Tančírna na hlavní třídě ’56

Seriál končí "a jak to bylo dál", takže pokračovanie prišlo o tri roky a ten, čo o tom netušil, nemusel byť celkom spokojný. Ponuka povojnového Nemecka z ženského pohľadu, ale takého že tradícia vs liberálne novoty. Ktoré sa dnes ukazujú ako smiešne, že niekomu vadil rock n roll, nejaké horúce tance, ale v niečom je pravda: Tá slušnosť, čo sa vytratila z tanca, kde muž bol gentleman a dáma bola proste dámou, tak to sa vytratilo a dnešné tance sú už fakt buď presexualizované alebo predrogované. Takže tá predpoveď upadajúcej morálky u zlých tradicionalistov nebola tak netrefná, ako ju seriál ukazuje. Samozrejme, liečiť homosexuálov elektro šokmi bol nezmysel, takže v tom pozitívum, ale v tej dobe bola moderná aj lobotómia. Seriál je feministický, ale záverom tak trochu bagatelizuje znásilnenie a to mi teda príde, ako keby si protirečil. (13.07.2023)

Rozdelené Nemecko, rozdelená rodina, rozdelené rodinné hodnoty. Skvelo vystihnutá dobová atmosféra, kde sa prelína nacistická minulosť, kapitalistická prítomnosť, konzervatívne hodnoty s prichádzajúcou rockandrollovou rebéliou, postupným oslobodzovaním žien a vzťahovo-sexuálnym uvoľňovaním. I za cenu neľahkých obetí. Všetko koncentrované v osudoch rodiny, prevádzkujúcej tanečnú školu. (07.10.2020)

3/3 Natolik autentické v té schizofrenní době, že by se v tom pokrytectví a maloměšťáctví dalo koupat. Takový projekt by si zasloužil větší pozornost. Ale ještě lepší zážitek je po rozklíčování fikce od inspirace realitou. Například herečka Sonja Lundi je samozřejmě fiktivní, zatímco citovaní Liselotte Pulver a Paul Hubschmid jsou zcela jistě skuteční. Finále je velkolepé nad všechny pochybnosti. (20.09.2020)

Hezky rozehraná šachová partie. Myslela jsem si, že budeme klouzat jen tak po povrchu. Povrch to má totiž fajnově zabalený. Ale to byl omyl. Ono to povrchně jenom vypadá. Seriál klame tělem. Žádná z postav není plochá. Německo se po valce pěkně zvedlo. Taneční kreace se mi moc líbily. To, co předváděla Monika a Freddy bylo úžasné. (19.09.2019)

Je to vlastně červená knihovna. Příběh o třech sestrách Schöllackových, které v rozhodujících momentech svého života vždy volí špatné řešení. Přesto nepochybuji, že po létech trápení nakonec všechny tři najdou své štěstí... Dobře se na to kouká, na nic převratného si to nehraje, takže jsem docela spokojená a můžu dál relaxovat u pokračování. (10.05.2020)