Dotek motýla

Báječné! Lyrické snění s čarokrásnou hudbou Luboše Fišera. Snový (nechci psát surrealistický, jelikož to není, snad poetistický) snímek jakoby se oddělil od světa Morgiany, lehce poznamenán Petrolejovými lampami a budoucí Pannou a netvorem. A vysněná, mučivá láska se nakonec zjeví v reálném světě. Ta dívka, o níž nemohlo se jasně říci, zda skutečně existuje, je najednou zde. A hle, jak málo (a nebo hodně?) stačí, aby byl člověk šťasten. Herz ve své nejlepší formě vypráví obrazem tak, jak by se od filmu mělo očekávat. (24.08.2016)

Díky tomuto středometrážnímu filmu tak nějak víc rozumím tomu, proč se mi současná a německá tvorba Herzova nelíbí. Někdy dokáže být protivně povrchní a tu svou poetiku obrazu vnucovat. Stejně tak zde mi některé záběry přijdou neuvěřitelně chtěné, o postavy snad ani nejde, ale o záběr. Jenže z něho to tak čiší, tak řve, to Herzovo podívejte, jak jsem hezký vymyslel záběr, až to zavání manýrismem. Avšak díky jisté tajuplnosti a dokonalé Fišerově hudbě to patří k nadprůměrným snímkům. (10.08.2011)

Tak při sledování tohoto filmu cloumaly mnou protichůdné emoce. Ten film by se mi měl (dle mých vlastních preferencí) vlastně líbit. Příběh s tajemstvím, romantické kulisy chátrajícího šlechtického sídla, nálada podzimu, pitoresknost a poetismus. Kameře se často nedá upřít jistá působivost, a vůbec je toto dílko ještě trochu cítit novou vlnou, je to takový dojezd Morgiany. ALE připadá mi, že pan režisér tu tlačí příliš na pilu, že je to až moc romantické, až moc obrazově vyumělkované, až moc exaltované, ta ústřední písnička je (možná vinou přednesu Heleny Vondráčkové) až moc sladkobolná – prostě je to tak moc chtěné, že to ujíždí ke kýči, že se to překlápí do vlastní karikatury (zvláště postava starého sluhy mocně k tomuto dojmu přispívá). Velmi slabé tři hvězdy. (16.02.2015)

S velkým potěšením jsem zhlédl tento esteticky působivý film na motivy I. S. Turgeněva, chvílemi jsem byl v pokušení dát i pět hvězdiček. Avšak jsou tu některé -alespoň pro mne- rušivé momenty:.z nich musím jmenovat zvláště V. Jedenáctíka v roli starého sluhy, jehož výkon byl spíše karikaturou herectví, neodpovídající hlasy některých postav - a pak zpěv Heleny Vondráčkové se sem nehodil. Jinak jednoduché, ale promyšlené obrazové efekty a naprosto vynikající hudba Luboše Fišera z tohoto dílka učinily v jistém smyslu poetický bonbónek (ovšem na některé pasáže Kachlíkova Kouzelného dobrodružství to nemá...).. (13.09.2010)

"Jsi pro mě víc, než slunce snad , když přijdeš den jen plá, když přejdeš však jen mráz a chlad a kolem noc jen zlá. Jsi pro mě víc, než smím Ti říct, když přijdeš den jen plá, když přejdeš však, tak nechci žít a kolem noc je zlá ..." - hlavní leitmotiv nádherně vyjadřuje ladění tohoto lehce studeně mrazivého a teple lyricky laděného snímečku podle Turgeněvovy romantické novely. Celý film je nádherným propojením Fišerovy vypjatě emotivní hudby s impresionistickými obrazy propojující nádherné, zářivé sny s ponurou skutečností, do které se netoužíme probudit. Děj není založen na slovech, ale na pohledech, na niterných pocitech, vyvěrajících z trýznivé bolesti lásky k neskutečné ženě. Oč krutější, protože zcela realistické, je pak probuzení z onoho snu ... (29.10.2014)