závislé na digitální zábavě, násilí, jsou nekomunikativní, otupělé či vzteklé, a rozhodně nepředstavují naději na lepší svět. ***** S takovým pocitem by měl divák odcházet z kina domů - do vlastní rodiny, ať už k rodičům, prarodičům, partnerovi, dětem, nebo třeba do bytu ke spolubydlícím či do izolace a "svého klidu" daleko od všech, ale pokaždé téměř jistě někam, kde nepanuje atmosféra ujištění, vlídného a vnímavého přijetí, podpory, spolupráce a širokého mezigeneračního rodinného i sousedského harmonického souladu. Všude je v nějaké formě napětí, dusno a bezvýchodnost, izolovanost a řevnivnost. ***** Tenhle nenápadný film nastavuje nebalamutící zrcadlo naší realitě, v níž dobíhá někdy před pomyslnými sedmi pokoleními zažehlý rozpad mezilidských vztahů a skutečných hodnot, a naší vzrůstající neschopnosti ho zastavit a obrátit. *~ () (méně) (více)

Morien 

všechny recenze uživatele

Občas jsem tento pocit mívala i u starších Slámových věcí, ale tady je to silnější než kdy jindy, a totiž že ten film nedává smysl. Kdyby se věnoval zralé ženě, která se učí rozkvétat a dívat se na svět vlastníma očima, tak proti němu neřeknu půl slova. Jenže tak to není. Soukromé problémy těch synů v takto detailním pohledu tam neměly vůbec co dělat. Absurdní vyhrocenost, nezvládnutí herecké intenzity (hlavně Daniel, Neužil i Tatiana to trochu přeháněli, zatímco Nový mi připadal moc plochý a prázdný na to, jaké nitro se v jeho postavě vařilo) používání dětí jako loutek a nikoli účastníků rodinného provozu, směšná kumulace v čase - už tak film působí uspěchaně, všechno vypadá, jako by se odehrálo během maximálně jednoho měsíce, a ke všemu je to tisíc zvratů, za které by se žádná telenovela nemusela stydět. V podstatě to vypadá jako školácké chybné rozhodnutí, kdy se autor zpracovávající vláčné, meditativní téma lekne, že se tam toho málo děje, a začne si vymýšlet zbytečné blbosti navíc a cpát je tam jednu za druhou. Nedává to smysl, a ačkoliv jsem si přála, aby poslední záběr byl takový, jaký nakonec je, tak díky tomu všemu, co mu předcházelo, je absolutně nezasloužený. ()

Galerie (23)

Zajímavosti (21)

  • Film podpořil Státní fond kinematografie. (SONY_)
  • Když se Kateřina (Tatiana Vilhelmová) vrátí domů, zhruba v 15. minutě, tak si Ivánek (Daniel Vízek) hraje na tabletu. Podle zvuků lze poznat, že se jedná českou hru „Botanicula“. (Bediverecs)
  • V úplném závěru filmu jde Hana (Zuzana Kronerová) do vody a plave. Jakmile se stočí ke kameře, přestane se pohybovat a je vidět, že plavání jen markýruje a ve skutečnosti se vůbec nepohybuje, stojí na dně. (pjotri)

Související novinky

Česko vybralo svého letošního kandidáta na Oscara

Česko vybralo svého letošního kandidáta na Oscara

12.09.2022

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) každoročně mimo udílení národního ocenění Český lev vybírá i potenciálního filmového kandidáta na prestižní cenu Oscar, jenž by na jaře příštího roku mohl… (více)

25. Český lev - výsledky

25. Český lev - výsledky

10.03.2018

Předáváním výročních 25. Českých lvů provázela slovenská moderátorka Adéla Vinczeová. O hudební složku večera se postarala nominovaná muzikantka Vladivojna La Chia. Večer také narážel na současnou… (více)

Filmoví fanoušci na filmovém festivalu v Cannes

Filmoví fanoušci na filmovém festivalu v Cannes

03.03.2018

Program Kreativní Evropa letos v lednu už podruhé vyhlásil celoevropskou soutěž s názvem #euFilmContest, v níž si filmoví nadšenci mohou otestovat své znalosti současného evropského filmu. Deset… (více)

Týden nejúspěšnějších filmů BEST FILM FEST

Týden nejúspěšnějších filmů BEST FILM FEST

13.07.2017

Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 13. do 19. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (více)

Reklama

Reklama