Dead Ant

Každé pořádné béčko se neobejde bez dvou věcí. Neuvěřitelné nadsázky a sexy slečnách v pohlavních rolích! Pro fanoušky metalu je to plné klišé a trendových narážek, já však fanouškem tohoto hudebního žánru moc nejsem. Osobně jsem se dobře pobavil, jednou dokonce i lekl a hlavně jsem se pořádně nasmál. Víckrát už to vidět nemusím a vlastně ani nechci, ale vzpomínku na doslova vybuchující mravence si ponechám na vždy. Při scénkách, které se neobejdou bez efektů je krutě znát rozpočet. Na druhou stranu, tohle mělo nějaký děj a vcelku to dávalo smysl. S trochou nadsázky to za tři stojí. (03.02.2020)

Tento neuvěřitelně dementní snímek by mě naprosto minul, nebýt očekávání nějaké hudební metalové komedie s prvky hororu nebo něco na způsob Repo: Genetická opera. Že to bude děsná traparná čiší už z názvu a po první minutě, ještě než naběhly titulky jsem to chtěl vzdát. Kde byla nějaká hudba?. kde bylo něco k smíchu? krom dementních přiblblých trapných keců, dementních herců a v dnešní době naprosto dementních triků. Ale i takové filmy si najdou své inteligentní diváky. (21.03.2020)

Nízkorozpočtový hororový snímek patřící do skupiny Grindhouse, což prozrazuje už úvodní scéna, zaručuje nevkusnou zábavu se vším všudy. Děj je prostý a plný nesmyslů, ale v tom je právě to kouzlo dané zábavy. Vizuální forma svým způsobem vzdává hold monster snímkům vzniklých v padesátých letech a dá se říct, že dobře. Členové heavy metalové kapely jsou podivíni snažící se dostat na výsluní. Jejich manažer jim zajistil vystoupení na určitém hudebním festivalu někde v kalifornské poušti. Cestou se utáboří k přenocování na místě, které je pro místní indiány posvátné a jak na začátku varuje indiánský šaman, stačí ztropit nějakou nepatřičnost a už se začnou dít věci. Po vkusném úvodu se rozehraje konverzační etuda, během čehož se nejeden divák nestačí divit. Avšak dialogy, jako například o metalovém make upu, nelegitimních fanynkách či pochybnostech o metalových baladách, které někdy zní jako temné a ironické rockové klišé, při roušce fantazie a smyslu pro humor dokáží vyvolat smích. Takové idioty aby jeden pohledal. A humor se neztrácí ani při útocích obrovských mravenců. Rockové fanoušky určitě zaujmou použité heavy metalové skladby, kterých je minimum, ale zní skutečně  dobře. Po technické stránce nemá snímek daleko od tvorby studia The Asylum. CGI mravenci jsou na dnešní skutečně hrozní. Scénář však obsahuje spoustu dobrých gagů. Film se tedy hodí k promítání v nějakých autokinech, nebo z projektoru na zahradě při večerní grilovačce. Takže vypnout mozek, otevřít pivo a bavit se. Nic víc se s tímhle filmem dělat nedá. (26.09.2021)

U tohoto typu filmů je nekompromisně tenká hranice mezi tupou zábavností a tupou trapností. Zde to sice ze začátku vypadalo, že by se tentokrát mohlo jednat o výjimku v podobě skutečně zábavného, odvážnějšího úletu, jenže to se týkalo zhruba tak úvodní čtvrthodinky, pak už ale nastalo asi jen třicet minut dění úplně o hovně, než došlo k prvním útokům zmutovaných mravenců a od té doby to šlo totálně do kopru, což znamená, že jedna trapná scéna stíhala druhou, z dialogů musí být potenciálnímu divákovi tak akorát na zvracení, postavy jsou banda nevýrazných, nudných trotlů, s odporně přehrávajícími herci a herečkami, které navíc ani neukázaly kozy, což je v tomto druhu filmu též jako neodpustitelný přešlap, styl humoru, spočívající především v parodování monster filmů a retardovaném chování postav, pak nelze hodnotit jinak, než jako odpadní, no a na závěr jsem si nechal akci, respektive efekty v podobě útoky mravenců, kdy se samozřejmě tedy dala očekávat monstrózní lacinost a značná nesoudnost, ale to, co zde nakonec tvůrci odvedli za práci, to překročilo minimálně mé hranice tolerantnosti o několik kilometrů a tohle fakt jako upřímně odmítám dávat. Dead Ant tak představuje tu nejhorší možnou variantu filmů podobného ražení, tedy laciné zábavy, jelikož krom oné lacinosti tu film nabízí už jen blbost, tupost, otravnost a trapnost. Já sice podobné šílenosti poměrně vítám, tohle ale bylo fakt už jako rozhodně přes čáru snesitelnosti. (06.03.2021)

Ondřej Sekora poslal svého Ferdu Mravence do rizika prostřednictvím mravkoleva. To glam rocková partička osmdesátkového stylu, co se svým manažerem uvízla v poušti na cestě na rockový festival, aplikuje na zahubení mravenčí korona armády svoji vlastní hudební tvorbu. Tom Arnold si svého hláškujícího manažera vychutnal, Jake Busey se choval po celou dobu vzorně pod vlivem omamných látek, Sean Astin byl pozřen kusadly nenasytného mravenčího pluku velmi záhy a Cameron Richardson dala o sobě vědět, že její čtyřicítka horečka nemá vliv na kvalitu jejího poprsí. To je výčet těch známých hereckých jmen, které souhlasily se svou účastí na tomto podřadném hororu, který se nepyšní valnou technickou, respektive trikovou složkou, co svojí zaostalostí vzbudí pobavený úsměv. A nikterak dobře na tom není ani v ostatních aspektech. Dokonce i mravenčí armáda si dává celkem načas a není ani nijak uspokojivě osvětleno použití smrtící kletby s nimi související, za níž stojí indiánská magie, kterou aplikoval starý indián se svým asistentem liliputem. Více se řeší tvůrčí krize kapely a význam rockových balad pro publikum než potenciální ohrožení masožravými monstry, co by v lepším filmu evokovala někdejší éru pokleslých bijáků z hmyzí říše s přerostlým/zmutovaným hmyzem v popředí. Ovšem tenhle počin se nesmí brát vážně. Většinově je pojat tak, aby spíše bylo divákovi do smíchu, takže napínavé scény jsou prudce komediální a každá drastická scéna má stále v sobě kus odlehčené formy, i když je pravdou, že za to může spíše ultralevná digitální práce trikařů než režisérův um. Ron Carlson je vůbec zvláštní úkaz mezi režiséry. Nějakým záhadným způsobem se dopracoval ke spolupráci se solidním hereckým ansámblem, ačkoliv jeho režijní počiny nebudí přílišnou důvěru. A v zájmu mravenčích kusadel a divácké výdrže se jeho tvůrčí delirium vymyká všemu, co současné neumětelství v oboru scénáře a režie může nabídnout. 5/10 (18.03.2020)